Volání svobody

,,Cry Freedom" zosobňuje boj černošskej populácie Južnej Afriky proti apartheidu v rozvíjajúcom sa priateľstve umučeného černošského aktivistu Stephena Bika a liberálneho redaktora bielych novín Donalda Woodsa. Počiatočné fázy tohto epického filmu sú trochu ťažkopádne, ale akonáhle režisér Attenborough dosiahne svoju dynamiku, už vás nepustí od skvelého filmového zážitku. Výkony sú vynikajúce, davové scény úžasné a vyvrcholenie skutočne nervy drásajúce. ,,Cry Freedom" je  nezmieriteľné dielo autority a súcitu, je to skvelý politický film. 8,5/10 (18.10.2022)

Pohled do historie Jihoafrické republiky. Scény s Denzelem Washingtonem mají svoje kouzlo, ale jinak se film děsně vleče a nudí. Nejhorší na všem mi přijde práce Attenbérougha, který tak nelogicky a pro mě chaoticky střídá scény. Příběh zajímavý, ale v tom příšerně natahovaném konci se vytratí skoro všechna jeho síla. (04.02.2010)

Působivý příběh s řadou mimořádně silných myšlenek o volání po svobodě a rovnosti mezi lidmi černé a bílé pleti. Denzel Washington je tradičně vynikající v roli odvážného, inteligentního a bojovnického Stevea Bikoa, takže když jeho prostor ve filmu asi po hodině, hodině a půl skončí, říkal jsem si, že už to bude nuda, vzhledem k času, co ještě zbýval, ale mýlil jsem se. Snímek se stal správně napínavým a přestože se jeho konec dá vytušit, zanechává v divákovi jistý strach o osud hlavních postav. Volání svobody je drsné a vzhledem k tomu, že je založené na skutečném příběhu, tak o to mrazivější. Druhá polovina filmu mě utvrdila v plném hodnocení. Na závěr komentáře si dovolím parafrázovat jednu z dobrých myšlenek Stevea Bikoa, na níž si právě vzpomínám. "Sami se nazýváte černými. Jste spíše hnědí než černí." - "A proč vy se nazýváte bílými, když jste spíše růžoví?" (09.01.2015)

„Všechny události ve filmu se skutečně odehrály...“ Oživlá učebnice dějepisu, pravda, ale nejen v dobrém. Richard Attenborough rozvinul do šíře svou posedlost epizodami ze života výjimečných osobností. O Bikovi jsem měl povědomí jen z provařené písně Petera Gabriela a k filmu jsem se odhodlával dlouho – na 157 minut si člověk musí vzít bezmála volno z práce. S ohledem právě na stopáž je s podivem, že celkem didaktické téma, přestože silnými emocionálními podněty neplýtvá, ani chvíli nenudí – proti tomu Attenborough nasadil hruštičky ve formě akcentování takových divácky vděčných událostí z jihoafrického repertoáru, jako útěky, zátahy, střelba do dětí (což se osvědčilo už v Gándhím) a vězeňské mordy. I tak má jeden dojem, že se toho krze tuto zábavnou formu celkem dost dozví. Tedy asi – srovnávací analýzu s jinými prameny jsem neuskutečňoval, ale nevadilo by mi, kdyby byl portrét dvou jihoafrických mesiášů načrtnut přece jen trochu méně idealisticky (a nutně tedy zjednodušeně). Dokumentární hodnotu bohatě kompenzuje katarzní účinek z roztrpčení nad vší tou nespravedlností – kořeníčko, které každý humanista potřebuje, ha ha ha ha ha. Forma, herecké výkony a další složky filmového řemesla nikdy neklesnou pod diskutabilně kladné hodnocení „dokonale profesionální“, což věru není málo. Jste-li odpočatí, ochotni přehlížet poněkud jednostranné pojetí a vydat se na předlouhou cestu (JAR → Lesotho → Botswana → Londýn...), nelze ani po drahných letech nedoporučit. (04.04.2012)

Richard Attenborough trafil opäť do čierneho. Silný príbeh v dvoch dejových rovinách, ktorý zachytáva smutný obraz doby, ktorý pretrvával aj počas natáčania filmu (aparteid v JAR skončil až v roku 1990). Nie zo všetkými preslovmi a "múdrami" revolucionára Biko súhlasím, ale apartheidovský režim bol založený na rasovej neznášanlivosti, na násilí a brutalite a to je jednoducho za akoukoľvek hranicou. Ťažko povedať, ktorá dejová línia je lepšia, či tá sledujúca prácu novinára a "prácu" polície vedenou z najvyšších miest, alebo potom tá úteková, ktorej nechýba napätie a kus dojemnej ľudskosti. Film tiež obsahuje niekoľko skvelých scén, ktoré sa na čas vryjú do pamäte (napr. Biko v márnici či policajná streľba v černošskom gette). Kline nesklamal a predovšetkým v útekovej línii príbehu bol skvelý. A Washington ukázal svoju charizmu už v mladom veku. (27.04.2024)