Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (71)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Řadím na stejnou úroveň jako minuloroční nepochopitelně přechválenou Imitation Game. Vkusný britský snímek o zajímavé kapitole z dějin 20. století, produkčně velmi dobře ošetřený, ale nijak zvlášť strhující a příliš akademický. Tento mi je ale díky absenci hypu sympatičtější. A mladý španělský kameraman Eduard Grau roste ve velkou personu, sleduji ho už déle a texturu jeho obrazů je radost sledovat a i ne nijak zvlášť dobré (The Awakening, A Single Shot) filmy posouvá výše, na rozdíl od svého barcelonského kolegy a kýčaře Oscara Faury, přechváleného právě za Imitation Game. 7/10. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Když se zbohatlická kráva jednou začala nudit u vyšívání, napadlo ji zviditelnit se na hřadu a zburcovat pár vypatlaných kundích socek, aby začaly dělat v Londýně trochu bordel. Socek, které neměly absolutně ánung, co je to volit a natož právo, a pokud ano, bylo jim to naprosto u prdele, než jim soudružka předsedkyně Punkharstová vysvětlila, že pak budou mít i právo nosit kalhoty, chcát ve stoje a neholit si kníra. Nyní se toho chytla nějaká tendenční, krutě nemrdaná velepiča, kterou z důvodů ponižovaní kvokajícího pohlaví asi nevzali jako hornici, slévačku nebo kamioňačku, tudíž musela jen podřadně feministicky režírovat, a splácala z historicky zanedbatelných, nepodstatných trampot těch supraštětek a „přeukrutné mačistické šikany“ pradlen hotovou Maryčku Magdónovou kombinovanou s fučikiádou, u níž si umaštěné kníraté mužatky budou dozajista chlupatou rukou nadšeně třít své nedotčené slimáky. Byl jsem nesmírně dojat, když jsem se dozvěděl, jak hrdinně a odhodlaně se anglické soudružky zasadily o proces, který ve většině civilizovaných zemí proběhl zcela přirozeně a bez násilí. Proces, díky kterému si na nás dnes mohou vyskakovat, kopat uhlí, tavit železo, jezdit s náklaďákem, hystericky po nás ječet a brát nám všechny peníze. No, doufejme, že nám sem teď ta partička syrských sufražetů dotáhne trochu toho islámského pokroku a po krvavých bojích znovu dosáhneme toho, aby ty štěrbiny zase držely hubu u plotny. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Carey Mulligan dobové filmy veľmi svedčia, v tomto prípade však snímok trochu zaostal za očakávaniami. Až moc nátlakové a tematicky pomerne povrchné. Všetko tu je rozdelené do dvoch škatuliek: trpiace ženy a barbarskí chlapi bez súcitu. Pritom to určite až také jednoduché nebolo. Cieľ je jasný - čo najviac pocitovo zasiahnuť diváka. Výprava a kostýmy však boli našťastie veľmi slušné, takže film je príjemný aspoň na pozeranie. 60/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Sufražetka je bohužel velmi důležitý film. A s politováním musím konstatovat, že stejně jako celá kohorta jiných filmů zpracovávajících obdobně důležitá témata, se téměř s naším divákem nepotkal. Naštěstí Sufražetku podpořila trojice velkých jmen, Carey Mulligan, Helena Bonham Carter a Meryl Streep a tedy alespoň díky nim má film šanci se probojovat na své místo na slunci. Nicméně žijeme v době, kdy mnozí prošli základní školní docházkou a o sufražetkách nikdy neslyšeli. Volební právo žen mnohé ženy považují za samozřejmost a nijak si neuvědomují, že takové další "maličkosti" jako jsou jejich další práva, ať už se týkající dětí nebo majetku, nejsou ničím automaticky daným. Po velmi náročném 20. století je skutečně bolestné žít v dnešní době, která nezná své kořeny, ani v jednotlivostech, ani v hlavním vývoji běhu věcí, skutků a činů. Není příjemné sledovat Sufražetku, ale je velmi důležité přemýšlet o viděném. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Pre mňa je "Suffragette" film, ktorý absolútne nevie vyťažiť zo svojho potenciálu a výsledne vychádza ako film, ktorý je príliš málo zaujímavý na to, aby sa človek k nemu vrátil. Je to podľa mňa okey film s pár dobrými momentami, ale to nechcete vidieť, keď si prečítate titul a keď sa to dotýka histórie, ktorú môže podať zaujímavo. Takže si najprv povedzme čo je na ňom zlé. V prvom rade marketing. Keď vyšiel trailer a videl som, že tu bude hrať Helena Bonham Carter a Meryl Streep, tak to bol háčik, na ktorý som sa chytil. A hoci sa Helena objaví celkom často a je dôležitou postavou, tak Meryl Streep je tu dokopy v jednej scénke, ktorá trvá asi päť minút. A je mi ľúto, to je maximálne zavádzajúce, najmä ak jej tvár vidíte na väčšine filmových posterov. Carey Mulligan je dobrou herečkou a vidím na nej, že sa snaží pretlačiť svoju postavu von, no žiaľ tak ako všetky ženy v tomto filme nie je veľmi zaujímavou postavou, ktorej osud by som chcel poznať. Jediné čo je na jej postave zaujímavé je vzťah s jej synom. A ako divák som chcel vedieť kam sa to posunie. Inak mi ale boli osudy našich hrdiniek úplne ukradnuté a to je dosť veľký problém, najmä ak sú neustále mlátené políciou a trestané za to, že chcú byť rovnocenné s mužmi. A tiež výrazne nepomáha fakt, že väčšina postáv pochádza z pera scenáristov. Nie je to vyslovene negatívum, nakoľko v týchto časoch bolo určite veľa žien, ktoré bojovalo za svoje práva a nikto ich nepoznal, no väčšina postáv sú fiktívne. Keby mám osobne vybrať postavu, ktorá ma oslovila najviac, tak asi by to bol inšpektor Steed v podaní Brendana Gleesona. Musí bojovať s problémom žien, ktoré sa rozhodujú porušovať zákony a bojujú za svoje práva, a často sú jeho metódy veľmi tvrdé, no na druhú stranu mám pocit, že občas v ňom vidno, že by bol radšej, keby sa toto všetko nemuselo vôbec diať a všetci mohli žiť v pokojnom svete. Lenže ako mu Maud povedala, keď ich odmietali počúvať v mierovejších časoch, tak museli nastúpiť tvrdšie metódy. Scénky, kde sa príbeh sústredí na neho sú zaujímavé a dobre sa sledujú. Ale ako som už povedal, zvyšok filmu je trošku mdlý a nie moc zaujímavý. Myslím si, že je napriek tomu stále hodný toho, aby ste si ho aspoň čekli, ale určite neočakávajte výnimočný filmový zážitok. Hodnotenie: C+ ()

Galerie (44)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)
  • Ve filmu se mihla skutečná pravnučka Emmeline Pankhurst (Meryl Streep), Helen Pankhurst se svou dcerou Laurou. (hansel97)

Reklama

Reklama