Pojedeme k moři

Tak jsem si kapku masochisticky pustil českej biják abych se na vlastní oči přesvědčil co to ten kokotek Mádl porodil, a světe div se on je to docela dobrý a hezký film. Pár trapnějších vtípků tam sice je, ale jinak jde o vtip jemný a docela vkusný. Herecky to není žádný zázrak, ale rozhodně je to sympatické a především ti dva kluci (jakkoliv místy nepřesvědčiví) mají jiskru. Scénář a režii si Mádl ošéfoval tak, že to drží divákovu pozornost, je to docela napínavé a ve výsledku to nese i hezké poselství, které ale nestihne žbluňknout do zbytečné sentimentality a pathosu. Těžko říct jestli by byl Mádl stejně poutavý i bez všech těch fintiček, tríčků,střihů jako z ruky nadšených malých kluků.. ale to je vlastně fuk.. Funguje to a přes všechny zjevné nedostatky a nedotaženosti je to prostě něco jiného a ve výsledku je to vlastně sympatičtější než ta tradiční česká šablona přes kterou dneska točí kdejaký Lojzek (nevím jestli je to výsledek nějákého školského systému, nebo prostě jen všichni kopírují jeden nějáký dříve uspěšný model, ale už je to pruda) (17.01.2015)

Nevím proč, ale slibovala jsem si od tohohle úžasnýho debutu Jirky Mádla mnohem víc. Za mě tu dobře funguje jen ta dětská část, protože jakmile se to přehoupne k do druhé půlky, tj. k jednání dospěláků, je to plitké a dost nelogické (bolavé koleno, tajemné návštěvy tajemných lidí...). Je z toho cítit taková modernější poledňákovina, ale trochu mi v Pojedeme k moři chyběl humor. Jak ten dospělácký, tak zejména pak ten dětský. Protože přece jen tenhle film cílí především na děti, to mi nikdo nevymluví. (02.03.2015)

Až příště pojedeš k moři, Jiříku, vykašlu se na Tě a radši zůstanu doma. Táži se sám sebe, co zbude netradiční formě, když nám žádný z protagonistů nepřilne k srdéčku? Jen pozlátko, na české poměry sice vpravdě novátorská podívaná, leč bezduchá. 50% (03.04.2015)

Celou stopáž jsem dumal nad tím, proč tento "found footage" hokus pokus má takové hodnocení a vy jste se nechali na konci opít rohlíkem. Tedy nechutně vykalkulovaným citovým rozuzlením v menťárně. Pointu jsem věděl 40 minut dopředu a čekat celou tu dobu, než mi to Mádl potvrdí bylo děsný. Celý film poskakujou dvě malý bukvice z ulice před kamerou, stříkaj po sobě vodu, chčijou do šamponu a podobný voloviny. Néé, prostě nééé ty vole můj čas je až moc drahej na tohle. Konec cituplnej, duchaplnej a bůhvíčeho ještě plnej vykalkulovanej lacinej škvár. Strč si to do sedínky a nech si to čouhat, Jiříku. (19.12.2014)

Krásná esence dětství, co má navíc hlavu a patu a spoustu emocí. Kam se hrabe Boyhood. (27.12.2014)

Z tohohle jsou všichni na větvi a dojatí? 4-5 hvězdiček? Domácí homevideo dvou kluků, kdy záverečná pointa obou těch zaznamenávaných životů byla šokujícně překvapivá (!ironie) - a tohle je jako všechno? Tak jestli i něco taovéhleho považujeme za světlo na konci tunelu české kinematografie, tak jsme filmově ve větším loji, než jsem si dokázal představit. Na český "art" jsem ještě míň, než na vážně míněné "skutečné" české filmy. * za drámo. ~ Zajímavé komentáře: Fr ~~~ A pak se podívám na nominace Ceny české filmové kritiky 2014 a žasnu a je mi smutno. (09.01.2015)

Jirka Mádl je pro mě po tomto filmu takový český Ben Affleck. Většina lidí ho brala spíš pohrdavě a koukala na něj skrz prsty a on pak jde a natočí takto formálně hravý a citlivý dětský snímek, kterým dokazuje, že když se chce, tak se i v tom našem malém filmovém rybníčku dá za pár šupů natočit něco zajímavého, co přitom zároveň nepůsobí nějak trapně. Jen škoda toho krapet patetického závěru. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (13.04.2015)

Hodně dobrý český film po hodně dlouhé době. Moc mě bavil styl, s jakým byl snímek natočen, a dokazuje, že talentovaní mladí tvůrci tady jsou a potřebujou podporu. Jiří Mádl má u mě velké plus. Oba dětští herci jsou moc fajnoví, a i když zápletku pochopíte asi tak po pěti minutách a hlavní vyšetřování je jasné, závěrečné odhalení v sociálním centru vás přeci jen trochu překvapí a trochu dojme. Osobně jsem asi od sametové revoluce neviděl originálnější a lepší dětský film. 80% (22.02.2015)

První za báječný klukovský svět a pravé přátelství. Druhá za temný dospělý svět. Třetí za tanec s babičkou. Čtvrtá za zlom uprostřed filmu od stylu Bylo nás pět k závěrečnému monologu. Pátá a opravdu srdeční za rodné Budějce, včetně krmení labutí, které jsem ve stejné lokalitě prožila mnohokrát s mým dědou a potom i bez něj... Šestá za režii a úžasné dětské výkony. Mínus jedna za jemnou pilkou přitlačené rozuzlení, které pro mne, která ruku podanou v závěru filmu podává podobným lidem každý den, nebylo překvapivé, ale naopak úplně přirozené a normální. (23.02.2015)

Perfektní prvotní režijní počin Jiřího Mádla s menší reklamou (tuším nějak uprostřed filmu) na jeho vlastní film, ve kterém hrál :-). Snímek se mi líbil už jen tím, že se nespoléhal na nějaké zaručené vtípky jak je ve zvyku v českých filmech. Nejvíce ze všeho se mi líbila kamera Edity Kainrathové, která vystihla osobitost dětského myšlení a soustředila se i na detaily ze života. Nota filmu nebyla naštěstí pořád komediální, ale občas i dramatická. Líbilo se mi i detektivní pátrání po tom kam chodí otec od rodiny zabíjet čas, když tvrdí, že pracuje doma a nepracuje :-D. Tento snímek bych rozhodně doporučila. (05.05.2015)

Jiří Mádl svým debutem rozhodně mile překvapil - film nemá žádné přehnané ambice, vypráví prostý příběh, pokorně se drží snahy evokovat upřímnou dětskou výpověď o okolním světě. I když jde ve výsledku o skrumáž dojmů, zážitků a drobných nápadů natočených na fotoaparát, výsledné struktuře se daří udržovat diváka v napjatém očekávání a nepolevujícím pobavení, a přitom se několikrát dotknout i jeho emocí. Ohromnou podporu Mádl našel u dvou dětských představitelů, jejichž uvolněné a spontánní výkony dávají vzpomenout na dávno zašlou zlatou éru žánru dětského filmu. Trochu v rozporu s prosazovaným autentickým viděním světa je dosti silně konstruovaná zápletka, která působí tak trochu, jako by byla vystřižená z několika epizod seriálu Ulice, i přehnaná prosluněnost, která napomáhá jak reklamní prezentaci Mádlova rodného města, tak vlezlému zmrzlinovému product placementu. Kdyby si Mádl udržel jemnější a vyrovnanější přístup i v těchto složkách, klidně by snesl srovnání s díly takových tvůrců jako byl Kachyňa či Plívová-Šimková. Jenže třeba první jmenovaný dovedl vykouzlit skvělý dětský film i z tak banální situace, jako je nuda na sídlišti v parném létě, kdy všichni kamarádi odjedou na venkov či k moři. Pomine-me li zápletku, je těmto klasikům Mádl v odzbrojujícím uchopení dětského světa a klukovského přátelství tak blízko, jako žádný jiný tvůrce, jenž se po roce 1989 o žánr dětského filmu pokusil. Pojedeme k moři je nakonec podmanivou podívanou, která zvedne náladu a má na to stát se nepodlézavou rodinnou klasikou. (23.03.2014)

mlaý český film žije.. aneb jak Mádl počůral všechny Zoufalce, Dvojky a podobný nesmyslny "o životě" (10.04.2014)

Huh? Reziser Jiri "Snowboardcaci" Madl? Kvalitni CZ film? eee? Originalni? co se to deje? Prijemne prekvapeni. 7/10 (11.01.2016)

Ze začátku si člověk říká. "Jako fakt tohle má 80% na ČSFD, to sebral jako kde?" Ale jak film pokračuje začínáte si uvědomovat, že je to vlastně hezký. Že všechno do sebe zapadá, je to promyšlený a strašně roztomilý a v neposlední řadě zábavný! Film se člověka opravdu dotkne, pobaví a hlavně se sblíží s rodinou. Opravdu jsem rád, že se tohle natočilo v Česku a , že zrovna Jirka Mádl! Kluk do který ho by to člověk neřekl! Proto 5*! (14.05.2014)

Zda z Jiřího Mádla bude úspěšný režisér si netroufám tvrdit; to ukáže budoucnost. Jeho režijní prvotina je však svým způsobem zajímavá – to se jí opravdu nedá upřít. Film jsem sice ohodnotil plným počtem hvězdiček, ale nebylo to ani kvůli ději ani hereckým výkonům, i když ty dětské byly vynikající. Já jsem ohodnotil zejména nápad, aby děti natočily film o své rodině. Dnes má drtivá většina dětí k tomu dostupné technické prostředky. Jistě, že ne každé dítě natáčením filmu o své rodině odkryje utajovanou rodinnou záhadu, ale v každém případě může tato skvělá myšlenka dát vzniknout pro rodinu cennému dokumentu. (23.02.2015)

