Režie:
Karyn KusamaKamera:
Bobby ShoreHudba:
Theodore ShapiroHrají:
Logan Marshall-Green, Tammy Blanchard, Michiel Huisman, Mike Doyle, Toby Huss, John Carroll Lynch, Michelle Krusiec, Marieh Delfino, Lindsay Burdge (více)Obsahy(2)
Muž pronásledován svou vlastní minulostí dostane pozvání k večeři od své bývalé manželky a jejího nového manžela do domu, kterému kdysi říkal domov. Brzy však shledává, že jeho hostitelé a další stolovníci mají nečisté postranní úmysly. Večer začíná vyplňovat stoupající paranoia a hrůza. Nikdo si však nemůže být jist, co je opravdu skutečné a co nikoli... (FAITH.BABE)
(více)Recenze (257)
The Invitation přináší netradiční pojetí subžánru "Home Invasion." Komorní, psychologická a tíživá konverzačka s příslibem čehosi podivného ve vzduchu. A divák spolu s Loganem Marshallem-Greenem tápe a přemýšlí, co se to vlastně sakra děje. Kdo ze všech těch lidí je magor? Je to jenom jeho bývalá žena a její nový manžel? Nebo v tom jedou i ostatní? Nebo snad hrabe hlavnímu hrdinovi? Co se vlastně stalo mezi ním a jeho ženou? A proč jsou všichni tak zatraceně divní? Jak děj postupuje kupředu, začíná si být hlavní hrdina čím dál víc nejistý tím, co se okolo něho vlastně děje. Podivná pohostinnost se zhruba 15 minut před koncem filmu během jediné scény rázem změní na boj o přežití. A samotný poslední záběr na celé město dává docela jasnou odpověď na to, čeho jsme byli svědky. Sdílené šílenství ve své tiché kráse i hrozbě. ()
Film to není nijak strašidelný, ale to stejnak nebyl cíl takže to nepovažuji za chybu. Jedině mi přijde, že je film vcelku zdlouhavý a mohlo být mnohem zajímavější čekání na závěrečné vyvyrcholení, které ovšem nemělo chybu. Jen o fous 5 hvězd ()
Jeden z těch filmů, kde je tak těžké se rozhodnout mezi 3* a 4*. Volím nakonec 4*, protože - why the hell not. Proč neocenit kvalitu v záplavě těžkého podprůměru. Tohle bych tak trochu "náladou" připodobnila k Dárku od Joela Edgertona, a to samo o sobě u mě těžce boduje, protože tenhle typ filmů mám snad stejně ráda, jako dobré horory. Od začátku víte, že je něco špatně, že se něco stalo. Postupně dostáváte různé informace, děláte si různé závěry, napínání se stupňuje a vy se musíte přemáhat, abyste nefastforwardovali na konec, jak moc jste zvědaví, co z toho nakonec bude. Až na mě extrémně nesympatickou Tammy Blanchard (nevím, proč je mi nesympatická) je obsazení vhodné, jako že tam není žádný dřevo. Ačkoliv každý druhý jistě zpozorní, když se objeví ksicht Johna Carrolla Lynche, páč tenhle týpek nikdy ve filmu nic dobrýho nevěstí. SPOILER Sekaninový konec je tady prostě tak nějak "povinný" a chvíli jsem si lámala hlavu, jestli to po tom excelentním budování napětí nebylo trochu zklamání. Pak jsem si ale řekla, že tohle je pořád lepší, než nějaká WTF blbost zapojující mimozemšťany, maskovanýho zabijáka nebo nedej bože "celý se mi to jenom zdálo". Takže jo, proč ne. KONEC SPOILERU. Kdo má rád pomalý šroubovaný napětí, tajemství a neustálé hádání "co za tím sakra je", ať s tímhle kouskem dlouho neváhá. ()
Will je spolu s partnerkou pozvaný do domu, kde pred pár rokmi žil so svojou ex manželkou. Bola to totiž práve ona, ktorá mu zaslala pozvánku k menšej oslave, ktorej sa zúčastnia aj niektorí bývalí spoloční priatelia. Relatívne kľudný priebeh posedenia sa však postupne začína uberať čoraz podivnejším smerom. Čím dlhšie je Will vo svojom bývalom dome, tým viac ho začínajú prenasledovať dávne spomienky z minulosti, ktoré značne poznačili jeho život. Čím dlhšie je Will vo svojom bývalom dome, tým viac si začína uvedomovať, že prijať pozvanie na toto "priateľské" stretnutie, bolo obrovskou chybou. Si fanúšik komorných thrillerov, ktoré sú poňaté čudesným spôsobom, pričom samotný základ deja je položený "čisto" na komunikácii osôb? Tak potom klopeš na správne dvere. "The Invitation" je až na poslednú 20 minútovku úplne bez akcie. Najsilnejším prvkom je jednoznačne psychologická stránka, ktorá sa z viacerých uhlov zahráva s mysľou diváka. Miestami mi to trošku pripomínalo, neviem síce prečo, ale ... "Borgmana". Rozuzlenie mierne zahmlené, pričom si divák môže myslieť kadečo, no musím uznať že sa jedná o veľmi zaujímavý snímok, ktorý rozhodne nie je hororom - 65% ()
Skrytými obavami rezonující psychologický thriller, který pohladí diváckou duši stejně výmluvně jako žiletka klouzající po obnaženém zápěstí. Jako rezolutní důkaz toho, že nepředvídatelné hororové nezávislárny ještě nevymřely po kuchyňském noži k nezaplacení. ()
Luxusní mňamka. Škoda posledních 15 minut, ale na druhou stranu nějaké vyvrcholení film mít musel. Do té doby dechberoucí hra s divákem. kdy je neskutečně těžké odhadnout co se vlastně bude ve filmu dále dít a kdo je kdo. Zcela určitě za poslední dobu jeden z nejlepších zážitků. 80% ()
Psychologické drama o muži - Willovi, který je sužován tím, co v minulosti prožil. Ano, je pozván na večeři ke své bývalé ženě, kam se dostaví s přítelkyní. Sejde se tam skupina známých lidí, aby společně zavzpomínali. Majitelé rozlehlého domu jim chtějí nabídnout cestu z traumat, co každého z nich tíží. Zdejší obsah si samozřejmě vymýšlí. Nikdo z hostů žádnou paranoiou netrpí, ani je nejímá hrůza. Jen jedna žena, z osobních důvodů, odjede dříve... Jediným zneklidněným a podezíravým je Will. Mám rád silná konverzační dramata, jenže tohle jím opravdu není. Než přijde očekávaný konec, bojuje člověk s únavou o sto šest. Poslední čtvrthodinka probere, sice nic překvapujícího nepřináší, ale jisté napětí má. A poslední záběr si zaslouží samostatnou hvězdu. Jinak nejde ani o hriller, ani o horror. Celkově nedoporučuji, je spousta lepších filmů... ()
Když jsem si přečetl zdejší děj snímku a viděl veskrze vysoké hodnocení mých oblíbených uživatelů, očekával jsem poměrně hodně, tedy parádní hororově laděnou podívanou. Velká část filmu však pro mě představovala (i přes počáteční povedeně vykreslenou atmosféru) spíše nudnou záležitost. Závěr má sice správné napětí i brutalitu, avšak to již nenapraví znuděnost z předchozích desítek minut. Co ovšem oceňuji a svádí mě k třetí hvězdičce, je snaha o zabřednutí do psychologického žánru a úplně poslední záběr evokující velkou dávku tajemna a nejistoty. ()
Zpočátku to bylo zajímavě tajemný a člověk nevěděl, co má od toho očekávat. Bohužel postupem času to nabralo takový zvláštní vývoj, který mě nijak zvlášť neohromil, takže musím hodnotit průměrně. Konec trochu přepísknutý, finále mělo ohromit, ale výsledný dojem nebyl nikterak valný. Očekával jsem od toho víc, potenciál to mělo slušný. 60% ()
Celkem dosti ambiciózní variace na slasher, který vyniká zejména formálně. Tematicky už tolik originální není (zavřený dům, postupné odhalování tématu s děsivým závěrem) – v zásadě je skoro od začátku docela jasné, o co jde a co se bude dít. Vzhledem k celkově vysoké úrovni to tolik nevadí, ale přesto jde spíše o naplnění žánrových konvencí, než o jejich přestavbu (tematickou nebo narativní), kterou bych ocenil o něco více. Pokud bych to měl brát jako filmařské cvičení, tak za jedna. ()
