Idioterne
Les Idiots
The Idiots
Idioti
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Lars von TrierHrají:
Bodil Jørgensen, Jens Albinus, Anne Louise Hassing, Troels Lyby, Nikolaj Lie Kaas, Henrik Prip, Trine Michelsen, Anne-Grethe Bjarup Riis, Paprika Steen (více)Obsahy(1)
V rodinném domě na předměstí Kodaně žije skupinka intelektuálů, které spojuje zvláštní zábava – hrají si na idioty a záměrně tak provokují své okolí. Na procházce, v restauraci, v bazénu, na exkurzi v továrně… Dílo s podtitulem „Idiotský film o idiotech a pro idioty“ už ode dne své premiéry v soutěži festivalu Cannes rozděluje publikum a dráždí svou explicitností i zobrazením lidí s postižením. Druhý film z “trilogie zlatého srdce”, první Trierův snímek kompletně natočený na digitální kameru. Režisér zde v praxi zpracoval vlivný manifest z roku 1995, který sepsal spolu s kolegou Thomasem Vinterbergem a v němž žádal „očistu“ filmu od produkčních úprav, návrat k jednoduchosti a soustředění na příběh a postavy. (Aerofilms)
(více)Recenze (209)
Dogma #2: Druhý příspěvek k projektu dogma 95 má na svědomí sám Lars von Trier. Originální film především svým příběhem a navíc se slušným scénářem. Larsem opět brilantně zrežírovano a to bez porušení základních pravidel dogmy. Navíc se opět ukázal jako mistr v obsazování rolí (herci půsbí tak přirozeně jako by ani nehráli) a sníměk je opět zakončem perfektním záběrem. Možná trošinku delší než by bylo nutné, ale jinak další výborné dílo, a ačkoliv Vinterbergovu "Rodinnou oslavu" Lars svými "Idioty" nepřekonal rozhodně se nemá za co stydět. Jakožto druhá část trilogie "golden heart" je v této trilogii nejslabším filmem (předchozí Tanec v temnotách je zcela jistě lepší o následujícím excelentním Tanci v temnotách ani nemluvě). ()
Už je to asi týden, co jsem film viděl a ještě jsem se nepřestal cítit jako Idiot. Je to vtipný, během filmu jsem zapomněl, že se na film koukám a probudil jsem se až odvrácen, hlavou vzhůru. Jens Albinus opět exceluje. ()
Triera mám vo svojej hlave zakategorizovaného ako ukážkový príklad artového ufóna, o ktorých tak kvetnato často píše verbal. O to viac som bol prekvapený, že Idioti ma po celý čas bavili, zasmial som sa na veľa miestach a páčilo sa mi ako bol film spravený. Je otázne či samotný záver musel byť tak strašne vyhrotený, na druhú stranu to človeku zovrelo žalúdok, čo nedokáže každý. Veľkú pochvalu zaslúžia herci, ktorí pôsobili ako normálni ľudia z mäsa a kostí. ()
Tolik vrstev falše, až je to zajímavě znepokojivé: Herci předstírající normální lidi předstírající postižené. Syrová forma hraného filmu předstírající dokument. Jiní herci předstírající(?) napálené. Manipulativní hovádko si hraje na filosofa. Manipulovaní nešťastníci si hrají na rovnocenné partnery. Dětinská recese je vydávána za hlubokomyslnou obžalobu společnosti. Typologie situací, charakterů a vztahů ze všeho nejvíc připomíná pionýrský tábor s ponižujícími „sociálními hrami“ nebo prostředí sekty; různě nalomené dušičky tu můžou na chvíli najít únik i jakousi formu terapie, iluzi smyslu, náhradní empatii, ale v kontaktu s realitou – reálnými postiženými, skutečným „měšťáckým“ světem – se iluze bortí, sebevědomý vůdce se proměňuje ve vzteklého nedůležitého fracka, z „je nám tu tak dobře“ zbývá jenom prázdnota a zjitřené emoce. Nekouká se na to příjemně, ale vytahuje to na světlo málokdy zobrazované spodní proudy lidství a mezilidství; Idioti mě proto oslovili víc a připadají mi smysluplnější než Prolomit vlny i Tanec v temnotách, i když je z nedostatku jemnější škály hodnotím stejným počtem hvězdiček. ()
Druhá část Trierovy “zlaté trilogie” je tím možná nejprovokativnějším kouskem, co kdy stvořil a oprávněně staví diváky na dvě strany barikády. Já se hodně snažím vidět i v tom nepřístupném kousky zdařilé filmařiny, tentokrát se ale musím přiklonit k polovině, která Idioty zatracuje. Tohle prapodivné dramedy stojí nejvíce na Larsově neukojitelné potřebě explicitně zobrazovat ve svých filmech nahotu, dělá to ale tak odpudivým způsobem, že ve vás téměř všechny scény tohoto ražení vzbuzují především negativní emoce. A to by se u filmu nemělo dít. [viděno v KVIFF.TV 11.1.2023] ()
Hodně kompromitující a šokující film ve kterém se Trier zamýšlí nad společností. Líbila se mi dokumentárně pojatá kamera a občas jsem si vážně připadal jako kdybych byl mezi účastníky i sám přítomen. Imaginazující a odpuzující zároveň, přitom vše stojí jen na hercích samotných. ()
Tak to bylo něco. Lars von Trier je opravdu Idiot/genius. Chvilkama je to tak stupidní, potom tak zábavné a někdy tak neskutečně smutné. Nevím moc, co tím vlastně chtěl Lars říct, ale rozhodně se mu povedlo šokovat. A jestli šlo jen o to, tak bravo. Taky musím ocenit herecké výkony, které byly až dechberoucí. V jedné vteřině dementi a ve druhé normální a velmi inteligentní lidé. Zvrácený nápad, zvrácený film. ()
Proti konformitě a společenskýmu uspořádání, až na dřeň - takovej Trierův Fight Club. Proti všemu a proti všem, o snadný a snad i pochopitelný cestě tam, za ten okraj, a o opojný chuti "pravý svobody" a nespoutanosti konvencema, ale i o složitosti až nemožnosti cesty ven. Přestože (asi i kvůli formě Dogmatu) film neni tak efektní jako třeba právě Fight Club, tak třeba ten konec (obzvlášť scéna s Karen a její rodinou) pro mě jako diváka byl na tý empatický rovině snad ještě bolestivější. Ty principy a podstatu ale u Triera i Palahniuka vidim stejný a tak to, co se mi líbilo v Klubu rváčů, se mi zákonitě muselo líbit v jinym (Trierově) pojetí i tady - ideovej vůdce, prvotní zalíbení mnohých následovníků v samotnym překročení nějakejch hranic, ale ochota mála pokračovat až k sebezničujícímu konci; vcelku pochopitelnej motiv, kterej je ale ve skutečnosti nikam nevedoucim útěkem a s nim související bod, ze kterýho už neni návratu a kde už to ubližuje i lidem kolem... Mě Idioti upřimně bavili a dávaj mi smysl, ale úplně rozumim někomu, komu tenhleten styl a přístup vůbec sednout nemusí. A taky musim uznat, že jak do mý psychiky třeba ten Fincehrův Fight Club nebo Trierovy Prolomit vlny vrazily silou atomovky, tak Idioti jsou v porovnání s nima spíš jen takovou v zásadě "neškodnou" rachejtlí - navzdory společný tematice na mě ten dopad maj prostě jinej a ne tak intenzivní (což znovu nejspíš souvisí i s Dogmatem a jeho metodama). Jo a docela by mě zajímalo (POZOR, TROLEJ), jestli to mimino z rozhovorů s "odpadlíkama" je produktem toho grupáče... ()
Pro někoho jsou Idioti amorální slátanina, jenž se vysmívá našim křesťanským hodnotám a zažitým konvencím... Ano, film je rozhodně kontroverzní a záměrně... Ale já v tom nevidím nic špatného. Film by přeci mělo být médium, které boří tabu, jenž poukazuje na určité společenské problémy... Trier nenabízí odpovědi, jen si opět hraje s naším vnímáním... A opět mě nadchl. Závěrečná debata o snímku s mými kamarády mě pobavila snad ještě více. Je zajímavé sledovat, jak jeden film může vyvolat tak protichůdné emoce... ()
Potemnělá dogmatická polokomedie o komunitě "normálních" lidí, kteří si hrají na duševně postižené, pojatý v polodokumentárním stylu a zčásti jako jakési instruktážní video. Nejen proto, že se baví jejich reakcemi, ale spíš proto, že touží po svobodě a nezávislosti na všech světských věcech, kterou duševně "zdravý" člověk sotvakdy může pocítit. Je to svoboda herce, který hraje svou roli, protože za jednání role není zodpovědný herec, ale postava sama - herec má jen tu zodpovědnost, aby hrál dobře, ne za to, aby jeho postava žila morálně správně. Jenomže tím rozhodně nevybruslí ze všech životních problémů, ze kterých by vybruslit chtěli... A z tématu na ujetou komedii se zrodí vážné a hluboké drama - ne ani tak o kritice "rozumné" společnosti, ale spíše o rizicích, která s sebou nese svoboda, a o tom, jak se dá bránit proti zabředlosti do frází. Možná je škoda právě to, že film respektuje Dogma 95 (i když ho nebere tak úplně vážně, je si vědom všech jeho nevýhod a místy si dovolí jeho lehkou parodii - zvlášť hudbu v "romantické" scéně; režisér všechna pravidla přísně dodržel a pak porušil to nejnápadnější nejkýčovitějším možným způsobem), záměrná strohost a oproštěnost výrazu totiž v kombinaci s tímto tématem neumožňuje vytvořit ani odlehčenost, ani dramatičnost, i když obojí by filmu nesmírně prospělo. Ruční kamera a buranský střih spíš otravuje než uvolňuje, a když máte uši plné šumu z příšerného zvuku, přemýšlení o myšlence filmu je spíš ztížené než zjednodušené - zrovna tohle holt dogmatici nevychytali. Film není dokonalý, ale rozhodně stojí za to jej vidět, už proto, že nabízí zcela alternativní pohled na samotné pojmy vážnosti, směšnosti, zodpovědnosti a svobodnosti (svobodnost != svoboda), které nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá, a mají být podrobeny stejné pochybnosti, jako jakékoli jiné předměty úvah... Hledáme v sobě svého vnitřního idiota. Idioti jsou sůl budoucnosti. ()
Nemám slov. Nechapu jak tohle může někdo natočit. Už kvůli těm lidem co mají nějaké postižení. ()
Velice nepříjemný film. Celou dobu jsem měla pocit, že mě režisér vlastně také tak trochu zkouší, že si ze mě utahuje. Ten závěr, který už vysloveně brnkal na city, mě v tom jen utvrdil. ()
Trierov film, ktorý stelesňuje jeho víziu Dogmy 95. Neobyčajný príbeh, ktorý mohol byť vymyslený jedine v Škandinávii, je opäť veľmi emotívne podaný a hlavne ukončený... Záver tohto filmu je jediným ospravedlnením jeho dĺžky. Ale z Trierových filmov, ktoré som zatiaľ videl, je to asi najslabši kúsok (ale týmto ho vôbec nezatracujem:). ()
Další film Larse von Triera a opět musím dát plných pět hvězdiček. Řadím se k lidem, kterým se von Trier vyloženě líbí. A Idioti jsou naprosto experimentálně originální. Jak si Trier geniálně pohrál s nápadem, že každý má v sobě svého idiota jde jen o to ho najít. ()
dokumentárnym štýlom natočený film o idiotoch resp. o ľuďoch hrajúcich sa na mentálne postihnutých...Lars von Trier sa zase raz rozhodol natočiť veľmi provokatívny film na citlivú tém...dokumentárny štýl tomu dodáva akúsi autenticitu a uveriteľnosť a herci sa tiež parádne predviedli...80-85% ()
Místo rodinného filmu - pornografie, chcanky a magoři, do toho ta dánština. Cítím se privilegován, že se takové snímky ještě dostanou do našich kin. To, co bylo na filmu vtipné byl fakt, že jsme na něj šli s třináctiletým klukem a jeho mámou, jenž neměli ponětí, co čekat. První půlka byla velmi snesitelná, smáli jsme se, paráda, druhá nám připravila takové rozkouskované sociální nesnáze, trapasy a erotické blázniviny, že se v nás nakupili zlé emoce, svírající hrdlo. Je to zatím bezesporu nejdrsnější film v kině, kdy se chvíli stydíte, chvíli brečíte, chvíli chcete z kina vyskočit oknem. Je to prostě divočina, která je pro silné povahy, někam na festival bláznů otrhlého diváka. Ale i takové filmy k světu patří. Kašisti ()
Filmový kabinet - 3.semester - 9. Dogma 95: Posledná avantgarda?- Kino Lumiere - Priznám sa, že tvorba LvT ma až na asi jednu výnimku doteraz úplne obchádzala. Idioti ale príjemne prekvapili, aj keď to bolo emočne náročné a manipulácia s divákom bola výrazná. Idioti sú príbehom skupinky ľudí, intelektuálov, ktorý predstierajú mentálne poruchy a konfrontujú tak svoje okolie. Získavajú tak duševnú slobodu a zároveň poukazujú na dvojtvárnosť, predsudky a pokrútenú morálku spoločnosti. Samozrejme to nie je také jednoduché a okrem obsahu je veľmi dôležitá aj forma. V snahe splniť manifest Dogma 95 zo seba Trier vymáčkol maximum. Nie je to ale určite film pre každého. Trier tu balancuje na hranici a miestami sa ju nebojí agresívne prekročiť. 100% FCH052016/4 ()
Režisér von Trier zplodil pravděpodobně nejšílenější film dánský historie, a možná i světový. Protože kdo z nás neni tak trochu idiot? Kdo rozhoduje co je normální a co ne? Nikdy nikdo neměl touhu udělat něco šílenýho, jen tak? Mně nevadí, že se ten film natočil. Ani ta myšlenka, ani zpracování, ani ty perverznosti, emoce, city a všechno. Že tam jsou vidět péra a klasickej sex? No a co má bejt? Že si lidi dělaj prdel z ostatních tim, že si hrajou na idioty? No a co? Já se jen směju lidem, co před postiženejma odvracej zrak nebo odejdou. Páč každej z nás je tak trochu magor. Kdyby Lars zkrátil stopáž a natočil to trošku míň roztřesenou kamerou, bylo by to asi i za plnej počet. Takhle jsme někde u 80%, ale taky dobrý. ()
Za pro mě subjektivně asi nejzdařilejší snímek Idioti si Lars von Trier odnese mou pochvalu. Propojení dekadentní komedie až k dramatu tady vidím ten talent. Nelze se na něj dívat jinak než s nadsázkou, mylně je interpretován -Trier zde poukazuje svou agitkou na to jak mentálně postižení a idioti odpuzují společnost. " Možná se idiot v tobě cítí osamělý a hledá společnost, aby byl šťastný ". V každém z nás je uvnitř idiot, ale chceme ho pustit ven? Tak to vypadá, že dostal doživotní vězení, i když občas na nás šibalsky koukne z odrazu zrcadla. Neotřelé, přirozené, pobuřující, také výborná práce ruční kamery. Zaslouženě 5* na to, že pan režisér není má krevní skupina ! ()
Související novinky
Normální festival
Od 21. do 24. listopadu 2006 se v pražském kině Aero uskuteční přehlídka hraných a dokumentárních filmů, jejichž společným tématem jsou lidé, kteří se v běžném životě orientují trochu pomaleji,… (více)
Lars von Trier si rád hraje s diváky. Všechny vyjadřovací prvky v jeho filmech jako plytkost, přehnaná patetičnost, předstíraný amatérismus a samoúčelné bourání tabu doslova svádějí k úvaze, že to režisér dělá především schválně a strašně se tím baví. Míru patosu vede často až za únosnou mez. Je to tak přehnaně vážné, až se z toho svým způsobem stává komedie, hodně atypická komedie. Tato dvojznačnost se někdy špatně čte a ne každý ji v jeho tvorbě vidí, což může vést k hlubokým depresivním náladám. Nemluvím zde o tragikomedii, ale o hrozné tragédii a vtipné komedii, přičemž se obojí často vyskytuje v jediném konkrétním záběru. Lidé se často tváří, že špatné věci se nedějí a svět je v jádru dobré místo k žití. Pesimista Lars na tohle tvrzení kašle a surovou pravdu nám hází před oči, byť jí někdy svým nezaměnitelným stylem okoření trochou srandy. Lidé se přeci často chovají jako svině, sobecky využívají druhé, vraždí své děti a okrádají poctivé. Lars to ví a tuhle bolestnou pravdu tahá po hrstech ze svého černého srdce a hází ji ostatním do ksichtu. Výjimkou v tomto ohledu nejsou ani Idioti. O čem film je? Co vám mám povídat, Lars von Trier v celé své cynické kráse. Sledujeme skupinu vzdělaných lidí, kteří se scházejí v jednom domě na předměstí a oddávají se velmi trhlému, řekněme sociálnímu experimentu. Jak už název napovídá, dělají ze sebe idioty. Mentálně postižené, zaostalé či jinak retardované jedince. Razí totiž teorii, že každý člověk v sobě nosí svého idiota a pouze nemá kuráž na to, aby jej vypustil na povrch. Tato skupinka lidí se tedy vydává do ulic a hraje své divadlo. Navštěvují veřejná koupaliště, restaurační zařízení, různé exkurze a často je jim kamkoliv umožněn vstup zdarma, neboť jde přeci o postižené lidi. Na scéně se brzy objevuje mladá žena Karen, kterou tíží traumatická minulost. Karen rozpozná falešnou hru této zvláštní skupiny lidí a ti ji mezi sebe záhy přijmou. Jak dlouho může soužití takových podivínů vydržet? Film Idioti je natočen dle pravidel manifestu Dogma 95, i když Lars minimálně dvě pravidla porušil. V jednom případě si pomohl umělým nasvícením a použil hudební podkres (foukací harmonika), což je v rozporu s pravidly. I tak film budí hodně amatérský, až pseudo dokumentární dojem. Neznámí herci, pouze ruční digitální kamera bez stativu, rozostřené záběry a občas si můžete všimnout i trčícího mikrofonu, jenž proniká do rámování obrazu. Minimalistická forma ale má svou nezpochybnitelnou sílu. Vše působí dosti reálně, syrově a v několika momentech i krajně nepříjemně. Vidět takovou skvadru individuí, která svým chováním budí u ostatních lidí soucit a lítost, to je opravdu nevšední zážitek. Použitý nápad, byť se mi může příčit sebevíc, je originální a jednoznačně odvážný. Lars von Trier věděl moc dobře, co dělá, a film funguje tak, jak zamýšlel. Tedy jitří emoce a svým obsahem chytře provokuje. Ostatně, na festivalu v Cannes vyvolali Idioti hotové pozdvižení. Bouřlivé debaty, zamyšlení nad užitým sdělením, rozporuplné recenze. Pokud byl tohle záměr, tak režisér uspěl na plné čáře. Idioti nabízejí na stříbrném podnosu vše, o čem jsem psal výše. Scény, u kterých vám bude trapně, scény opravdu vtipné a minimálně jednu pasáž, kde vám do smíchu doopravdy nebude. Tvorbu Larse von Triera je těžké hodnotit. Někdy to tam zkrátka je a jindy mám chuť vypnout jeho film po dvaceti minutách. Jste začátečníci a nevíte, jakým kouskem začít? Za mne asi takto: Prolomit vlny (1996), Idioti a Dogville (2003). Zkuste a uvidíte. Lars von Trier si šanci zaslouží, i když nemůžu zaručit, že se po prvním ochutnání k jeho tvorbě ještě někdy vrátíte. Více. () (méně) (více)