Už je tady zas

Cože? Turci jsou v Berlíně? Tahle věta mi určitě utkvěla nejvíc. Němci nastavili zrcadlo minulosti v tak trošku netradičním rázu. A jde jim to opravdu velice dobře. Dělají si legraci nejen že sebe, ale i z dalších, aktuálních věcí. Kdo není suchar, ten se zasměje a kdo je, tomu se ten film asi stejně moc líbit nebude. Jsem tomu velmi rád, že patřím zatím k té první skupině. Jak nebudu, doufám, že to sám se sebou co nejrychleji skoncuju. S takovým volem bych rozhodně dlouho nevydržel. (12.06.2016)

Knížku od Wernese jsem četl a je výborná, vtipná. Hlavně díky tomu, že je psaná v ich-formě, kdy oživlý hlavní hrdina popisuje svůj pohled na moderní svět, který ne vždy chápe. Film je dobrý tak do půlky. Pak už tvůrcům dochází dech i humor. Občas si i trochu lacino vyřizují účty s politiky, které nemají rádi a tak je s A.H. propojují (bavorská CSU, AfD) a naznačují, ze kdo má třeba obavu z migrace, je vlastně fanda nacismu. I tak je to celkem solidní dílko, kterému by dost prospělo tak o 45 minut zkrátit. (02.11.2021)

Rozhodně záležitost,která má nápad,jasný důkaz toho,že pokud chce tvůrce před něčím varovat,měl by tak učinit formou komedie,protože dopad je pak větší.Na druhou stranu už by se měli Němci přestat vůkol neustále omlouvat za své předky,prapředky a praprapředky a to hlavně těm,kteří po válce neváhali využít cokoliv a kohokoliv z bývalého Reichu ve svůj prospěch(např.americký raketový program postavený na Werneru von Braunovi,nebo bývalí členové SS bojující v rámci Cizinecké legie ve francouzské Indočíně).No vida,komedie a tolik důvodů k zamyšlení... (09.07.2016)

Hned na úvod musím říci, že románová předloha je naprostý brak, který se jen díky osobě Hitlera stala bestselerem. No a z brakové literatury málokdy vznikne kvalitní film. Ani zde se to nepodařilo. Ačkoli film není špatný, zůstává daleko za možnostmi, protože je to téma jako hrom a zůstalo nevyužito. Přesto jde do značné míry o film převratný. Hitler byl totiž vždy vyobrazen jako určité ztělesnění zla, které visí jako damoklův meč nad „německým národem“. Zla, které je nezpochybnitelné, dehonestující, ale striktně historicky ohraničené. Pohled na dnešní Němce, kteří se setkávají se svou hanbou a démonem tváří v tvář, se stává nevšední formou sociologické studie. A ukázalo se, co se dalo tušit. Totiž že lidé pokud vidí a slyší svého „vůdce“ přímo před sebou, jak se vyjadřuje k jejich současným problémům, podlehnou stejným myšlenkám, jako před 80ti lety. Ne všichni, ale mnoho z nich a to snadněji, než by člověk čekal. Právě v rozhovorech s běžnými lidmi je síla filmu. Máme zde jasné varování, že jednoduchý, třeba i trochu zkreslený pohled na Hitlera, jako na mýtické zlo, je lepší, než snaha o objektivní výklad na základě kontextů, kterým lidé nerozumí. Lepší historicky ohraničené mýtické zlo, než emotivně podbarvená byť realističtější současnost, která může člověka snadno ovlivnit v jednání a rozhodování. A tenhle film je jen dalším krokem k tomu, že současné Německo přestává být tím zpytujícím se Německem, co bylo před 20ti lety. (11.04.2016)

Takže 3, 2, 1, teraz...Knihu jsem se dvakrát pokoušel rozposlouchat a dvakrát se mi to nepodařilo. Netuším, čím to mohlo být, nicméně tento snímek mi dal nový impulz, abych se o doposlouchání pokusil do třetice všeho dobrého. Kamerou i humorem mi to neskutečně připomínalo Borata. Při tomto typu humoru dostává moje bránice zabrat, takže z tohoto pohledu u mě panovala maximální spokojenost. Nejluxusnější byly záběry z ulic, kterých měly být údajně autentické. Z těchto záběrů u mě poté zvítězila Dolfíkova nadějně rozběhnutá kariéra portrétisty. Těžko odhadovat, do jaké míry se tvůrci inspirovali knihou a co dodali z vlastní zahrádky. Každopádně vzniklo dílo, které má mnohem hlubší dozvuk, než se leckomu může na první zhlédnutí zdát. První dvě třetiny je divák ponořen do víru legrácek, kde převládá černý humor a samozřejmě se objeví hromada rasistických vtípků, takže pokud jste například černoušek, radím nekoukat. Jako ve správném německém filmu, dojde samozřejmě i na mrtvého pejska. V poslední třetině, podezírám tvůrce, že zcela záměrně humor kamsi odcestuje. Vše začíná běžet na vážnější notě a je to bohužel takové lehoulince nezáživné. Vše ovšem vyvrcholí naprosto excelentním závěrem s výbornou pointou a velmi vysoko zdviženým ukazováčkem! Vhodné jak pro diváky milující kvalitní humor, tak i pro domácí filosofy - samouky. Z mého pohledu se jednalo o jedno velké překvapení, které je třeba hvězdičkově docenit. (21.04.2016)