Nevím jak vy, ale já naprosto miluji ty „sleziny“ s dobrými přáteli u kvalitního jídla a fantastického vína. Povídá se o časech minulých a předminulých, dobrou náladou se nakazí i ten smutný pes ležící u krbu a člověku se po půlnoci nechce vypadnout od společensky unavených hostitelů. Horor / thriller The Invitation je orámovaný právě jedním takovým večerem, kdy se partička starých známých sejde v jednom hezkém baráku a vy už jistě tušíte, že se něco zvrtne. Tentokrát za to nemohou duchové ani rozzuřené zfetované Francouzky s motorovou pilou. Kdepak, největším nepřítelem je temná minulost a notně zkoušená psychika zdánlivě obyčejných lidí. The Invitation rozhodně nesedne každému. Hraje se tu na psychiku a opravdu dlouhou dobu se toho moc neděje (kromě toho pití vína a klábosení). Mně tohle hororové drama však velmi sedlo a s klidným srdcem vám ho doporučím. ()
Jestli jsem se u Naprostých cizinců zapřisáhl odmítat pozvání na večeři od kamarádů, tak po tomhle bijáku nebudu večeřet už ani doma sám se sebou. Já a tenhle film jsme totiž zhruba stejní magoři, pro mě i ty dvě hvězdy jsou někdy hodně. Co si budeme povídat - asi nic, že jo - ono se tady totiž kecalo tak moc, že už stejně není o čem. Oceňuji snahu navodit atmosféru, ale i když je předehra důležitá a chce svůj čas, rozhodně by u ní neměl nikdo usnout... Ke snaze dosáhnout etnické dokonalosti jen tolik, že mně tam chyběl Eskymák. ()
Premárnený potenciál. Námet je solídny (aj keď nijako originálny) a obsahuje niekoľko skvelých scén, ktoré sú ale často utopené nejakou ďalšou mizernou. Dobrým príkladom je prvý výbuch hlavného hrdinu, ktorý je skvelým nečakaným momentom (prichádza pomerne skoro), no zvrat na konci scény opäť utlmí tempo. Je pravda, že je strašne ťažké napísať uveriteľnú konverzačku a nieto ešte s toľkými postavami. Film by si bohato vystačil s polovicou postáv, väčšina z nich má totižto charakter o rozsahu jedného slova až jednej vety. V neposlednom rade, réžia je strašne rutinná a Canyons v L.A. by si zaslúžili väčšiu atmosféru. Napriek tomu je to celkom solídna zábava s dostatočnou dávkou napätia a sympatickým posledným záberom. ()
Tak kdo je tu teda blázen? On, ona, oni? Stupňující napětí, dokonalá atmosféra, divák oč neví o co běží a máme tu takřka dokonalý psycho thriller. Od hororu má The Invitation daleko, ale to nemění nic na tom, že se jedná o velmi kvalitní snímek .. 8/10 = 81% ()
Psychologic game s divákom, ktorá sa mi mimoriadne páčila a som rád, že to zväčša rovnako vnímali aj ľudia z mojej topky, pretože keď pozriem na hodnotenia iných užívateľov, sú dosť rozporuplné. Celý čas ma táto dialógová súhra a rozhodovanie sa, či hlavnej postave len prepína, alebo sú jeho podozrenia opodstatnené, skutočne veľmi bavila a záverečné vyvrcholenie s červenou lampičkou môj "wow" feeling ešte len podčiarkol. Väčšinu času vás tvorcovia držia v napätí úplne minimalistickou formou, v ktorej tlačia skôr na vašu fantáziu, psychiku a precítenie daného dejstva, pričom sa vôbec nesnažia využívať klasické hororové klišé, kvôli čomu by som žáner horor možno aj vyškrkol, pretože thriller/psychologický mi na The Invitation sedí omnoho viac. Každopádne veľké prekvapenie a odporúčam každému kto si číta túto moju krátku spoveď plnú nadšenia z filmu. A aj keď podobným druhom snímkov dám málokedy plný počet, cítim, že tento si to naozaj zaslúži. Objektívne za štyri bez pardónu a subjektívne za päť. ()
The Invitation je psychologickým thrillerem, s hororem nemá nic společnýho. Ve většině stopáže se dokonce jedná o pomalý talky film, ve kterým se po dlouhé době sejde parta starých známých, což se děje díky pozvání jednoho z nich bez konkrétních důvodů. Poté, co Karyn Kusama řádně zahustí atmosféru tohoto malého reunionu seznámením se s minulostí postav a jejich vztahů, k čemuž mu slouží na první pohled možná zmatečné flashbacky, se začne celý děj potácet na hranici totální nejistoty některých postav samých se sebou, přičemž největší otázkou zůstává zištnost/nezištnost celého setkání. Víc spoilerovat nebudu, to nechám jiným expertům tady, kteří tím samozřejmě posílají celý zážitek z filmu do kytek. Gratuluju! Zatim jeden z nejlepších hutných zážitku letos. 90% ()
