Tichá radosť

Tichá radosť je po Obrazoch starého sveta a Ružových snoch tretím, mnou hodnoteným, filmom Dušana Hanáka. A tretím so štyrmi hviezdičkami, čo je na slovenské pomery výnimočné. Relatívne pomaly plynúci film o vzájomne sa prelínajúcich osudoch je naplnený krehkou krásou, nenaplnenými túžbami, ale aj primitívnou hrubosťou a zákernosťami. Dušan Hanák, podobne ako napr. Ingmar Bergman, rozumie ženám lepšie ako mužom a ich radosti a strasti dokáže veľmi citlivo vyjadriť. Cením si, že vo filme nevystupujú čierno-biele, jednoznačné postavy, ale ľudia, akí nás obklopujú v reálnom živote. Aj preto štyri hviezdičky, lebo porovnateľne kvalitných slovenských filmov je žalostne málo. (13.10.2015)

„Niečo tomu chýba. Asi soľ.“ Lenže pánko nepochopil, že keď mu to ženuška vraví, nemá na mysli jedlo, ale ich manželstvo. Pritom, keď sa človek pozrie na Vášaryovu v najlepších rokoch, tak ten buran s pivovou komunistickou fľašou v ruke by jej v skutočnosti nemohol ani zaviazať ten pomyselný „střevíček“. Psychologický film, ktorý baví, pretože neprešľapuje na mieste, nestráca sa v hlbokých dialógoch, ale kontinuálne posúva dej. Jediné, čo mi prekážalo bolo opakované púšťanie opernej hudby. A potom ešte záver, ktorý mohol priniesť aj niečo silnejšie ako myšlienku, že najlepší je život bez muža. (05.04.2021)

Citlivý a pozorný film o žene na životnom rázcestí, kedy bude musieť urobiť možno prvý krát v živote skutočne dospelé a nealibistické rozhodnutia. Je krásna, takže sa vyskytnú komplikácie ohľadom výberu partnera do života, ale ako to už chodí, nie každý muž dokáže uspokojiť ženské túžby (myslím všeobecne) viac, ako na 10%. Soňa pôsobí placho, ale v skutočnosti je už dostatočne sebavedomá a schopná (seba)reflexie. Ťažko by sa hľadala do hlavnej úlohy lepšia herečka, ako Magda V. Škoda iba toho (opäť) nešťastného sk dabingu. Ak Hanák zoženie do filmu veľké české hviezdy, prečo by v Bratislave nemohli hrať Čechov? (19.03.2016)

Noviny a časopisy do nás už deset let chrlí ty stejné články o nové době ( Nová doba, přátelé, nová doba! ), o změně rolí mezi mužem a ženou. Jak je vidět, situace je jiná, dnešní literatura a film objevují už dávno objevené. A už 4 roky před pádem režimu Hanák řešil to stejné a myslím, že se s tím popral daleko lépe, než současná díla. Magda zjišťuje, že než najít chlapa co je k něčemu, je někdy lepší se naučit drobné domácí opravy a pořídit si dítě sama. Pro nás muže ne příliš lichotivý film, ale to neznamená, že není pravdivý. (29.01.2012)

Jojo, když uběhnou první roky manželství, vášeň vyvane a z lásky se stane jen honba za penězi a dobrou svíčkovou, nastává složité období. Naše hrdinka se vrací domů, ale není tam ráda, manžel je cizí člověk, který má svůj svět. Navíc byt sdílí s tchýní, a to je vždycky peklo. Nezbývá než v rámci záchrany zdravého rozumu sbalit kufry a prchnout na svobodárnu. Románek s ženatým doktorem je jen další zastávkou na cestě dolů. Snaha najít svou vlastní cestu je mnohdy velmi bolestná a není divu, že většina lidí raději celý život tráví v mrazu nepochopení a samotě ve dvou. Tak i naše zdravotní sestřička klopýtá a už už se zdá, že to nedá, ale naděje umírá poslední a všechno je lepší, než sklapnout krovky a vrátit se k manželovi a tchýni. Pomalý a místy i nezáživný film má pár silných míst, pro které stojí za to ho vidět. Vašáryová je ve své roli přesvědčivá a v podstatě nemám, co bych vytkl. Ta nálada ale byla až příliš tesklivá...65% (24.10.2012)