Návrat sedmé roty

Volné pokračování jedné z nejlepších francouzských komedií není kvalitou vůbec vedle a svému předchůdci se vyrovná a co se týče vtipů a hlášek, možná ho ještě předčí. Herecké obsazení opět nezklamalo, a ačkoliv mě zpočátku vadilo přeobsazení Tassina, poté jsem si uvědomil, že Henri Guybet ho možná hraje i lépe. Návat sedmé roty nám nabídne několik nezapomenutelných scén a hlášek - ať už jde o dráty, scény s matracemi na zámku nebo v nemocnici. Opět jsem se smrtelně bavil od začátku do konce, Sedmá rota je věčná. Jasných 100%. (01.04.2012)

Návrat sedmé roty se mne pokusil oblafnout, ale já se na něj proto nezlobím. Tak dlouho totiž v úvodních titulcích nahazoval ukázky z prvního dílu, až jsem uvěřil tomu, že ten skončil útěkem sedmé roty do lesa. Jenže ve skutečnosti končil až o čtyři roky později nechtěně hrdinským seskokem z letadla, ale zapomeňme na to. Návrat je totiž o hodně vtipnější, protože útěkoví specialisté jsou vždy do pěti minut lapeni, scéna s matracemi je naprosto vynikající a ten kretén připojující dráty k výbušninám by si zasloužil, aby se dostal do rukou svaté matce Crouzyové a ta by ho přibila na kříž tak rychle, že by zapomněl, jestli červený drát patří na zelený nebo na modrý knoflík. (10.12.2013)

V prvním díle Chaudard, Pithivier a Tassin vystupovali jako tři francouzští Švejkové ve 2. světové válce. V tomto pokračování už to nejsou takoví Švejkové, nýbrž dostávají se z jedné šlamastyky do druhé. Jakmile uprchnou z jednoho zajetí, hned se dostanou do jiného (včetně slavné scény s matracemi v zámku). A aby nebylo té smůly málo, tak jeden jejich vedoucí neustále k jejich smůle střílí do vzduchu mosty, kde se zrovna nalézají. Oproti prvnímu dílu to tedy už taková sranda není. Přesto je to pořád skvělá francouzská komedie, která odlehčuje obsazení Francie za 2. světové války. [6198. hodnocení, 121. komentář, 78%] (22.07.2019)

Na všechny tři pokračování "Sedmé roty" mohu koukat každý rok znovu a znovu. Podobně jako na "Četníky" nebo "Fantomase". Tato série má ještě pro mě to plus, že je situována do okupované Francie, což je moje oblíbené dějinné období. Navíc si Frantíci utahují s "boschů", což je jejich parketa. Obsazení výtečné, humor excelentní. (05.12.2020)

Je jasné, že muselo vzniknout pokračování sedmé roty. A je to stále příjemná zábava, která si svou hravostí rozhodně nedělá ostudu a drží se nastavené úrovně svého předchůdce. A tak seržant Chaudard (zábavný Pierre Mondy) a vojíni Pitivier (Jean Lefebvre) a Tassin (Henri Guybet) pokračují ve svém útěku. Jejich pouť je především plná převlékání a využívání nejrůznějších dopravních prostředků. Provází je šťastné náhody, ale i nehody, pomocné ruce, příležitosti, záchvěvy odhodlání i snaha o záchranu životů. Vše s příjemně hravým nadhledem a jemným humorem, který z jejich cesty činí krásnou zábavu. Z dalších rolí: kapitán a stále překvapovaný velitel sedmé roty Dumont (Pierre Tornade), slabozraký a dobře naladěný zajatý generál (Robert Dalban), poručík Duvauchel (Erik Colin), který je od trojice záhy odstraněn, neúnavný plukovník Blanchet (režisér Robert Lamoureux) se svým vyhazovacím posláním, německý důstojník vyrušovaný při královské hře šachy (Jean Rougerie), či německý voják (Michel Modo), snažící se udržet zrekvírované stádo i s honci pohromadě. Staré francouzské zámky mohou skrývat tajemství. Důstojníci rádi využívají svá privilegia. Za kolaboraci může být později označována i neukojená žena při nenaplněném apetitu. Jaká romantika se mohla skrývat při cestě parním vlakem! Zábava, plná útěků a převleků, je stále příjemná svou lehkostí a hravostí. (24.12.2015)