Veľmi ťažké rozhodovanie. Veľká časť snímku (hlavne prvá polovica) je zbytočne ukecaná a ubitá nezáživnými rečičkami, no našťastie sa to nakoniec predsa len pretavilo do sľubovaného psycho teroru a výbornej atmosféry neistoty a všeobecnej neurčitosti. To bolo z filmu jednoznačne to najlepšie. Hlavný hrdina sa tu čoraz hlbšie prepadá do pochybností a neurčitého strachu vychádzajúceho na povrch len z podvedomia a zlovestnej predtuchy, čo nakoniec vyústi do... viac sa bez spoilovania písať nedá. Avšak, čo sa týka konca tak sa mi zdalo, že zbytočne rýchlo a bez uspokojivých odpovedí niekam vyšumel a že všetko skončilo práve v tom najlepšom, čo je veľká škoda. 65/100 ()
Do filmu The Invitation jsem šel aniž bych o něm věděl něco víc. Ze začátku mě snímek celkem vtáhl do děje, ale můj zájem začal opadat když dva hostitelé přišli s tím, že se bude pouštět video. Navíc mi postavy moc nepřirostli k srdci. Přišli mi nezajímavý a nudný stejně jako většina dialogů. Teda až na Logan(a) Marshall-Green(a). Ten se své role zhostil nejlíp jak mohl. Nepřišlo mi ani, že by se nějak stupňovalo napětí ani paranoia. Posledních 20 minut se to snaží dohonit, ale ani to mi ke spokojenosti nestačilo. Ikdyž uznávám, že poslední záběr stojí za to. Stejně víc jak 2 hvězdy nemůžu dát. Nesdílím totiž nadšení většiny mých hororových kolegů. Film mi přišel ve všech směrech odfláklej. Myslím si, že se z něho dalo vytěžit daleko víc. ()
|0%| Co tímhle chtěl básník říci, to fakt netuším. Po nedávném videobéčku Female fight club, kterému jsem udělil odpad, jsem si myslel, že následující film mi spraví chut. A ono hovno. Začátek je pro mě dost chaotický. Seznámíme se tu s velkým množství postav. Sotva se orientuju kdo je kdo. Hlavní hrdina je takový kříženec houmlesáka a Ježíše. Vypadá dost zarputile, sklíčeně – nebavil mě. Jeho flashbacky s tragickým úmrtím jeho rodiny mě absolutně nedojali, ani nebyli moc smysluplné. Velká nuda, až když uběhne snad hodina filmu, kdy tu každý podivně konverzuje v domě, se začne něco dít a ani to mi nedávalo moc smysl. Finální vyvraždovačka mi přijde trapná, leccos jsem pochopil, ale stejně se neubráním pocitu, že to bylo celé nelogické. Možná, že je chyba i ve mně – celé jsem to nepobral. No, kurva to jsem si dal, do píči už! ()
"Kdekdo smysl žití hledá... Strach ze smrti v hlavách hlodá." Konečně vím, čím chci být až vyrostu. Bude ze mě uctívaný guru. Seženu si stádo nešťastníků a těmto mým suicidálním ovečkám budu tichým, vemlouvavým, leč laskavým hlasem přednášet o strachu ze smrti. Viz výňatek z mé budoucí stěžejní knihy Osvícení jehňátek: "Nepoddávejte se strachu, mé milované ovečky. Neboť strach ze smrti vás sežere zaživa! A jediný lék na něj je najít smysl života. V čem spočívá? Podle DR. Josepha (v našem stádu známý pod přijatým jménem Velký plešoun) je smysl života ve smíření se smrtí. Tím se nám myšlenkový ovcotoč krásně uzavřel do kruhu, hotovo dvacet." Co jsem si ještě odnesl z návštěvy u Bena a Claire? Starou vestu, že Američané kromě barbiturátů nadužívají i rádoby vřelá objetí a že společensky očekávanou odpovědí na otázku "How are you?" je "I am fine, thanks..." a to i v případě, že vám soused ojel starou, sousedka zapálila živý plot a jejich rotvajler vám právě ukousnul ruku. A že, kromě amerického fotbalu, mají středostavovští obyvatelé L.A. v oblibě i americkou vybíjenou. Let's roll! Light up the red lanterns... ()