Kmeny

Myslím, že v tuhle chvíli můžu s čistým svědomím hodnotit, protože těch posledních pár dílů už to nevytrhne. Půlhodinová stopáž je vražedná i samospásná zároveň, protože sice na jednu stranu brání proniknutí pod povrch, ale podělá-li se to, je 30 minut snesitelná doba i na blbej dokument. Vlastně jediné dva díly, kterým se povedlo dohrabat se k nějaké podstatě jsou rainbow a cosplay, také výrazně ční nad ostatními. Fakt, že místo na takové meatheads se je i po těch letech pořád lepší podívat na Železnýho Schwarzíka je výsměch sám o sobě. Tvrzení, že v některých subkulturách se už k hodnotám apod. ani nedá dojít je podle mě jenom averzí vůči konkrétní subkultuře. (V případě některých jsem se sama neubránila podobným myšlenkám.) Jde hlavně o to vybrat si z davu ty správné lidi, kteří dokáží svoje zaměření poutavě zprostředkovat. Docela chápu snahu některých tvůrců vybírat si už tak v rámci minorit ty opravdové exoty, mám ale pochybnosti o tom, jestli je z hlediska relevance tenhle přístup skutečně vhodný... (01.06.2015)

Sportem k trvalé invaliditě, fanděním k trvalé imbecilitě. (07.04.2015)

Co se humoru týče, tak mě tedy nejvíce pobavil ten mladý podnikatel, který vykupoval největší socialistický hadry u děduly kdesi na vsi, aby je mohl za 150 prodávat a říkat tomu sekáč. Jinak zrovna tuhle subkulturu asi nikdy úplně nepochopím. Na rozdíl od svaloušů, co byli minule, se toho tu sice naplkalo habaděj, ale vyplynulo z toho pro mě hlavně to, že se jedná o lidi bez vkusu, kterým se líbí hnusný věci. V osmdesátkách by se ztratili v davu, dneska vzbudí leda pobavený úsměv, ačkoliv třeba v centru Prahy zapadají asi mnohem víc, než si myslí. (22.05.2015)

Nejedná se ani tolik o hospodské filozofování jako o slovní souboj s fiktivním nepřítelem. To je pořád plno keců, jak by nějakému netolerantnímu čuněti něco řekli, tak ať proboha jdou a s někým se na férovku pohádají. Demokracie bohužel umožňuje vyjadřovat názory i někomu, z koho nic kloudnýho nevyleze, ale zase ne, že bych tyhle maníky přerušila, kdyby na mě mluvili po pátým pivu, na to melou moc souvisle. Vezmu to teda na sebe a říkám vám, že piju, kouřím a nežeru papriku. S pitím jsem v pohodě a nikdy jsem se nesetkala s netolerantním prasetem, které by mi nechtělo nalít, alespoň ne od té doby, co je mi osmnáct. S kouřením už je to trochu horší, protože lidem vadí, a tak se snažím nebýt netolerantní prase zase já a nefoukat jim to pod nos. Zato s nejezením papriky narážím na vlnu netolerance i u lidí, u kterých bych to vážně nečekala! Všichni by totiž chápali, kdybych nejedla nějakou méně oblíbenou zeleninu, třeba kapustu, které ovšem naopak dávám palec nahoru, ale papriku přece jí každý. Už mě skutečně vyčerpává znova a znova vysvětlovat, že nežeru papriku nikoliv z náboženského přesvědčení nebo, protože je červená, zelená nebo žlutá, ale prostě a jednoduše nemám ráda tu hnusnou paprikovou chuť, která mi zkazí požitek i ze skvělého jídla. Tímto si dovoluji založit subkulturu antipaprikářů! Zvu vás tímto, přidejte se ke mně a ukažte mi, že nejsem na světě se svým nechutenstvím k paprikám sama! Dejme najevo ostatním, že paprika je světový nepřítel číslo jedna! Nikoliv islám, ale papriku v ČR nechceme! P.S. Pardon, děcka, já vím, že vám to zase pokakal pan režisér... (10.06.2015)