Nemůžu si pomoc, ale todle je jedna z největších pecek, kterou v Čechách za posledníky roky kdo vytvořil. Jirku Mádla mám rád jako herce a nyní se poprvé představuje i za kamerou v roli režiséra a scénáristy. Mádl využívá svých hereckých zkušeností, vužívá zkušeností nabraných při kurzích filmařiny v zámoří, využívá dokonalou znalost lokality, která tak fantasticky film podpírá a v neposlední řadě dokázal skvěle rozložit herecké obsazení na zkušené matadory na jedné straně a vynikající neokoukané dětstké herce na straně druhé. Neskutečně silný děj na pozadí je zpříjemňován spoustou miniepizodek, ať už vtipných, romantických či detektivních, kteráý ruku v ruce s výše zmiňovaným, a navíc s příjemnou hudební vložkou, tvoří vynikající filmovou koláž, jaká tu nebyla už léta. Pojedeme k moři mi doslova vyrazil dech a je obrovským důkazem toho, že i v naší malé kotlině může vzniknout film světových parametrů. Pokud se nejednalo o pouhý výstřelek do tmy a Mádl i v dalších prjektech potvrdí to, co dokázal zde, má před sebou zářnou filmařskou budoucnost. A já mu budu rozhodně držet palce! Horších 5* (13.02.2015)

Tak jsem nebyla jediná, kdo od začátku přemýšlel nad tím, kam se celý příběh ubírá a co z něho nakonec vyleze. Taky jsem byla klasicky žensky zvědavá. Pravda, čekala jsem něco jiného. Ale pak z toho byl přímý zásah na komoru. Kdybych měla Tomáše neustále s kamerou (foťákem) za zadkem, tak si servítky brát rozhodně nebudu. Proto jsem se divila, že to rodiče berou s takovým klidem. Mě by to štvalo. Jirka Mádl měl dobrý nápad, který padl na úrodnou půdu a přitom to bylo tak jednoduché. Na, vem si kameru a jdi točit rodinu a kámoše. (23.02.2015)

Nápad i provedení dobré - prostě klučina natáčí na kameru, amatérským stylem, jeho život. Pár dobrých scén se tu taky najde, ale víc jak na 3,5* to prostě není. 1) Asi žiju v jiné době, ale já si v 11 letech nedávala rezervaci v cukrárně na rande a hlavně ještě v 19:30, pak jít ještě do kina a ještě si sednout na lavičku, kde tu holku to rande hrooooozně bavilo. Ty vole, já musela v 11 letech být doma tak v 8 večer :D 2) Uvidíte zde typický exemplář české babičky. "A co holky? Ty máš holku? - Ne. - No všam máš čas.... A ty Harisi? Ty máš holku? - Ne. - No však máte čas." Ano typické aneb proč se sakra ptají, když pak při negativní odpovědi řeknou, že máte čas? Tímhle mě štvali všichni příbuzní (nejen babičky) už od mých ani nevím kolika let. 3) Asi jediná scéna, při níž vám bude hrozit bolest slinivky díky nadměrnému smíchu, nastala, když ta holka zpívala Stín katedrál a Tomáš do toho natočil černobílou sekvenci, kdy je v obleku a Haris ve svatebních šatech a běží si vstříc :D 4) Ty songy od Nedvědů mě hrozně iritovaly. Fuj. 5) Pamatujete si, jak se rozdávalo ve škole vysvědčení? Ne? Já už taky ne, ale rozhodně si pamatuju, že učitelka neodcházela hned po odevzdání vysvědčené ze třídy, zatímco žáci seděli a tleskali ji, jak kdyby odcházela v divadle ze scény. Ehm ehm... my jsme vždycky vyletěli jako první a učitelka ještě dalších 5 minut sbírala papíry a kytky a dárečky... (31.07.2015)

Jiří Mádl mě velmi mile překvapil nejen tím, že snímek natáčel na lokacích, které dobře znám, ale hlavně tím, že je jeho snímek mnohem víc než jen nějaká komedie. Ona to až tak komedie není, naopak, je to celkem citlivá sonda do života jedné rodiny. Sonda, která je veselá, ale i dojemná zároveň, vše je dobře zkombinované. (19.02.2018)

Mádlův debut nazvaný Pojedeme k moři je prezentován jako „dětský film typu Páni kluci“, no tak to pardon, ale do toho to má opravdu hodně daleko. Co stojí za zmínku je bezchybný výkon dětských představitelů **, ale jinak 80 minut nudy a 10 minut citového vydírání. (24.01.2015)