Hana a její sestry

"Shakespeare po Othellovi už nic kloudnýho nenapsal.." ;) (25.01.2016)

Jeden z nejlepších Woody filmů - námět poměrně klasický, ale kdo by nepodlehl skvělým postavám a úžasnému humoru. (02.01.2013)

S Woodym to zatím táhneme po křivce nahoru a dolu. Po skvělém Láska a smrt je to zas výraznej propad. Pocitově dvakrát delší, než to vypadá v přehrávači. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych tak toužebně čekal, až se na plátně objeví Woody Allen, protože to představovalo jediné opravdu vtipné momenty. Abych jen nerejpal, kamera velmi působivá, příjemná hudba a směšný účes Michaela Caina měl taky něco do sebe... (05.06.2014)

Pořád se musím divit tomu, že ačkoli jsou Allenovy filmy pořád o tom samém, neustále nás baví se na ně dívat a sledovat ty stále dokola omývané životní pravdy. Je to kvůli hercům? Kvůli jazzové hudbě? Kvůli odkazům na Hitchcocka a bratry Marxovy? Kdoví, nicméně Woody byl vždycky kumštýř a závěrečná scéna je tak nádherně dvojznačná, že jsem opět uznale pokýval hlavou a řekl si, že je to sakra dobrý film. P.S. Johna Turturra si všimnete, i kdybyste byli slepí. (01.04.2010)

Tento film porovnávajú s Annie Hall alebo Manhattenom a keď ich mám porovnať i ja, tak u mna dopadol najlepšie práve tento. Naozaj nevedel som spusti oči ani uši z tak pozitívne ladeného príbehu. I keď sa toči i okolo výčitiek a nenaplnenej láske, ale aj tak nikto na nikoho neútočí a všetky postavy to berú tak nejak pozitívne. Teraz ma Woody naozaj bavil, rola schizofrenika, ktorý pre seba hľadá tu správnu vieru, ale zisťuje, že v každej z nich je niečo pre neho nevyhovujúce a z toho je ešte viac frustrovaný, paradicka. Táto scéna je tu tak milo vsadená, všade sa rozoberajú len vzťahy a potom Woody príde s týmto, celkom iným pohľadom na život. Laska je všade okolo nás, ale i smrť, a i keď lásku rozoberáme na každom rohu, smrť nie. Ale Woddy má v tom jasno, úvahy o živote, láske či smrti vie dokonale znázorniť na filmové plátno a ešte k tomu vie to ukázať z tak príjemným nadhľadom, že sa sam sebe čudujem, prečo som ho už nezačal pozerať skôr a mal som pred ním až príliš veľký rešpekt. (02.01.2020)

Velice příjemný a povzbudivý film, milým humorem i předkládaným řešením existenciální skepse. I když je člověk na pochybách, zda ji má brát vážně, když ji předvádí Woody Allen, přece snad film přesvědčí i velké pesimisty, že dívat se na komedie bratří Marxů je lepší, než páchat sebevraždu. Partnerské komplikace zde mají snad nejlepší možný konec a ukazují, že dočasné problémy patří k životu a kvalitní vztah je dokáže překonat. Celkově pozitivnímu pocitu pomáhá i krásný Bachův koncert. Nemůžu říct, že bych měl Allenovy filmy ve zvláštní oblibě a chápu, že mnozí je třeba kvůli hypochondrickým projevům nejčastější hlavní postavy nesnášejí. Tohle optimistické dílo bych ale doporučil každému. Mimochodem, mám pocit, že skvělý (a kontroverzní!) film Štěstí se zde inspiroval, přinejmenším zápletka se třemi sestrami je podobná. 8/10 (22.11.2005)

Jak žít a nezbláznit se (nezabít se)? V tomhle filmu je návod. Woody, díky. (02.12.2005)

Opravdu výborná allenovka, která vás pohltí a po celých 103 minut vám nedovolí odtrhnout oči od obrazovky. Skvěle napsané a zahrané postavy (zvláště excelují Michael Caine a Dianne Wiest a rovněž stojí za pozornost samotný Woody v poněkud tragičtější a vážnější roli, než jakou by od něj divák čekal) procházející svými vztahy a životními problémy po jeden rok. A k tomu precizně napsané dialogy, nemůžu si odpustit jeden z nejlepších: -Proč jste škrtnul moji scénu? -Je o zneužívání dětí. -To dneska dělá každej. -Vy ale jmenujete konkrétní osoby. -Papež přece není jméno. (01.12.2005)

