Režie:
Yves RobertKamera:
André BacHrají:
Jacques Dufilho, Yvette Etiévant, Michel Galabru, Michèle Méritz, Jean Richard, Pierre Tchernia, Pierre Trabaud, Claude Confortès, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Knoflíkovou válku beru jako nejlepší dětský film z kategorie těch realistických. Kromě toho, že je scénář nabitý vtipnými hláškami, na filmu oceňuji, že je to prostě kus pořádné filmařiny. Tím myslím, že v rámci žánru, má film až nezvykle dobrou kameru. Míra invence kameramana je na film pro děti snad až zbytečně vysoká, protože mnohem lépe by se tyto nápady vyjímaly v nějakém válečném filmu. To ale rozhodně není zápor. Také hudba je skvělá a věčný kámen úrazu spousty snímků - dětští herci se zde stává jednou z hlavních předností filmu. Knoflíková válka musí snad každého libovolně starého dospělého nutit zavzpomínat na dětství. ()
Takové Bylo nás pět na francouzský způsob. Dvě party strašně drsných frajerů si krátí čas nelítostnými souboji, ve kterých v případě neuspěchu mohou přijít až o všechny své knoflíky. Místy je to vtipné a místy trapné. Přeci jen je film podstatně starší než hlavní hrdinové v něm. Čas se zkrátka na tomto klenotu patřičně vyřádil. Průser to však vyloženě nebyl. Třeba jak ten jeden frajer přijel přejet traktorem domeček svých nepřátel se mi líbilo. A takových momentů tam bylo víc. 3* ()
Nepřečetl jsem si dopředu, o čem film je ani o žánru. A tak když se objevil poprvé nůž v chlapeckých rukou, trošku mě zamrazilo. A pak už jsem se nechal unášet na vlnách sentimentu, neposkvrněného dětského světa plného čestnosti a dobrodružství ala Foglar, kde není místo pro podrazy (a když už, tak jsou náležitě potrestáni). Pevné místo zde mají nesmlouvaví a tvrdí otcové dětských hrdinů. Jenže jejich výprava za hledáním Lebraca probíhá a skončí tak, jak říká životní moudro: "muži nikdy nepřestanou býti dětmi". ()
Že se scénář předlohy nedrží nijak otrocky, to mi vůbec nevadí; na knížku to ale nemá ani zdaleka. Film je to příjemnej, jeho nejlepší a zároveň nejproblematičtější stránkou jsou ale dětský herci. Uvědomuju si, že je těžký (ne-li skoro nemožný) sehnat třicet kluků, který budou hrát tak přesvědčivě, že nebude znát, že hrajou, pokud ale film neni o nikom jinym, tak to jako dospělej divák prostě neřešit nemůžu. Mimořádně slabej byl třeba hned Janek (André Treton), což je u hlavní postavy celkem škoda; u roztomilýho Martina Lartigua se zase dá leccos odpustit. Takhle vysoký hodnocení (85%) musí odrážet oblíbenost knížky, jinak si to moc vysvětlit neumim. I tak ale samozřejmě budu svejm dětem Knoflíkovou válku pouštět víc než rád. Jo a nemůžu nezmínit geniálně napsanou ústřední filmovou melodii. ()
Nevěřil bych, že mě tento film bude bavit, ale opak byl pravdou. Knoflíková válka o dvou skupinkách kluků, kteří proti sobě válčí všemi možnými způsoby je mezi válkami opravdovou vyjímkou. Neteče tu krev, to ani náhodou. V těto válce tím nejcennějším pokladem jsou vaše šle a knoflíky jak napovídá název. Film jsem viděl s vynikajícím českým dubbingem a asi jako každý nemůžu zapomenout na tu pověstnou větu - Kdyby sem to býval věděl, tak by sem sem býval nechodil. Velice milý snímek pro všechny věkové kategorie. ()
Galerie (20)
Photo © Malavida
![Knoflíková válka - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/462/165462123_cdd8c8.jpg)
Zajímavosti (6)
- V roli kněze se na plátně objeví spoluscenárista François Boyer. (sator)
- Aby režisér našel správné mladé amatérské herce, vyfotografoval téměř tisíc dětí ve věku kolem dvanácti let. Ty vybrané později procházely sítem castingu. (sator)
- Natáčeno v pískovně Saint-Arnoult-en-Yvelines, v lomech Poyers (Orphin) a na venkově v Bailleau-Armenonville. Scény v Longeverne jsou natočeny v Armenonville-les-Gâtineaux (Eure-et-Loir) a ty ve Velrans v Orphin (Yvelines). Poslední scéna se natáčí na Adolphe-Chérioux na rue Édouard Tremblay ve Vitry-sur-Seine. Rybářská párty se koná u rybníka Guiperreux v Poigny-la-Forêt. Yves Robert také využívá okolí svého pozemku, Moulin de la Gueville v Saint-Hilarion v Buttes Noires. (sator)
Reklama