Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

Prijemna valecna oddychovka. Silne zrezirovana, klasiky linajkovana, bez zbytocnych fanfar. Sice som ocakaval krvavy meganarez, no s naturalizmom a autenticitou ma velmi blizko, takze samoucelny krvavy kupel vlastne ani neni treba.A kasting sa podaril na jednicku s hviezdickou (vsetci) Neobsahuje hluche nudne a slepe miesta, ma co ponuknut. Aj potkanom. (20.11.2016)

Možná si mnozí kritici nevšimli, že se jedná o životopisný film - jejich problém. Je jen málo filmů, které s takovou emoční silou zobrazují válečnou vřavu. A že je hlavní hrdina tak k nesnesení morálně čistý? To nasere, co? :-) (21.12.2016)

Nijak mě to nezasáhlo, první polovina filmu je zajímavá jen díky krásné Terese Palmer, protože hlaví postava v podání Andrewa Garfielda mě dost iritovala. Válečná vřava zpočátku docela ohromí, ale průběhem času to není nějak zvlášť lepší než v předchozích nejlepších válečných snímcích, spíš naopak - např. postřelený Vince Vaughn na nosítkách kosící Japončíky jak kuželky - to opravdu nebyla příliš věrohodná scéna. Melovi už bohužel asi trošku hrabe, protože takovéhle excesy by si v dobách největší slávy určitě nedovolil. No, celkově to nebylo špatné, ale zdejší vysoké hodnocení opravdu nechápu. (kino Cinestar, orig.) (26.12.2016)

Pokaždý, když usedne Mel do sedačky pro režiséra, stane se něco neobvyklýho - vznikne precizně natočený film. Tohle je doslova pastva pro oči. Je to natočený tak strašně pro-divácky, něco jako Forest. Od začátku divák prožívá příběh mládence, který to asi nemá v hlavě uplně srovnaný, ale i tak se z něj stane maximální hrdina. Není to taková akční nálož jako vojín Ryan, ale všechny bojový scény, kterých je tady spousty sou natočený dokonale. Mel používá hodně zpomalenejch záběrů, který prostě chceš vidět :o). Hudebně podkreslený taky na jedničku. Akorát teda mi tam docela jako vadí ta "amerikánost" :o). Je z toho prostě cejtit obrovský patriotsví, což je teda v pořádku, ale i víra v boha, což já prostě nedávám. Tyhle kecy mě prostě neberou. A ten konec filmu mi přišel až moc zbytečně přehnanej. Strašně rád bych tomu dal plnej počet, ale budu si to šetřit na příšte. (21.01.2017)

Gibson konečně dostal prostor vyjádřit svoji brutalitu bez toho, aniž by byl mediálně propírán a souzen, protože létající kusy těl, vyhřezlá střeva a podobné lahůdky jsou vlastně naprosto v pořádku, pokud se jedná o válečný film. Ale teď vážně. Hacksaw Ridge určitě není určen corovým milovníkům válečných filmů. Nesnaží se totiž o reálné vyobrazení skutečné události, téma si pouze vypůjčuje, situace si upravuje dle svého a v mnoha ohledech až příliš přehání. Podle mě je to ale správně. Pokud chcete reálné vyobrazení, pusťte si dokument. Místo toho dostanete skvěle natočený a úžasně zahraný film se spoustou silných momentů. A celé to šlo zvládnout bez amerických vlajek a přehnaného nacionalismu. 4,5*. (23.01.2017)

Tohle je takový Gibsonův Pearl Harbor. Polovinu filmu se naprosto nic neděje (je to romantické, roztomilé a otravné), ale jakmile začnou padat bomby na Pearl... pardon... padat dělostřelecké granáty na Okinawu, stane se z toho zcela jiný film. Napínavý a nečekaný. Co mě osobně překvapilo jak "cudný" Mel umí být (ohledně sada, masa a krve). Velmi často odvrací kameru a častěji vidíme kaskadéry hořet a létat vzduchem, než být cupovány na kusy. Takový "kouř bez ohně" trochu. Nicméně. Stejně jako zmiňovaný Pearl, tento film na podruhé již sleduji výhradně a pouze od poloviny. Sice chápu, že pro dokreslení chování postav byla nějaká předehra potřeba, nicméně hodinu mít nemusela. (23.01.2017)

Na tenhle film se bude asi lehce zapomínat. Silná záležitost, to bezesporu, kvalitní efekty jasně, solidní herecké výkony - jasně. Spíše mám ale na srdci po shlédnut filmu připomínky, než moře superlativ. Tak předně je to pan Garfield - už v Kulervoucím Spajdrmenovi jsem měl jistých výhrad v tom smyslu, že si nedokážu vůbec představit, jak by se takovýto hezoun s pokročilou obrnou v obličeji, za níž by se nemusel stydět ani Benny Aflek, mohl vůbec slanit z baráku dolů, natož z toho baráku třeba skočit. On je tak vymodelovaný a nereálně symetrický, že mu člověk může věřit maximálně tu perfektní přehazovačku. V tomhle filmu to bylo ok v první polovině, kde se jednalo o klasické plácání jater, nekonečné a neřešitelné pokusy o řešení morálního kodexu pro tyto filmy natolik typické dloubání se v minulosti, ať po alkoholické stránce papá, či ve skutečné podstatě a zrodu momentu, kdy člověk začne bezmezně věřit v Boha a na vše ostatní sere pes. Do své role zapadal dokonce i komik Vince Vaughn, jemuž se sice nedá jeho 30km výšlapně-pobíhající drilová vycházka se svou rotou moc věřit, zato sypat ze sebe moudra a povely na úrovni kadence kulometu dokáže bravurně a pokud zrovna nemusí běžet a střílí ze zákopu, pak je to naprosto ok. Desmond Doss byl dozajista americkým hrdinou a natočit film o takto citlivém materiálu je kurevsky tenký led, takže to asi nemohlo dopadnout jinak - ten kdo chtěl u filmu brečet, dostal přesně to, co očekával - ten kdo čekal ale reálnou válečnou vřavu tak, aby nemusel ani chvilku pochybovat (například u Zachraňte vojína Ryana podle mě nepochyboval nikdo), dostal bohužel na talíř naservírovanou mixáž čehosi, co se snaží zalíbit širokému spektru lidí a zároveň nikoho neurazit. Mrzely mě i momenty, kdy všichni říkají, jak jsou Japonci lstiví a mazaní, což víceméně půlku válečné řeže odpovídá, aby pak ve druhé polovině zmateně pobíhali přímo vstříc americkým puškám, jak na porážku. Samurajské scénky v závěru jsou taktéž navíc. Byť jsem vlastně něco podobného čekal, více u mě panuje neutrální pocit, a o nadšení už se nedá mluvit vůbec....................moje hodnocení = 6 z 10. (27.01.2017)

Som veľmi rád že sa Mel Gibson vrátil k režírovaniu. Vytvoril totiž jeden z tých najlepších vojnových filmov, ktorý si na nič nehraje a naplno diváka dostane do bojového pola. Začiatok mi ani až tak nevadil, ale mohol byť trochu kratší. Pretože v momente ako sa film dostáva do vojnového pola, tie surové zábery pôsobia proste tak reálne, že som sa na nich pozeral a ani som nedýchal. Všetky zábery ako napríklad zaľahnutie granátu, bombardovanie Japoncov, Dossova záchrana vojakov po tom ako to každý ostatný vzdal či surovosť všetkých zranení, to všetko ma prekvapilo v tom ako to bolo surovo vykreslené. Ďalej ma prekvapil napríklad taký Vince Vaughn, vážne ten chlap sa od True Detectiva posúva stále hore a dokazuje že vážne role dokáže zahrať ľavou zadnou. Som rád že tento film vznikol a hlavne že Mel sa vrátil na režisérsku stoličku v plnej kráse. Film ktorý treba vidieť na vlastné oči. (14.02.2017)

Režie Měl Gibson = ***** (21.02.2017)

Mel Gibson nám práve predviedol ako má vyzerať moderný vojnový film. Takmer všetko tu fungovalo tak ako malo. Už úvodná časť, kde sa ešte nebojovalo bola skvelá. Pozor, pre slabé povahy to však rozhodne nie je. Aj keď by sa mohlo po úvodnej hodinke zdať, že nás čaká vtieravá romanca na pozadí vojny, nie je tomu (chválabohu) tak. Hacksaw Ridge je v prvom rade vojnový film so všetkým čo k tomu patrí. V momente keď nastúpil Desmond Doss do armády a začal vojenský dril, nabral dej ten poriadny, rázny spád. O pár desiatok minút neskôr už prišlo to na čo sme všetci najviac čakali. A bolo to parádne, vskutku veľkolepé divadlo. Tak dobre natočenú a priam až detailne dokonale zvládnutú filmovú bitku som už dávno nevidel. Gibson sa tu doslova odtrhol z reťaze, ..... a dôrazne dal divákovi pocítiť svoj zmysel pre násilie, krvavosť a pravé gore. Sekundu za sekundou sa na vás valia výbuchy, guľky ktoré trhajú človeka na kusy, odtrhnuté končatiny, vytrhnuté vnútornosti a mnohé iné mimoriadne drsné zábery. Neskutočne brutálna záležitosť. Skvelé, úžasné, dychberúce. Musím vidieť čochvíľa zas... 90 %!! (22.02.2017)

Gibson je zpět a je to dobře. Líbil se mi plynulý a pomalý přechod z pohádkového, vtipného začátku, přes vážnější, ale pořád, díky Vaughnovi, vtipem přítomný výcvik, po již vážný, drsný a krvavý boj v druhé polovině filmu. Stejně tak oceňuji, že se boj netočil jenom kolem hlavního hrdiny: v první části boje ho vlastně až tolik nevidíme a pozorujeme hlavně osudy ostatních vojáků... Mel zde netlačil na pilu a udělal dobře. Možná jenom ke konci mohl vynechat to odpinknutí granátu. Kde ale Mel tlačil na pilu, a to v dobrém slova smyslu : bojové scény... V tomto duchu mě velmi pobavil komentář *Zecka* a jeho představa Mela, který : "se svým šíleným výrazem řve: "VÍÍÍC KRVEEE, KURVAAA" :D Ale mě se to naopak líbilo. NE, v boji jsem nikdy nebyla... nikdy jsem výbuchy, ani střeva, ani souboj na život a na smrt neviděla na vlastní oči... ale přesně takhle si to představuji. Vše na mě působilo neuvěřitelně reálně... všechny efekty byly poctivé... a toho si velmi cením. Za mě se Hacksaw Ridge řadí k těm výborným válečným filmům, které si ráda pustím znovu. Na závěr řeknu už jen, že chci VÍÍÍC GIBSONA, KU***** !!! :D (28.02.2017)

"Vy vypadáte velmi podivně, jestli to tak můžu říct, vojíne. Jak dlouho už jste mrtvý?" -seržant Howell- (27.03.2017)

Mně se to líbilo a to válečné filmy, kde lítají střeva vzduchem, moc nemusím (a že tam lítají). Mělo to pomalejší začátek, ale koukání na Andrewa Garfelda, kterého prostě žeru, to zachránilo. Čekala jsem, že amíci do filmu opět zasadí svou emocionální patetičnost, kdy diváka zkrátka nutí brečet, i když nechce a nemá proč.A oni to tam opravdu i když nenásilně nasadili, páč vidět ubrečený oči Andrewa vás (aspoň nás ženský) rozbrečí tak nějak automaticky. Budiž ale odpuštěno. Pominuli tento fakt, tak se jedná o jeden z nejlepších válečných filmů a odteď jeden z mých nejoblíbenějších (narozdíl od Železných srdcí, které ve mně vyvolaly lítost nad ztraceným časem). Takhle za mě palec hore. (16.04.2017)

