Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Streeper
    ****

    Na začátku se to malinko táhne a sem tam je to nuda, ale příběh je to hodně silný a Helen Mirren dokázala postavu Marie Altmann zahrát tak, že mi přirostla k srdci a soucítila jsem s ní každou minutu filmu, proto jsem mírně překvapená, že nezískala nominaci na Golden Globe. Nicméně příběh Marie mě dojal a jsem ráda, že to skončilo, tak jak to skončilo.(1.1.2016)

  • verbal
    *

    To, co by se podle obsahu mohlo jevit jako zajímavé právní drama o navrácení slavné Klimtovy „Zhulené transky“ právoplatným majitelům, není nakonec nic jiného, než další tendenční, rektobolné, demagogické židácké píárko a reklama na holou kost. Škaredí a hrabiví židé však v Holyúdu vůbec, ale vůbec nejsou, a tak sledujeme příběh roztomile ironické, skromné a sympatické židovské babičky, mimochodem fantasticky ztvárněné Mirenovic Helenkou, která to má sice všechno těžce v piči, avšak bytostně touží, aby jí bylo výhradně, ale fuckt výhradně z úcty k jejím předkům, tolik postiženým nacistickým holocaustem, vráceno její rodinné dědictví. A když se to náhodou nepovede, tak mrdup, bude akorát smutná, že byla pošpiněna památka její tolik trpící tety, jíž skolila meningitida, když ještě Hitler stával se štětkou na štaflích, tatínka, kterého trefil šlak hned po anšlusu Rakouska, a maminky a strýčka, co proživořili válku v nelidských podmínkách švýcarského blahobytu a pošli mnoho let po ní přirozenou smrtí. Stařenka si tedy jen tak, v podstatě ze srandy, najme mantáckého židího právníka, mimochodem opravdu žalostně ztvárněného panem Gaynoldsem, který se ujme kauzy jako bokovky a úplně zadarmo, protože jakmile v Rakousku navštívil pomníček obětí holocaustu, strašně se najednou rozplakal, prozřel a morálka mu zavelela prodat veškerý majetek a pro bono dopřát své klientce zaslouženou spravedlnost. Nakonec po mnoha útrapách to všem těm zkurveným, nesympatickým Rakušákům, nacistům, antisionistům a popíračům společně těžce natřou a pravda s láskou zvítězí nad zlem, mamonem a pokrytectvím. No, Gébls by ten tklivý příběh nezfilmoval lépe, a když jen trochu zapátráte, máte chuť si po tomhle pustit tu O perníkové chaloupce. Ve skutečnosti totiž hned poté, co se v devadesátých letech minulého století náhle začaly zelené mozky v Rakousku vypořádávat s minulostí, zaslechla zdaleka ne až tak sympaticky vyhlížející baba nenažraná slovo restituce a šustění amerických prezidentů, okamžitě zařadila druhou kosmickou a evidentně jela cíleně po prachách jako slepice po flusu. Její tolik altruistický právník a sveřepý bojovník proti holé kosti měl od počátku smlouvu na 40 procent, a jakmile ta stará rakovina obratem střelila všechen ten vymodlený odkaz za 300 míčů v dolarech, jen co se dotkl americké půdy, přišel si milý a ani trochu vypočítavý jeliman na krásně kulatých 120. Ale to už je, milé děti, úplně jiná pohádka, kterou však bratři Vajštanové nikdy produkovat nebudou, neboť ti chtějí světu ukazovat jen pravdivé a ani trochu propagandisticko – demagogické příběhy. Hezky natočená, dobře zahraná, avšak unylá, místy otravná a hlavně naprosto amorální a manipulativní propagace těch tolik kůl pejzů a obřízek.(23.6.2015)

  • emma53
    ***

    Já nevím jestli je to mnou, mou malou zaníceností pro věc a nebo tím scénářem, ale mně se celá ta právnická anabáze zdála příliš nezáživná. Asi to takhle chodí v reálu, ale ve filmu se musí chytnout za něco, co by diváka upoutalo natolik, aby si na konci mohl říct : "To byla paráda, jak jim to tam u toho soudu nandal nebo..... chudinka Marie, co ta si musela vytrpět, aby získala, co jí patří a takhle to je tedy s tím slavným obrazem od Klimta, ach to jsem ráda, že jsem něco takového mohla vidět". A ono nic. Jeden z těch snímků, které zřejmě brzy zapadnou mezi mnoha jinými podobně zpracovanými dramaty. Jinak vizuál byl výborný, to nemohu říct......(24.6.2015)

  • kinderman
    ***

    Kultivovaně natočený, ale naprosto nevzrušivý snímek, u něhož jsem zpozorněl pouze ve scéně, kdy se objeví postava Ronalda Laudera. "Víc Kožených a Železných," vzpomněl jsem si přitom na výrok jednoho nejmenovaného tuzemského politika a na arbitráž, za kterou jsme kvůli Vladimírovi zaplatili Lauderovi a CME 355 milionů dolarů. Může nás tedy hřát pocit, že jsme na ten Klimtův obraz přispěli tak nějak všichni.(24.10.2015)

  • Aljak
    ***

    Vždy ma poteší, keď vznikne film, kde hrá nejakú rolu umenie v akejkoľvek podobe. A ak je to ešte k tomu niečo podľa skutočnej udalosti, tak sa teším dvojnásobne. Príbeh o Klimtovom veľdiele, "rakúskej Mone Lise" Adele a jej návrate do rúk pôvodnej majiteľky bol vo svojej podstate nedostižným právnym aktom, avšak napokon sa to predsa podarilo a Adele sa po dlhých rokoch vo Viedni presunula do Neue Galerie v New Yorku. Čo sa týka filmu, nie som vôbec nadšený tak ako ostatní (aktuálne hodnotenie 80%), pretože na mňa to celé pôsobilo dosť ťažkopádne a napriek viacerým vrcholom ma film ako celok v podstate nezaujal. Najlepšími súčasťami bola podľa mňa aj tak tá retrospektíva do vojnových čias. Zobrazenie toho celého súdneho procesu Marie Altmann vs. Rakúska ma až tak nebavilo. Takže pre mňa také menšie sklamanie...(23.6.2015)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 9. února 2015 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu. (BMW12)

  • - Natáčania filmu sa zúčastnili aj členovia slovenského Klubu vojenskej histórie Carpathia. (Johnny.ARN)

  • - Odhadem 100 000 uměleckých děl odcizených nacisty nebylo nikdy vráceno jejich právoplatným majitelům. (mrborn2lose)