poster

Sufražetka (festivalový název)

  • Velká Británie

    Suffragette

  • Velká Británie

    The Fury

    (neoficiální název)

Drama

Velká Británie, 2015, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JohnMiller
    **

    Mal som pocit akoby tento film nakrútila banda komunistických feministiek. Chápem, že v industriálnej spoločnosti nebol život ružový ale tá nadradenosť buržoázie a zachytenie mužov ako úplných zloduchov bolo troška prehnané. Niektoré dramatické momenty boli síce úchvatné ale ináč nuda, komornosť ktorá si pýta Oscara spolu s rovnakým filtrom ako filmy podobnej túžby ma už vôbec nepritajujú. Koniec je tiež klasické klišé, kde príbeh musí dorozprávať text, uznávam, že u American Sniper (2014) mi to nevadilo ale tam bola aspoň zápletka poctivo nakrútená. Nehovorím, že je to úplne zlé ale mňa to vôbec nezaujalo. A s tým, že na konci vytiahli. klasickú rozprávku "ide skutočný príbeh", mi privodili nevoľnosť. Starý vtip, ktorý už nieje vôbec vtipný.(12.1.2016)

  • hous.enka
    ***

    Britský film o britských ženách a jejich touze po volebním právu. Je strašná škoda, že šla do kytek celá ta linka s Maud, protože jsem čekala nějaké rozseknutí. Pár hodin po projekci filmu mi přijde, že někdo viděl jedno dobové video a k tomu vymyslel příběh a vatu okolo. Což by samozřejmě nebyl problém. Kdyby ovšem ta vata nezůstala pouhou vatou, kterou nezachránila ani charakterní lékárnice v podání Heleny Bonham Carter a Meryl Streep v epizodní roli (stačilo nechat ty fotky v rámečku na zdi a z účasti Meryl bych měla stejný pocit). Carey Mulligan se snaží, seč jí síly stačí, ale jakmile se objeví na scéně politika, vztahy mezi ženami jdou stranou a všechny se rvou jak buldoci za svoje (volební) práva. Někdo tu moc tlačil na pilu a filmu to strašně uškodilo.(8.2.2016)

  • Rakosnicek77
    ****

    No dámy to v té době neměli moc jednoduché. Každý je vnímal jako onuce a příležitostné matrace, dřeli jak koně a vydělali o polovinu míň. Právo neměli žádné a když je chlap vyrazil z baráku, tak právo na vlastní dítě měli nulové. Na demonstracích je řezali hlava nehlava, jako u nás v listopadu 89 a basu znala každá důvěrněji, než kdejaký pokreslený Valdičák. Bejt baba, tak bych byl asi taky nasra*ej ale jak holky začali tlačit na pilu, tak končila veškerá sranda a myslím, že už to většina nedělala pro ten původní ideál. Byla v tom zloba, frustrace a velkou roli hrála msta. Msta za všechny příkoří, které si každá z nich musela projít. Meryl si ve filmu skoro neškrtla, její výkon nejde ani hodnotit, nicméně film vyobrazuje kus historie, který se stal a stojí za to ho vidět!(17.1.2016)

  • terunka003
    ****

    Britské, historické, ženské, statečné, zoufalé x špetička něčeho tomu chyběla. Vůbec to nebyla lehká doba pro ženy v tak vyspělé zemi, jako je Velká Británie. Dost mě to překvapilo. Ženami se pohrdá bohužel stále, a takové vítěství, jako volební právo je velký úspěch. Snímek je dobře udělaný, herecky zvládnutý, (Carey prostě zbožňuju), jen jsem měla pocit, že mi tam něco chybí. Po dlouhé době film, kde se nevraždí. ..hmm, tak mám problém napsat i smysluplný komentář k filmu, natož abych psala dopisy a zprávy v práci..co to se mnou je?! (30.1.2016)

  • Lucjen
    ***

    Film s tromi mojimi veľmi obľúbenými herečkami a hudba od skvelého skladateľa. Tešila som sa. Nie je to vôbec zlé, ale takáto téma by si zaslúžila oveľa viacej priestoru a hlavne pohľadov, nie len ten čiernobiely. Ženy sú tu veľmi odvážne, film je naopak zvláštne nenápadný, akoby sa bál trochu viac zakričať. Carey Mulligan úplne výborná, Carter tiež a Streep sa objavila skutočne iba na chvíľku...(1.3.2016)

  • - Helena Bonham Carter (Edith) je pravnučkou H. H. Asquitha, který byl době, kdy se film odehrává, premiérem a také hlavním odpůrcem zavedení hlasovacího práva pro ženy. (hansel97)

  • - Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU ( Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)

  • - Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace