Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (73)

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

Mal som pocit akoby tento film nakrútila banda komunistických feministiek. Chápem, že v industriálnej spoločnosti nebol život ružový ale tá nadradenosť buržoázie a zachytenie mužov ako úplných zloduchov bolo troška prehnané. Niektoré dramatické momenty boli síce úchvatné ale ináč nuda, komornosť ktorá si pýta Oscara spolu s rovnakým filtrom ako filmy podobnej túžby ma už vôbec nepritajujú. Koniec je tiež klasické klišé, kde príbeh musí dorozprávať text, uznávam, že u American Sniper (2014) mi to nevadilo ale tam bola aspoň zápletka poctivo nakrútená. Nehovorím, že je to úplne zlé ale mňa to vôbec nezaujalo. A s tým, že na konci vytiahli. klasickú rozprávku "ide skutočný príbeh", mi privodili nevoľnosť. Starý vtip, ktorý už nieje vôbec vtipný. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Když se zbohatlická kráva jednou začala nudit u vyšívání, napadlo ji zviditelnit se na hřadu a zburcovat pár vypatlaných kundích socek, aby začaly dělat v Londýně trochu bordel. Socek, které neměly absolutně ánung, co je to volit a natož právo, a pokud ano, bylo jim to naprosto u prdele, než jim soudružka předsedkyně Punkharstová vysvětlila, že pak budou mít i právo nosit kalhoty, chcát ve stoje a neholit si kníra. Nyní se toho chytla nějaká tendenční, krutě nemrdaná velepiča, kterou z důvodů ponižovaní kvokajícího pohlaví asi nevzali jako hornici, slévačku nebo kamioňačku, tudíž musela jen podřadně feministicky režírovat, a splácala z historicky zanedbatelných, nepodstatných trampot těch supraštětek a „přeukrutné mačistické šikany“ pradlen hotovou Maryčku Magdónovou kombinovanou s fučikiádou, u níž si umaštěné kníraté mužatky budou dozajista chlupatou rukou nadšeně třít své nedotčené slimáky. Byl jsem nesmírně dojat, když jsem se dozvěděl, jak hrdinně a odhodlaně se anglické soudružky zasadily o proces, který ve většině civilizovaných zemí proběhl zcela přirozeně a bez násilí. Proces, díky kterému si na nás dnes mohou vyskakovat, kopat uhlí, tavit železo, jezdit s náklaďákem, hystericky po nás ječet a brát nám všechny peníze. No, doufejme, že nám sem teď ta partička syrských sufražetů dotáhne trochu toho islámského pokroku a po krvavých bojích znovu dosáhneme toho, aby ty štěrbiny zase držely hubu u plotny. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Carey Mulligan mě každým dalším filmem baví víc a víc, ale casting je jediné pozitivum, které se tady dá najít. Film se omezuje pouze na zlí a zbabělí muži vs. hodné, trpící a statečné ženy. Já sice chápu, že život v patriarchální anglické společnosti nebyl pro chudší ženské žádný med, ale čeho je moc, toho je příliš. Ovšem věřím, že pro feministická hnutí se tohle stane kultovní záležitostí. 30% ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Řadím na stejnou úroveň jako minuloroční nepochopitelně přechválenou Imitation Game. Vkusný britský snímek o zajímavé kapitole z dějin 20. století, produkčně velmi dobře ošetřený, ale nijak zvlášť strhující a příliš akademický. Tento mi je ale díky absenci hypu sympatičtější. A mladý španělský kameraman Eduard Grau roste ve velkou personu, sleduji ho už déle a texturu jeho obrazů je radost sledovat a i ne nijak zvlášť dobré (The Awakening, A Single Shot) filmy posouvá výše, na rozdíl od svého barcelonského kolegy a kýčaře Oscara Faury, přechváleného právě za Imitation Game. 7/10. ()

Vědma 

všechny recenze uživatele

Skvěle obsazený fílm, zpracovávající poněkud zanedbávané téma boje žen za práva, která se nám dnes zdají samozřejmá. Trochu to připomínalo boj disidentů proti komunismu, kdy to vlastně vypadalo, že ti, za které bojují o to vlastně nestojí a vyloženě s tím bojem nesouhlasí a potom vybojovaná práva rádi využívají. Trochu přehnané bylo hození vlastně všech mužů, snad se dvěma výjimkami do jednoho pytle. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu se mihla skutečná pravnučka Emmeline Pankhurst (Meryl Streep), Helen Pankhurst se svou dcerou Laurou. (hansel97)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)
  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama