Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků" Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov). Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné. Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem? (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

kingik 

všechny recenze uživatele

Buriana, Nového, Marvana, Štěpánka a spol. znají i dnes všichni, jen zasvěcení věděli, jací byli mimo natáčecí plac. Do jisté míry panují o jejich soukromém životě nejasnosti, tenhle šestidílný dobový seriál (nejen pro příznivce filmů pro pamětníky) na nedělní večer přichází objasnit jejich bohémský život a jejich herecké a životní osudy za protektorátu a komunistické totality. A nejde na to špatně. Jen aby idyla byla dokonalá, museli by být současní herečtí představitelé svým předobrazům podobní, to se ve většině ztvárnění postav nepodařilo uskutečnit. Nutno dodat, že herci měli před sebou mimořádně náročný úkol, pro mnohé z nich to jistě byla i velká herecká výzva. Nejlépe se s tím popasoval Vladimír Javorský, který zachytil docela věrně gesta Vlasty Buriana a jeho charakteristický hlasový projev. Javorský u mě vyhrál. Zbytek si už tak zdatně nevedl. Jaroslav Marvan byl nad síly Davida Novotného, Zdeněk Štěpánek přece nikdy nemluvil přitepleně, Michal Dlouhý si neodpustil hlasový projev, který se s tím Štěpánkovým vůbec neslučoval, nejhůře dopadl Oldřich Nový Saši Rašilova, který ho nevystihl nejenže vnějškovou podobou, při scénách z natáčení se dokonce pokusil mluvit jeho (neodolatelnou) dikcí, což působilo jako parodie, v soukromí ale mluvil civilně jako Rašilov. Chtěl bych ještě ale podotknout to, jak herci z tehdejší éry působili věkově neurčitě, v čemž bylo i jisté kouzlo. Burian a spol. prostě vypadali i působili o mnoho let starší, než ve skutečnosti byli, čehož jejich noví představitelé nedosáhli a nemohli tak těžit z espritu doby, v níž se prostřednictvím maskérů a kostymérů ocitli. Nehledě na to, že legendární herci byli obrovské persony. Úplně bych odboural Ondřeje Pavelku, který už byl nadpočetným elementem, jeho vypravěč byl rušivý, jeho postava je jako jedna z mála smyšlená (k fiktivním postavám se ještě řadí mladá a nadějná herečka Lili Krallová) a je z jiné éry, konkrétně z okupace v roce 1968, což má být jakousi paralelou nacistické okupace, kterou zažili prvorepublikové herecké legendy. Vůbec to ale nezafungovalo. Úvodní díl nasadil vláčné, ničím strhující tempo, dějové linky nebyly příliš přehledné, nestíhalo se odvyprávět a dokonale pokrýt prostor, který každá z postav dostala. Čekal jsem to lepší, možná méně unylé a víc zajímavé i po dějové a herecké stránce. Zhoršení i zlepšení se nevylučuje. 5/10 ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mně se první díl líbil, a vyprávění o prvorepublikových hvězdách na počátku dob pohnutých považuji za docela realistické, i když jeho závěr v roce 1953 bude (aspoň pro mne) asi dost smutný. Herecké projevy hlavních protagonistů, zejména Javorského a Dlouhého (Buriana a Štěpánka) jsou výborné. Judit Bárdos (fiktivní postava herečky Krallové) sice moc nemusím, ale vyloženě mi tam nevadí (možná i proto, že nepředstavuje třeba Natašu Gollovou nebo moji oblíbenou Zitu). Ztvárnit Oldřicha Nového už se Rašilovovi nepovedlo tolik jako v případě Buriana a Štěpánka (ale dávám mu šanci) a ani Vančura mě nenadchnul, ale byl tam tak krátce, že jsem si ho vybavila až při přečtení komentářů zde na csfd. Dobrý scénář, docela zajímavé (a mně ne vždy známé) sondy do životů hlavních protagonistů (např. o takovém Binovcovi jsem dosud nic nevěděla; a to, co se dozvěděla, moc kladný nebylo). Příběhy nemuseli (už zase) "rámovat" rokem 68, mě tam ta komparace spíše ruší, než aby sérii nějak buď dramatizovala nebo naopak propojovala... Možná bych se za to měla spíše stydět, než to tady psát, ale pro mě byl Mnichov v jednom zprostředkovaném projevu (nebyl to ten Benešův, co ho ve filmu četl Štěpánek) podán tak racionálně, že by asi úplně lehce přesvědčili i mě - na naši společnou historii s Němci bych asi velice slyšela (s přihlédnutím k tomu, co následovalo, musím konstatovat, že zatraceně bohužel), takže vůbec nevím, zda bych byla nějak statečná nebo jen prostě neodporovala zlu násilím (jako Tolstoj nebo Chelčický), kdybych v té době žila. Parádní výprava, kostýmy (Adinin kožich by se mi moc a moc líbil), sice mám strach, že to celé zase časem nevydržím (jako České století, kde jsem se od Mnichova nebyla schopná dívat), ale zatím jsem zvědavá na pokračování načrtnutých osudů a u sledování vytrvám. Asi díl zhlédnu i znova (zatím trošku lítám v postavách, netuším, kdo z tehdejších filmařů byl komunista, mluvili o tom, podobně i o Rudém právu a Vlajce, ale uniklo mi to, etc). ()

Reklama

kocik1 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Na hodnocení je zatím brzy. Ale když on ten Nový vypadá příliš jako Saša Rašilov, důvod, proč je Burian chvíli s knírkem a chvíli bez, jsem nepochopila vůbec. Možná si ho ve skutečnosti nalepoval a mám jen špatné znalosti.... Jak tu už mnozí psali, postavy se pletou a ta podoba k obecně známým hercům je sporadická. Jediný, kdo mě v této podobě naprosto přesvědčil, je Michal Dlouhý. Takže uvidíme... ()

Chrysopras 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Dost jsem se těšil: námět, Sedláček, retro, herci... Tento díl ovšem zklamal. Jak poznamenali mnozí: spousty postav, často neoznačených nebo jen letmo, takže se člověk ztrácel. Dost mizernej zvuk, to mě dokáže naštvat. A děj ještě rozplizlý o to přeskakování do 1968 nějak nefungoval. O to víc vynikl výkon pana Javorského - Buriana a slušně zahráli i Dlouhý - Štěpánek a Novotný - Marvan. Kvůli Javorskému tedy alespon ty 3*. Ovšem jestli se to nezlepší, celkové hodnocení asi půjde dolů. Hodně slabá hudba mimochodem :-(. Naděje skýtá ještě postava Willyho Sohnela ( J. Hájek zatím výborný ) ()

Pierre 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Hezký nápad. Vadí mi ale přehnané množství postav a dějových línií. Výsledkem je tedy pouze chaotický zmatek. Mrzí, mě to, ale to i tenhle můj výplod je záživnější. A to není dobré vysvědčení. Ovšem já věřím, že se to zlepší. Zrovna na druhý díl se těším hrozně, protože příběh Vlasty Buriana je nehorázně zajímavý. Nejenom pro diváka, dá se i výborně dramaticky ztvárnit.Navíc Javorský je zatím jediný zajímavý herec. Vlastu Buriana vystihl přesně. Tak ná nezklam, Bohémo. I když se přiznám, že jsem na první díl koukal trochu ve spěchu a nedokoukal jsem ho. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (4)

  • Kostel, jenž se objeví v epizodě, je kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem. (sator)
  • Arnošt Žák (Ondřej Pavelka) má doma televizor Tesla 4213U „Mimosa“ z let 1964–1965, jenž se vyráběl v Tesla Pardubice. (sator)
  • Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) byl podle epizody donucen přečíst do rozhlasu projev o Mnichovské dohodě. Štěpánkův vnuk, novinář Erik Tabery, vychází z knihy svého dědečka, který píše, že se nic takového nestalo. Večer 21. září 1938 herec ale reagoval na rozhlasových vlnách na ultimátum Francie a Anglie. To potvrzuje i rozhlasový archiv. (sator)

Reklama

Reklama