Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
Markku Peltola, Kati Outinen, Juhani Niemelä, Kaija Pakarinen, Sakari Kuosmanen, Annikki Tähti, Anneli Sauli, Elina Salo, Outi Mäenpää, Esko Nikkari (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Z vlaku přijíždějícího do města vystoupí muž s cestovní brašnou, ale ještě než stačí dorazit na místo určení, je přepaden, zmlácen do bezvědomí a okraden. Muž se nějakou dobu potácí na hranici života a smrti, ale díky péči dvou bezdomovců se po čase uzdraví, aniž ovšem nabude ztracenou paměť. Neví, jak se jmenuje, odkud přišel, čím je, nicméně projevuje činorodost, jíž imponuje nejen svým novým přátelům bezdomovcům, ale i nepříliš půvabné a nemladé důstojnici Armády spásy Irmě. Poté, co ho odmítne pracovní úřad, protože nemá jméno ani doklady, začne muž vypomáhat v kancelářích místní Armády spásy a sbližuje se nejen s Irmou, ale také s kapelou, která si pod jeho vedením osvojí zbrusu nový repertoár a stane se populární. Po konfliktu s policií, jež zveřejní fotografii člověka, který neví, kdo je, se přihlásí mužova minulost. Jak s ní naloží, když už si vybudoval novou identitu a je mu v ní dobře?
Film byl v rove 2002 oceněn v Cannes Velkou cenou poroty a představitelka Irmy Kati Outinen získala Cenu za ženský herecký výkon. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (142)
Tak jako spousta Kaurismäkiho hrdinů i tento je hned zpočátku v nezáviděníhodné situaci. Co se mi ale na muži bez minulosti líbí, je způsob, jakým svoji situaci přijímá. Neztrácí odhodlání, odvahu, naději, nenechá svět plynout kolem sebe. Nečiní mu problém bydlet v bezdomovecké kolonii, hledat (byť mizernou) práci... Nikdy není tak blbě, aby nemohlo být ještě hůř. ()
Tak tímhle filmem a to jsem ho slyšela dabovaný si mě Aki získal úplně. Ten, kdo nezná jeho režijní rukopis, tak bude pro něj možná Muž z minulosti hůř stravitelný. Já byla naopak nadšená jeho smyslem pro absurdní humor, který byl zřejmý ze skvělých dialogů a z různých maličkostí např. sázení brambor, praní košile, večeře pro dva a mohla bych pokračovat. To všechno dělá z Akiho filmů skutečně originální, ale i nezapomenutelnou podívanou, alespoň pro mě určitě. ()
Tenhle film s dabingem podle mě hodně ztrácí. Minimalistické scény, neuvěřitelně suché a jakoby bezemoční dialogy hlavních postav a zajímavé postavičky vytváří zvláštní, ale velmi vtipný humor. První věc od Akiho, kterou jsem viděl a velmi dobré. Velmi originální scény, ve kterých začnou postavy mlčet, vy očekáváte střih a ono nic. Vychutnejte si trochu ticha... A taky se mi moc líbily písně z jukeboxu a nový repertoár kapely Armády spásy. ()
Finský osobitý autor Aki Kaurismäki tentokrát sáhnul po oblíbeném thrillerovém klišé - ztrátě paměti - a natočil geniální film (který s thrillerem nic společného nemá). Pečlivě vypilovaný scénář o osudech hrdiny, který se musí v novém prostředí zorientovat, začít znovu od začátku a najít sám sebe, natočil v mírném retrostylu, přičemž si vychutnává každý okamžik svého podivného příběhu o lidech na nejnižší společenské úrovni. Absurdní svět Muže bez minulosti je totiž kromě silné ústřední dvojice zaplněn řadou dalších nezapomenutelných postaviček a Kaurismäkim oblíbených absurdních situací. ()
Dle mého zbytečně unylá povídačka o "druhém narození". Jediné co mě zaujalo je, že i přes chladný styl vyprávění (pro mě charakteristický rys Severské kinematografie), můžu film označit přídomkem - radostný. A také nesmím zapomenout zmínit scénu bankovní loupeže, ta má v sobě totiž cosi nezapomenutelného. 65% ()
Galerie (42)
Zajímavosti (3)
- Na fotoportrétu, kterého je možné všimnout si na stěně během scény v baru, je Matti Pellonpää, který hrál v několika Kaurismakyho filmech, než v roce 1995 náhle zemřel. (oje)
- Stejnojmennou divadelní adaptaci scénáře uvádělo od roku 2010 Dejvické divadlo v režii Miroslava Krobota. (skudiblik)
- Film získal v roce 2002 Velkou cenu poroty v Cannes. (Terva)
Reklama