Galavant

8/18 Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů si Timothy Omundson zahrál svatého muže Eliho. O několik století později, přesněji ve století 13., se vrátil do srdcí milionů xenitů a herculeanů jako Galavantův zženštilý král Richard. Ty tam byly časy, ve kterých si nikdo na conu nechtěl koupit ani jeho fotku z podpisem. Protože Won't That Be Devine? 2.3 (13.02.2015)

1. série: Everybody sing! Nečekaně ujetý a šíleným humorem nařachaný muzikál, jenž se nebere vůbec vážně a funguje také jako parodie pohádkového žánru. Chytlavé melodie, již byste si broukali i dlouho po skončení, se sice dočkáme pouze v pilotu. Choreografie některých hudebních čísel by také ještě potřebovala doladit. Písničkám ale nechybí hravost, nápaditost a stejně jako zbytek seriálu si umí skvěle utahovat z podobných pohádkových písní a žánrových škatulek. K tomu si připočtěte sympatický casting v čele s králem Timothy Omundsonem a guilty plesure Vinnie Jonesem a máme zde kousek, který budete buď milovat, nebo totálně nenávidět. Škoda, že druhé série se nejspíš nedočkáme. 80% (21.02.2015)

Originální kombinace parodie fantasy/hrdinských eposů a muzikálů. Seriál si je vědom sám sebe, sám přiznává, že na něco nebyl rozpočet nebo se songem oslavuje, že druhá série má o něco víc dílů. Ale jsou to postavy, které si vás získají. Hrdinský krasavec Galavant je trochu jednodušší, ale má dobré srdce, královna Madalena je děsná potvora, drsňák Gareth Vinnieho Jonese je mega macho a král Richard... je jako malé nevinné dítě, kterému jste dali hračky, které může rozbít. Humor se ne vždy trefí do černého, ale vtipů je tolik, že si ten svůj oblíbený najdete v každém díle. Z Galavanta mám příjemný pocit, že sleduju partu nadšenců, kteří si s láskou hrají na pohádku a do toho si prozpěvují uhozené písničky. Berte nebo nechte být. (12.02.2016)

Mé zalíbení k tomuto seriálu začalo pomalu. Před delší dobou mi kamarád pustil jako ochutnávku první tři díly. Řekl jsem si - je to ok, když na to někdy bude čas, mrknu na zbytek. Nekouknul jsem. *O NĚKOLIK MĚSÍCŮ POZDĚJI* Na internetu jsem narazil na promo na druhou řadu. Nakonec jsem se rozhodl to stáhnout. A jednoho studeného prosincového středečního večera jsem bingewatchnul (ano, tak to bylo dobré) všechny díly za sebou. Díkybohu (nyní spíš bohužel) to nemělo tolik dílů, tak jsem příliš o spánek nepřišel. Jsem hlavně rád, že jsem takto hezky obešel čekání na další sérii. Seriál je to důstojně zábavný i hudebně chytlavý, takový potomek orgie Princezny Nevěsty, Monty Pythonů a Svatého Grálů a Hry o Trůny, které už tu někdo určitě zmínil. Zkrátka kombinace samých věcí, které mám rád. Z rolí mi nejvíce do noty padl šéfkuchař Vincenzo (v 5. epizodě jsem si konečně uvědomil, že mi dost připomíná Kate Micucci) a Gwendolyn. Jedinou výtkou pro mě tak zůstává fakt, že písně jsou hezké na poslech, i často s humornou pointou, přesto mě ale stále štve, že nejsou stavěné, aby se daly poslouchat i mimo seriál (a ve výsledku mi malinko splývají). Třeba takový duet o zabíjení lidí otrávením jídla. No nebyla by to bašta, slyšet to třeba na Óčku? A abyste nebyli ochuzeni, tak si na závěr zarýmuji: Televizní výplň přes zimu // plná zábavy a plná rýmů // plná všech žánrových trop // subverzí klišé až po strop // a taky kvalitních kostýmů... No, smekám před scénáristy a textaři a i herci/herečkami/zpěváky/zpěvačkami. Suck it, Cancellation Bear. (12.12.2015)

Po prvním (dvoj)dílu zatím 4/5. Výborně zvolené obsazení, velký palec nahoru za Timothy Omundsona alias Lassitera z Agentury Jasno, písničky chytlavé, až to hezké není a správná míra infantilního humoru, který k trapnosti zatím sklouzává jen zřídka. Uvidíme, co budu říkat po osmi epizodách, ale Gááááálaváááánt má zatím nakročeno velmi slušně. (09.01.2015)