Woody ve své "poloviční" podobě, kterou si zopákne ještě ve Zločinech a poklescích. Zde si poprvé vyzkoušel "románový" způsob vyprávění a rovnou na výbornou. Příběh má svoji vážnou linku, ve které dominuje Caine coby zamilovaný a poblázněný muž, který na konci prozří, zatímco Woodyho hypochondr film "odlehčuje". Přesto právě jeho sebevražedný pokus je možná nejdramatičtějším okamžikem, který ovšem dopadne víc než komicky nechtěným výstřelem. V závěru Woodymu "povolily nervy", jak se sám vyjádřil, když na vcelku pesimisticky vyznívající narouboval trochu nevěrohodně vyznívající happyend...právě proto z Hanou bodoval i u Oscarů...ve výsledku tu popřel hořké vyznění filmu, přesto je film natolik silný, že jeho happyend již nedokáže film výrazněji poškodit. (16.07.2008)

Allen s jedním 100 minutovým filmem načal a zakončil motivů na 3 romantické "dramedy" (mix komedie a dramatu). Vše spojil prostřednictvím Hany a jejích sester, kolem kterých se ve výsledku motají všechny načaté příběhy a které také na rodinné oslavě dojdou konce. Allen ukazuje zdvižený prostředníček všem novodobým vztahovým komediím s více páry jako Až tak moc tě nežere a ukazuje, že to jde i chytře a nenásilně a bez přemíry klišé. A opět mi nezbývá než vyzdvihnout kompletní herecké osazenstvo. Allen si zkrátka casting vždy uměl pohlídat. (01.01.2010)

Zacinam mit podezreni, jestli nahodou Woodyho fanbase neni nejaka kompletne zhulena sekta, protoze se postupne presvedcuji o tom, ze jeho nejuznavanejsi a nejlepe hodnocene snimky (Annie Hall, Manhattan, Vystrely, Manzele...) jsou ty jednoznacne nejvetsi sracky. Naopak ty filmy, ktere jsou inovativni, snazi se byt zajimave a jsou objektivne nejlepsi (novejsi tvorba) maji vsude hodnoceni nejslabsi. Tenhle film se bez debat zarazuje do te prvni sfery, tedy do sfery sracek. "[watching joggers in Central Park] Look at all these people, trying to stave off the inevitable decay of their bodies." 2/10 (07.04.2010)

Byl by to dobrý scénář. Chlap si vezme jednu sestru, nefunguje to, a za několik let skončí v manželství s druhou sestrou. No, mně se to jako dobrý scénář určitě zdá.:o  Takže doufám, že je hned zapomenuto, že jsem ve  smazaném komentáři nazýval problémy postav banální, dokonce mi napoprvé film přišel i trochu jako sebestředná  vztahovka  a původně jsem  měl u filmu jenom tři hvězdy. Naštěstí jsem se za ty čtyři roky naučil u Woodyho vedle (v 60.letech i experimentálních) komediií docenit i tyto obyčejné vztahovky ze života.  Hana a její sestry patří k Woodyho nejoceňovanějším filmům oceněným třemi Oscary a nutno říct, že je to opravdu zážitek a další z mistrovských majstrštyků. Krasná    propletená filmová mozaika o životě tří sester a jejich partnerů, ve které opět nechybí zajímavá témata jako zrada milované osoby kvůli jiné milované osobě, nenaplněné ambice, špatná sebedůvěra. Dokonce tady narozdíl od takové Anne Hallové nemám pocit, že potřebuju mít více ,,odžito´´ a za sebou už nějaký ten větší vztah, abych si to pořádně užil. Hlavní je, že to má poutavé zápletky a postavy. ta  Také je hezké, že  Woody  Woody překvapivě ve výsledku laskavý a hebký, jak mráček. Vedle laskavé Hany, bývalé alkoholičky  Leey, Holly toužící úspět na divadelních prknech a zoufale milostně rozpolceného Elliota, Woody postavou nenapravitelného hypochondra, kterému došlo, že jednou to příjde a umře (:D) film  skvěle odlehčuje, zároveň se ale dá se v jeho trablech najít pochopení, dojemnost i humor dohromady (třeba nepovedené rande na koncertě - Po té písni asi budou brát rukojmí.:D Ach jo, naprostá dokonalost.:D)  Jenže nakonec to dopadne jinak:  Měl bych si přestat ničím život hledáním odpovědí, které nikdy nenajdu a začít si užívat života, dokud tady jsem.  A tak jsem se opřel a začal si užívat. Když si tohle dokáže i  Woodyho postava uvědomí, je to skvělé pozitivní vyvrcholení. Však si taky Woody dodnes myslí, že měl zvolit méně šťastný konec. A když mu přišlo, že na ,,své´´ postavy z Hany byl moc hodný napsal o tři roky později existencionálnější Zločiny a poklesky, které se mi popravdě zdají stále v rámci Woodyho osmdesátek nepřekonatelné. Toto pohlazení  za tónů jazzu a bluesu v krásných barevných  scénériích New Yorských bytů a ulic , ve kterém všechno dopadne dobře, mě ale taky maximálně  potěšilo. Škoda, že této hymně citlivých duší nejde dát šest hvězd.  Nebo že se taky nemůžu projít v těch krásných New Yorských parcích pokrytých listím. Nic se ti nestane, jsi v mém samém centru New Yorku. Je to tvé město. Jsi oklopen lidmi, auty a restauracemi.❤ (27.03.2024)

Film mne sice vzal o něco méně, než Zločiny a poklesky, celý ten propletenec vztahů, podrazů a zkroušených návratů tak nějak prošuměl bez většího dopadu. Nejhodnotnějším prvkem tak zůstává Allenovo "vyznání víry", přiznání k něčemu, co bychom mohli nazvat pozitivním nihilismem. Život jedince ani existence lidstva nemají nejmenší smysl, a proto bychom neměli ztrácet čas na bláboly a využít tu jedinou, neopakovatelnou šanci. Bravo, Woody. (13.05.2011)

Jeden velký propletenec rodinných a partnerských vztahů, který nám Woody Allen mistrnně rozplétá jako klubko pletací příze nebo možná ještě více zamotává do většího a většího klubka. (11.09.2009)

Woody Allen v tomhle případě rozhodně nezklamal. Rozehrává osudy celkem šesti naprosto skvěle zahraných postav. Jsou to osudy a vztahy zábavné, tragické, emotivní a celkově prostě jímavé. Herecky je to obsazení parádní a na herce se krásně dívá, budete se smát, budete jim věřit a budete spokojení. (12.01.2016)

Viděl jsem ten film už mockrát a je to určitě jeden z Woodyho nejvlídnějších a nejlepších. Asi je zbytečné, abych ho tady za sebe nějak rozebíral či hodnotil. To udělaly už tisíce lidí přede mnou a jistě lépe než já. Spíš pár poznámek na okraj. Na Allenových filmech mě baví, že člověk si v nich může znovu a znovu objevovat neustále nové věci. Tak třeba při včerejší projekci jsem se pozastavil hned u dvou scén. Když si Woody v náhlém ataku hledání smyslu vlastní existence začne pohrávat s myšlenkou, že by se mohl stát věřícím katolíkem, přinese si domů nákup. Postupně z tašky vytahuje Bibli, krucifix, svatý obrázek a nakonec to završí majonézou Hellmans a toustovým chlebem značky WONDER (zázrak). Příznačné, že :-) A druhá, daleko podstatnější věc, je pocit chvilkové blaženosti a radosti ze života, kterou Woody projeví, když se dozví, že hrozba rakoviny je pasé. Krátký, ale mocný projev radosti, je vystřídán další depresí a uvědoměním si, že ne sice dnes, ale jednou to stejně přijde... A v tu chvíli jsem se zamyslel, že bych si měl těch kratičkých okamžiků štěstí v životě vážit. Užívat si je a hýčkat. Kdoví, kolik jich ještě bude a jak dlouho budou trvat...... "...nobody, not even the rain has such small hands..." (09.02.2011)

Film se nese v poněkud odlišném tónu, než většina ostatních Allenových děl. Více se psychologizuje a pitvá, což má za následek občasnou rozvláčnost děje. Příjemným oživením je postava samotného Allana, která sice z filmu trčí, ale zároveň je vlastně jediným nositelem humoru (znovu geniálního). Hana a její sestry je vřelý a inteligentní snímek, který potěší zejména fanoušky Woodyho Allena (tedy i mě:) 9/10 (24.07.2009)

Super hlášky, vtipné scénky (nejraději mám tu o Elliotově "diplomatickém" vyjádření citů k Lee :-) ), slušná dávka neuróz, vyjádření lásky k New-Yorku - Woody v nejlepší formě. Jen ten konec možná nemusel být tak přisládlý... (08.09.2016)

Takže, hneď k úvodu vás musím upozorniť, že moje hodnotenie berte s obrovskou rezervou keďže je obrovská pravdepodobnosť, že som túto snímku ani Woodyho Allena absolútne nepochopil. Aby som uviedol všetko na pravú mieru. Nepustil som si to sám od seba.Proste som prišiel domov a keďže nemám TV nejako som si na tie hnusné kapitalistické reklamy odvykol, takže jediná voľba bola RTVS2 kde dávali tento kúsok. Od tohoto okuliarnatého maníka som videl veľmi dávno dve filmy... A tie sa mi celkom pozdávali. Ale úprimne, táto komediálna dráma ktorá skúma medzi ľudské vzťahy medzi tromi pármi ma až tak nezobrala.. Síce ma Carrie Fisher a Michael Caine bavili ale na romantické filmy veľmi nie som. Najlepší s tohoto celého bol hypochonder Woody Allen.. S toho som sa úprimne zasmial. (08.11.2014)

Mistr režie a král newyorských psychotiků natočil skvělý film, v němž spojil drama s komedií způsobem, který diváka prostě odbourává. Zapomeťe na Tři sestry od Čechova, ty Allenovy jsou mnohem lepší, říkám s velkou nadsázkou, srovnávat se nedá! Kam jen Woody na ty skvělé nápady chodí? (26.04.2011)