Od Mela Gibsona lze většinou očekávat, zvlášť tedy pokud stojí za kamerou, velké věci, bohužel v případě Hacksaw Ridge se to ale příliš, minimálně v mých očích, nepotvrdilo. Rozhodně tu tedy nyní nebudu tvrdit, že nejde o nějak vyloženě nepovedenou, či nevýraznou podívanou, ale mě ty dvě hodinky strávené v přítomnosti Desmonda Dosse jednoduše neuchvátili a popravě, i když beru v potaz, že má jít o příběh dle skutečné události, mě to celé přišlo strašně cáklý, a to především právě kvůli ústřední postavě, která sice sama o sobě od začátku tvrdí, že je jiný a divný, což měl tedy určitě pravdu, ale ta jeho odlišnost, co se chování a názorů týče, mě vážně nehorázně iritovala, zvlášť když v tom byl tak ovlivněn až fanatickou vírou v boha, kruci, tyhle lidi by fakt měli dostávat pilulky na palici. Pokud ale tedy opomenu přesvědčení a podivnost Desmonda Dosse, a budu se soustředit jen na film samotný, první polovina snímku byla taková tradiční hollywoodská omáčka, představení sympatického mladého hrdiny, jeho odhodlání, přesvědčení, lásky k vlasti a osudového romantické vzplanutí, a i následného ideologického střetu jak s armádou, tak svými spolubojovníky, kdy se ho chtějí všichni, z pochopitelných a logických důvodů, zbavit, což se jim ale samozřejmě nepovede, no prostě krapet trivialitka téměř až trapných rozměrů, ale budiž. Každopádně, tento úsek je sice profesionálně a atmosféricky příjemně zpracovaný, ovšem zároveň jeho obyčejnost a tuctovitost je natolik markantní, že na mě nedokázal jakýmkoliv způsobem zapůsobit. Po hodině trvání se pak film ale přenese rovnou na „válečná pole“, kdy se stylovost a působivost doposud odehraného příběhu obrátí o 180 stupňů a jak mávnutí proutkem nastane skutečně syrová a nekompromisní válečná řež, o které bych sice mohl opravdu básnit, neboť je natočená vážně strhujícím, dech beroucím a až mrazivě realistickým způsobem, ale já se po celou tu dobu nemohl na druhou stranu zbavit dojmu určité monotónnosti a v mnoha momentech přehnané nesoudnosti, která mi bohužel hodně ubírala z výsledného pocitu spokojenosti. Pokud bych se jinak ještě měl zmínit o obsazení, Andrew Garfield mi prostě svým hereckým projevem a výrazem nikdy neseděl, a ani zde tomu není jinak, není mi ani trochu sympatický a nejradši bych mu za ty jeho ksichty dal pořádný políček, pro mě to zkrátka není vůbec dobrý a přesvědčivý herec. Za to Vince Vaughn je naopak výrazný na hony daleko, v jeho případ je ale zas škoda, že nedostal až tolik prostoru. Z těch známějších jmen pak mohu zmínit ještě Worthingtona a Weavinga, ale ani oni nijak nevybočují ze svého průměrného standartu. Hacksaw Ridge je tak zkrátka filmem, jehož filmařské kvality jsou sice na vysoké úrovni, ovšem co se zábavnosti a působivost týče, já jsem rozhodně zklamán a v tomto směru mě vůbec nepřesvědčil. Takže překvapení, ale v negativním slova smyslu. (15.04.2018)

Mel Gibson je frajer a za pouhých 40 mega nejspíš natočil jeden z nejlepších válečných filmů všech dob. To ale budu tvrdit, až po druhém zhlédnutí. Na poprvé se to totiž nedá všechno vstřebat. Neskutečná šleha! 100% :) PS: Po šestém shlédnutí - Skoro každá scéna je skvost (hlavně ty z bitvy) a hudba sedící, jak prdel na hrnec! (13.11.2016)

Dušínovská předehra má smysl, abychom aspoň trochu mohli pochopit Dossovu motivaci i následný heroismus...Představení no name vojínů v ubikacích prostřednicím Vaughnova seržanta je zase nečekaně vtipná pětiminutovka, která jen podtrhuje, jak má Gibson režijně film pod kontrolou, jak soudržné jsou jeho jednotlivé pasáže a jak skvělou práci odvedl casting...Válečné "retro" peklo (po všem, co jsme na poli válečných snímků od Ryana viděli) už logicky nemůže tak paralyzovat a šokovat, ale hrůzy i bezprostřednost bitevní vřavy dokáží přesto dokonale vtáhnout...A Gibson přináší nový rozměr v podobě plamenů a kaskadérské akrobacie po dělostřelbě a výbuších... (18.11.2016)

Gibson se dokázal opět překonat! Po Statečném srdci či Umučení Krista přichází film, který mě některými svými až realistickými vyobrazeními naprosto uchvátil. Vyobrazení válečného pole za 2. sv války v Pacifiku jasně ukázalo podmínky vojáků, kterým museli čelit, a z kterých mi v kině až lezl mráz po zádech. Přiznám se, že jsem do té doby neznal A. Garfielda, ale po tomhle filmu jeho jméno tak snadno nezapomenu. Role mu vyloženě sedla a nevím, zda by film dosáhl takové kvality být na jeho místě někdo jiný (pro mě kandidát na Oscara za hl. mužskou roli). (20.11.2016)

Co samotný Desmond vykonal, je něco úžasného a právem si zaslouží označení hrdina. Horší je to s tím, co s jeho příběhem provedli filmaři. Film mne bavil, o tom žádná, ale velmi mi vadil skok od soudu k finální bitvě. To hned po soudu získal Desmond u spolubojovníků respekt? Nevěřím. Právě ta mezera vydobýtí respektu mi ve filmu chyběla. No a taky mi přišlo dost trapné kopírování Bratrstva neohrožených závěrečnými promluvami skutečného Desmonda a jeho bratra a spolubojovníků. (17.12.2016)

Aktuálně 89% a 51. nejlepší film. :) Tak tomu se musím smát. Ale je to hořkej smích, protože kvůli tomu třeba vypadlo něco skutečně dobrýho z TOP 200. Tohle je absolutní válečná klasika s předlouhým, nezáživným intrem a vyčítám tomu zejména patetičnost (rovná se vypočítavost a kalkul) a přemíru filmových klišé (například vstup Dosse do jednotky je jak vystřiženej ze Žhavých výstřelů). Jinak už mám delší dobu pochybnosti o podobné formě "hrdinství". Vzal jsem za svůj citát z filmu, na jehož název už si dnes nevzpomenu, a sice že válečných hrdinů jsou plný hřbitovy. Dossovi to klaplo, ale taky nemuselo. Příčetný člověk by se takhle nechoval. A ještě jedna douška - hrdinnou americkou armádu to (spíš nechtěně) usvědčuje z toho, že by tam ty svoje raněné klidně nechala pochcípat. To pro ni není zrovna nejlepší vizitka. (02.01.2017)

5* dávám především za tu neskutečně natočenou naturalistickou řežbu, která vyplňuje většinu druhé poloviny filmu. Něčeho takového je v dnešní době schopný asi jen Gibson, který do značné míry zastínil i Spielbergovo kultovní vylodění na pláži Omaha. U amerických válečných velkofilmů se vždy obávám nepřirozeného vlasteneckého patosu. Ten v Hacksaw Ridge naštěstí téměř abstinuje, ovšem na úkor patosu náboženského. Nakonec se to však dalo skousnout. I přes nudnější první polovinu a nepříliš sympatického Garfielda v hlavní roli se po dlouhé době jedná o kvalitně zpracovaná pacifická jatka. (23.01.2017)