Vzkaz v láhvi

Asi nejslabší kousek z Oddělení Q. Co jim u tohoto dílu neodpustím, byla ta obrovská (a hrozně hloupá!) chyba: Od začátku víme, že rodiče znali osobně únosce svých dětí, ale když má pak na sobě lékařský plášť, tak ho matka nepozná. Celkovému dojmu to ubralo tu jednu hvězdičku, jinak by to byly slabší 4. (19.03.2019)

,,PŘÁL BY SIS, ABY TĚ BŮH UDĚLAL SILNĚJŠÍM, ABYS MĚ MOHL ZASTAVIT? BYL JSI TADY A NIC JSI NEZMĚNIL. A BŮH SE NEZJEVIL..“ /// Standartní severská krimi (nadstandartní světová) o jednom vírošukovi, ve který nejde ani tak o Boha, jako o smrt. Oddělení „Q“ je fajn, ale doufám, že Harry Hole bude jinačí kafe! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsal Jussi Adler-Olsen, neznám. 2.) Když se řekne máma, vidím nůžky. 3.) Thx za titule „Jemu, tedy IDžORovi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.10.2016)

Určitě nejlepší díl trilogie. Není to tak přímočaré jako první díl, ani zbytečně překombinované, jako díl druhý. Je to napínavé, vizuálně bohatší a postavy jsou tu rozebrány více do hloubky a tak celkově je z filmu cítit jistější režie. Změna režiséra tedy této sérii rozhodně prospívá. Do toho asi nejzajímavější zápletka z celé trilogie, která se možná pomaleji rozjíždí, ale v druhé polovině diváka rozhodně odmění. (31.08.2017)

Třetí díl trilogie si drží ponurou severskou atmosféru, přičemž zpočátku film dbá spíše barev, hudby, nálad lyriky, což se pak zvrátí ve stále se gradující napětí protkané vraždami. Záporák až příliš moc připomíná Edwarda Nortona (Primal fear), ale v úchylnější verzi. Jsem rád, že u těch dětí režisér nebyl tak explicitní, jak to dokázal u mladistvých v předchozích dílech. Jestli hledáte napínavou severskou detektivku. Film je jasná volba. Pro ostatní je tu mastercard. (19.05.2016)

Na zfilmovanou sérii románů Jussi Adler-Olsena koukám záměrně jen v TV. Skandinávských kriminálek je tolik, že je docela fajn, když si čas usnadním nějakou filmovou sérií. No a u této jsem si vždycky ze začátku zvykal na hlavní postavy, abych si posléze příběh naprosto užil. Tady je to ale trošku složitější. Carl Mørck se tady totiž celý film tváří, jak kdyby měl v prdeli zaraženej ananas a pořádný moudro z něj vypadne až na závěr celého filmu. To Assad alespoň vyjadřuje pár emocí a celé to svojí postavou dost zachraňuje. Naštěstí ale film má hodně slušnou atmosféru a naprosto ultimátního psychopata v podobě Pål Sverre Hagena, takže si můžete být jisti, že určité momenty si tu najde každý z Vás. Celkově vzato jsem ale byl zklamaný. Film jsem si pustil třeba pětkrát a až na po páté jsem ho opravdu dokoukal. Neznám vlažnější start u filmové skandinávské kriminálky, jak v případě tohoto filmu. (27.07.2017)