On a retrouvé la 7e compagnie
The Seventh Company Has Been Found
Návrat siedmej roty
Režie:
Robert LamoureuxKamera:
Marcel GrignonHudba:
Henri BourtayreHrají:
Jean Lefebvre, Pierre Mondy, Henri Guybet, Pierre Tornade, Bernard Dhéran, Jacques Monod, Robert Dalban, Jean Rougerie, Erik Colin, Robert Lamoureux (více)Obsahy(1)
Chaudard, Pithivier a Tassin jsou sice vlastenci a nosí uniformu francouzské armády, ale rozhodně to nejsou žádní hrdinové a válku by nejraději prožili někde zcela v ústraní. Ovšem osud jim předurčil roli hrdinů i proti jejich vlastní vůli. A tak střídavě osvobozují sedmou rotu z německého zajetí, prchají v převlecích a když na to přijde, tak dokonce i bojují! (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (139)
Na všechny tři pokračování "Sedmé roty" mohu koukat každý rok znovu a znovu. Podobně jako na "Četníky" nebo "Fantomase". Tato série má ještě pro mě to plus, že je situována do okupované Francie, což je moje oblíbené dějinné období. Navíc si Frantíci utahují s "boschů", což je jejich parketa. Obsazení výtečné, humor excelentní. ()
Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík... Dostat se mi do rukou ten blbec, co vyhodil most!...dostat se mi do rukou ten, co vyhodil most, tak ho zulíbám! Pokračování příběhu o sedmé rotě navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Stejně jako u předchozího se ani zde moc člověk nezasměje, ba co dím, je to ještě horší. Chybí slovní humor typický pro anglické komedie stejně, jako humor akční z Bažantů. Vše je takové milé vyprávění, kde snad pobaví jen scéna se slamníky. Film plyne, divák se dívá, leč ohlušující řehot se nedostaví. ()
„Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík“. Hrdinové z nejmenších se po dvou letech vrací přesně na to místo, kde jsme je a zbytek sedmé roty opustili v roce 73. Za mne možná nejlepší film z celé trilogie….“matracová scéna“ se mi vryla do paměti již z dob, kdy jsem byl školou povinný. Tohle je zlatý fond a to nejenom francouzské kinematografie. ()
"Sedmá rota" se sice poctivě snaží pokračovat v duchu prvního filmu, ale viditelně jí ubývají síly. Její písnička je už trochu obehraná - z větší části zmizela bezprostřední roztomilost, se kterou spolehlivě okouzlovala ... a dokonce i pointa jakoby byla poněkud unavená životem. Nezbytná naivita zůstala, ale nutně se musela cítit osamělá. Neměla po ruce nic, oč by se mohla opřít, takže 3* jsou tak akorát. P.S.: Značně mě rozladilo přeobsazení role Tassina, Aldo Maccione mně byl DALEKO sympatičtější. ()
Milá francouzská komedie, jejíž zhlédnutí je ideální v postalkoholické náladě. Trojice francouzských retardů, jejichž jména si netroufám opisovat se opět vydává zdrhat válce. A jde jim to skvěle. Humoru je zřejmě o trošičku méně než v prvním dílu. Jeden z retardů se vizuálně hodně změnil, ale stále se je na co koukat. Zejména musím zmínit geniálně promyšlený matracový útěk, který je zcela jistě tím nejlepším, co tento díl nabízí. Celkově vzato se jedná o příjemnou komedii, při které vám likéry a pivo v břiše neposkakují, nýbrž pohodlně odpočívají. Hodnotím stejně vysoko, jako první díl. ()
Galerie (31)
Photo © Constantin Film
Zajímavosti (6)
- Natáčanie filmu prebiehalo na zámku vo francúzskom mestečku Vigny. (dyfur)
- Zámek Château de Vigny, ve kterém se odehrává velký útěk důstojníků, se nachází ve stejnojmenné obci v departmentu Val d'Oise, přibližně 50 km od centra Paříže. (Foxhound#1)
- Režisér filmu Robert Lamoureux ztvárnil (stejně jako v prvním filmu) postavu plukovníka Blanchetta, který zde mimo jiné vyhodí do povětří most a Pithivier (Jean Lefebvre) o něm několikrát prohlásí: „Kdyby se mi ten chlap dostal do ruky.“ (aniiicka)
Reklama