Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (73)

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Britský film o britských ženách a jejich touze po volebním právu. Je strašná škoda, že šla do kytek celá ta linka s Maud, protože jsem čekala nějaké rozseknutí. Pár hodin po projekci filmu mi přijde, že někdo viděl jedno dobové video a k tomu vymyslel příběh a vatu okolo. Což by samozřejmě nebyl problém. Kdyby ovšem ta vata nezůstala pouhou vatou, kterou nezachránila ani charakterní lékárnice v podání Heleny Bonham Carter a Meryl Streep v epizodní roli (stačilo nechat ty fotky v rámečku na zdi a z účasti Meryl bych měla stejný pocit). Carey Mulligan se snaží, seč jí síly stačí, ale jakmile se objeví na scéně politika, vztahy mezi ženami jdou stranou a všechny se rvou jak buldoci za svoje (volební) práva. Někdo tu moc tlačil na pilu a filmu to strašně uškodilo. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Když se zbohatlická kráva jednou začala nudit u vyšívání, napadlo ji zviditelnit se na hřadu a zburcovat pár vypatlaných kundích socek, aby začaly dělat v Londýně trochu bordel. Socek, které neměly absolutně ánung, co je to volit a natož právo, a pokud ano, bylo jim to naprosto u prdele, než jim soudružka předsedkyně Punkharstová vysvětlila, že pak budou mít i právo nosit kalhoty, chcát ve stoje a neholit si kníra. Nyní se toho chytla nějaká tendenční, krutě nemrdaná velepiča, kterou z důvodů ponižovaní kvokajícího pohlaví asi nevzali jako hornici, slévačku nebo kamioňačku, tudíž musela jen podřadně feministicky režírovat, a splácala z historicky zanedbatelných, nepodstatných trampot těch supraštětek a „přeukrutné mačistické šikany“ pradlen hotovou Maryčku Magdónovou kombinovanou s fučikiádou, u níž si umaštěné kníraté mužatky budou dozajista chlupatou rukou nadšeně třít své nedotčené slimáky. Byl jsem nesmírně dojat, když jsem se dozvěděl, jak hrdinně a odhodlaně se anglické soudružky zasadily o proces, který ve většině civilizovaných zemí proběhl zcela přirozeně a bez násilí. Proces, díky kterému si na nás dnes mohou vyskakovat, kopat uhlí, tavit železo, jezdit s náklaďákem, hystericky po nás ječet a brát nám všechny peníze. No, doufejme, že nám sem teď ta partička syrských sufražetů dotáhne trochu toho islámského pokroku a po krvavých bojích znovu dosáhneme toho, aby ty štěrbiny zase držely hubu u plotny. ()

Reklama

Khalesi 

všechny recenze uživatele

Nepovedala by som, že to bolo len čierno-biele. Nie všetky ženy boli úžasné hrdinky a všetci muži despoti, napríklad manžel Bonham Carter bol skvelý. Proste to tak v tej dobe chodilo, vždy ten "slabší" ťahá za kratší koniec. Možno si to proste muži v dnešnej dobe nedokážu predstaviť, alebo pripustiť, pritom ešte stále netreba ísť ďaleko pre živé príklady. Tiež si myslím, že to bolo trošku nedoladené, ale hlavná myšlienka vynikla dostatočne a o to zrejme tvorcom šlo. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak na to, o čom film rozpráva a ako sa vyvíja osud hlavnej hrdinky, sa scenár drží až príliš pri zemi. Čo je pochopiteľne v rozpore s danou tematikou: vzopretiu sa nadradenosti silnejšej sociálnej skupiny silou. Výprava a herci sú našťastie v poriadku, takže iba málokomu môže film spôsobiť výraznejšie sklamanie, tu sa bude skôr hodnotiť samotný fakt, že niekto film o britských sufražetkách nakrútil. Na strane žien je iba jeden muž, manžel Maud sa ukáže ako zbabelec a komisár je možno v jadre správny chlapík, ale výchova a zákon ho proste pred zmenou názoru brzdia. Chcelo to jednoducho podobnú odvahu čo sa týka réžie a scenára, akú prejavovali tieto ženy pred cca 100 rokmi a mohol vzniknúť film skutočne umelecký, nie iba presne akademicky vypočítaný. Dovetok? Saudská Arábia sľúbila v roku 2015, že sa možno bude zaoberať udeleniu volebného práva ženám... a mnohých možno prekvapí, že Švajčiari sa spamätali v roku 1971, čiže takmer 40 rokov po Turkoch... ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Carey Mulligan (Maud Watts) si během natáčení filmu několik týdnů nemyla vlasy a používala minimum make-upu. (jezurka42)
  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Ve filmu se mihla skutečná pravnučka Emmeline Pankhurst (Meryl Streep), Helen Pankhurst se svou dcerou Laurou. (hansel97)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama