poster

Sufražetka (festivalový název)

  • Velká Británie

    Suffragette

  • Velká Británie

    The Fury

    (neoficiální název)

Drama

Velká Británie, 2015, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Rakosnicek77
    ****

    No dámy to v té době neměli moc jednoduché. Každý je vnímal jako onuce a příležitostné matrace, dřeli jak koně a vydělali o polovinu míň. Právo neměli žádné a když je chlap vyrazil z baráku, tak právo na vlastní dítě měli nulové. Na demonstracích je řezali hlava nehlava, jako u nás v listopadu 89 a basu znala každá důvěrněji, než kdejaký pokreslený Valdičák. Bejt baba, tak bych byl asi taky nasra*ej ale jak holky začali tlačit na pilu, tak končila veškerá sranda a myslím, že už to většina nedělala pro ten původní ideál. Byla v tom zloba, frustrace a velkou roli hrála msta. Msta za všechny příkoří, které si každá z nich musela projít. Meryl si ve filmu skoro neškrtla, její výkon nejde ani hodnotit, nicméně film vyobrazuje kus historie, který se stal a stojí za to ho vidět!(17.1.2016)

  • Rob Roy
    ***

    Řadím na stejnou úroveň jako minuloroční nepochopitelně přechválenou Imitation Game. Vkusný britský snímek o zajímavé kapitole z dějin 20. století, produkčně velmi dobře ošetřený, ale nijak zvlášť strhující a příliš akademický. Tento mi je ale díky absenci hypu sympatičtější. A mladý španělský kameraman Eduard Grau roste ve velkou personu, sleduji ho už déle a texturu jeho obrazů je radost sledovat a i ne nijak zvlášť dobré (The Awakening, A Single Shot) filmy posouvá výše, na rozdíl od svého barcelonského kolegy a kýčaře Oscara Faury, přechváleného právě za Imitation Game. 7/10.(22.1.2016)

  • hous.enka
    ***

    Britský film o britských ženách a jejich touze po volebním právu. Je strašná škoda, že šla do kytek celá ta linka s Maud, protože jsem čekala nějaké rozseknutí. Pár hodin po projekci filmu mi přijde, že někdo viděl jedno dobové video a k tomu vymyslel příběh a vatu okolo. Což by samozřejmě nebyl problém. Kdyby ovšem ta vata nezůstala pouhou vatou, kterou nezachránila ani charakterní lékárnice v podání Heleny Bonham Carter a Meryl Streep v epizodní roli (stačilo nechat ty fotky v rámečku na zdi a z účasti Meryl bych měla stejný pocit). Carey Mulligan se snaží, seč jí síly stačí, ale jakmile se objeví na scéně politika, vztahy mezi ženami jdou stranou a všechny se rvou jak buldoci za svoje (volební) práva. Někdo tu moc tlačil na pilu a filmu to strašně uškodilo.(8.2.2016)

  • dr.fish
    ****

    Film je sice fikce, ale minimálně v hrubých rysech ilustruje pracovní podmínky v roce 1912. Známe to tak maximálně z některých drsnější filmů pro pamětníky, které nám podobná témata nastiňují. Je fajn to vidět i z jiné produkce. Sufražetky byly asi dosti šalené ženy, ale své místo v historii mají. Film beru jako podnět slovo do pranice, důvod si dostudovat data. Natočené je to poměrně dobře, nemám výhrad. 70%(13.7.2016)

  • misterz
    ***

    Carey Mulligan dobové filmy veľmi svedčia, v tomto prípade však snímok trochu zaostal za očakávaniami. Až moc nátlakové a tematicky pomerne povrchné. Všetko tu je rozdelené do dvoch škatuliek: trpiace ženy a barbarskí chlapi bez súcitu. Pritom to určite až také jednoduché nebolo. Cieľ je jasný - čo najviac pocitovo zasiahnuť diváka. Výprava a kostýmy však boli našťastie veľmi slušné, takže film je príjemný aspoň na pozeranie. 60/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman.(11.2.2016)

  • - Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)

  • - Ve filmu se mihla skutečná pravnučka Emmeline Pankhurst (Meryl Streep), Helen Pankhurst se svou dcerou Laurou. (hansel97)

  • - Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace