Nastala chyba při přehrávání videa.
  • blackrain
    ****

    Helen Mirren si ukradla celý film pro sebe. Opět zazářila a všechny zazdila. Nezajímal mě Klimtův obraz jako takový, i když ten je nádherný, ale retrospektivní vyprávění Marie Altmannové. To bylo velmi zajímavé samo o sobě. Určitě by to vydalo na samostatný filmový příběh. Práce s flashbacky byla totiž hodně solidní. Měla ukázat Mariinu citovou vazbu k obrazu, na kterém byla její milovaná teta. Proto mi nešlo do hlavy, že ten obraz dokázala prodat Ronaldu Lauderovi. Musím říct, že mě to potom všem, čím si prošla, šokovalo. O co vlastně Marii Altmannové šlo? O spravedlnost, vypořádání starých a bolestivých křivd? O co?(12.2.2018)

  • ORIN
    ***

    Pokud bych vycházel čistě z anotace, očekával bych soudní drama. Na to, abychom Dámu ve zlatém mohli takto žánrově zařadit, se ale u soudu stráví dost malé množství času (pár konfrontací mezi právníky, pár proslovů, atp.). Symbol celého sporu, Klimtův portrét Adele Bloch-Bauerové, tety hlavní hrdinky Marie evokuje spíše vzpomínky na minulost, do nichž Maria postupně více a více zabředá. Hledá vlastní identitu, vyrovnává se s vlastní minulostí a očekává katarzi, mezitím absolvuje pár schůzek, občas se zúčastní soudu, arbitráže, apod. [==] V jádru filmu totiž moc nejde o samotnou restituci, ale pozornost je směřována k jejím aktérům, přičemž za dominantní lze považovat prvek proměny, resp. proměňující se vztah: 1) Marie k rodné vlasti (změní svůj původně dogmatický názor, že se do Rakouska již nevrátí a připouští, že se společnost posunula dále); 2) Marie k celé kauze (nechce se ji zúčastnit, pak několikrát odmítne znovuzapojení do procesu); 3) Marie k sobě samé, resp. vlastní minulosti (souvisí s bodem 1, postupné otevírání třinácté komnaty); 4) Marie a Randyho (vypjatý vztah restituentky a právníka projde velkým vývojem); 5) Randyho k případu a stejně tak vlastní identitě. Příkladů by se našlo jistě více, šlo o to názorně demonstrovat, jak film s prvkem proměny systematicky pracuje, přičemž ho v určitých momentech konfrontuje s pravým opakem, tedy nemožností proměny (scény s představiteli protistrany, kteří pevně trvají na svém). [==] Ačkoli dominantu považuji za poměrně zjevnou, míra ozvláštnění je diskutabilní, protože uvedené postupy nikterak novátorské nejsou. Tvůrci si spíše berou soudní spor jako rukojmí pro vyprávění příběhu o ženě, která sice svým způsobem ztratila část svého života, kdy byla nucena utéct z rodné země do zahraničí, ale hrůzy holocaustu a dalších zločinů jako mnoho (milionů) jiných na vlastní kůži nezažila. Pokud něco autentického, tak si raději znovu pustím dokumenty Heleny Třeštíkové Hitler, Stalin a já, Má šťastná hvězda nebo Nesdělitelné.(23.6.2015)

  • D.Moore
    ***

    Škoda, že je to tak standardní a ničím zvlášť překvapivý film (dokonce i pro ty, kteří o skutečném příběhu nic nevědí), protože námět i obsazení je více než lákavé a dobře se na to dívá. Také si nejsem jistý, jestli tvůrci chtěli, aby se divák zamýšlel nad tím, je-li vůbec správné, že obrazy mají opustit Rakousko, nebo ne.(20.11.2016)

  • venison
    ****

    Zpočátku jsem "Dámě ve zlatém" moc šancí nedávala, proto jsem možná dala o chlup lepší hodnocení než si nakonec zaslouží.. Film se mi trefil do rozpoložení.. Ryan Reynolds má jednu ze svých ťuňťovských klasických rolí.. Helen Mirren si drží svůj kvalitní herecký standard.. Příběh je především krapet pomalejší, ale jakmile se začínají vkládat do děje Mariiny vzpomínky nabírá grády.. V podstatě se jedná o historické drama s nacistickou tematikou a krásnou uměleckou výpravou kombinované s popisem soudní kauzy a proložené sarkastickým vtipem okořeněným vztahem dámy v letech s patřičným nadhledem a mírně rozpačitým neotlučeným právníkem.. Rozhodně "Dáma ve zlatém" klade divákovi morální otázky a odpovědi nechává na něm.. Nenápadný film na zajímavé neotřelé téma (problematiku restitucí uměleckých děl moc neznám)..(26.10.2016)

  • Sofia
    ***

    Spíše povedená televizní inscenace než kinofilm. Bylo to sympatické, ale celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že se hlavní hrdince zase tak nic strašného nestalo (před válkou rozhodně netrpěla materiální ani citovou chudobou a navíc stihla včas emigrovat), aby byla vůči Rakousku tak zahořklá. Soudní proces mohl být více vygradovaný, chybělo mi napětí.(13.7.2015)

  • - Natáčania filmu sa zúčastnili aj členovia slovenského Klubu vojenskej histórie Carpathia. (Johnny.ARN)

  • - Odhadem 100 000 uměleckých děl odcizených nacisty nebylo nikdy vráceno jejich právoplatným majitelům. (mrborn2lose)

  • - Elizabeth McGovern, manželka režiséra Simona Curtise, si zde zahrála roli soudkyně. (mrborn2lose)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace