Láska a smrt

Allenova ruská parodie patří k jeho vrcholným dílům. Je to variace na Tolstého Vojnu a mír doplněná o prvky z Dostojevského a Bergmana. Spousta povedených vtípků a ještě lepších, švihlejších a zamotanějších dialogů. Partnerství s Diane Keaton se osvědčilo a při sledování tohohle filmu jsem si uvědomil, že žádná jiná herečka s Allenem takhle fungující dvojku neutvořila. (27.09.2005)

„Jak jsem tak visel, zatoužil jsem po životě. Po Soně, po její náručí a orálním sexu“ Právě o životě, smrti a lásce (nebo alespoň o tom sexu) vypráví další z raných děl Woodyho Allena. A zase se jedná o o řád kvalitnější zábavu. Už samotné situování děje do carského Ruska za napoleonských válek zaslouží aplaus. Parodie ruského stylu žití nepřekvapí, ale pobaví. A to pořádně. Avšak nejen z našich východoslovanských bratrů si tento neurotický žid utahuje. Tentokrát je jeho záběr širší o snahu objasnit na filmovém plátně zásadní otázky lidstva. Z čehož plynou roztomile citace známých filosofů i bergmanových filmů. Samozřejmě ani v tomto „Allenovi“ nechybí opravdu famózní Keatonová či několik poct bratrům Marxům (IMHO dokáže Allen jejich vtipy vypointovat s ještě větší hravostí než bratři samotní). Miluji Woodyho věcný přístup ke smrti: - Jsem mrtvý – Jaké to je? – Jedlas kuře u Treského? – Jo – Je to horší. 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Eodeon, pabelito (29.09.2005)

O láske, o smrti, o živote, o sexe..... Filmová filozofická úvaha nad odvekými otázkami, ktoré trápia ľudské pokolenie už od počiatku vekov. Obrovský myšlienkový prínos, hlavne v podobe nezabudnuteľných dialógov medzi Woody Allenom a Diane Keaton, na ktorých obsah nezabudnem snáď až do konca života. A toto všetko dostane divák na tanieri s obrovskou porciou všeobjímajúceho humoru a paródie. Jednoznačne plný zásah s konštatovaním, že zatiaľ ide o môjho najlepšieho Woody Allena. (19.06.2015)

Vojna a mír? Ale kdeže – Láska a smrt! Znáte nějaký film, kde by seznam nějakých vtipných a vypointovaných hlášek zabral aspoň tucet normostran a stejně byste nevyčerpali veškerou zásobu, kterou skýtá? Pokud ano, sem s ním. Pokud ne, Láska a smrt budiž příkladem. Allenova raná tvorba je zkrátka nepřekonatelná. Napoleonské války, Rusko, Francie, chystaná poprava… Pro někoho drama, pro Allena půda pro jeden z jeho nejlepších filmů. Všude samé odkazy, narážky na vše možné i nemožné, a to zabaleno do typického allenovského hábitu, který má hluboko v látce zašito několik filosofických myšlenek, jejichž interpretace je opět zábavného, ba až groteskního rázu (časté promluvy přímo na kameru pak vůbec nepůsobí křečovitě, ale naopak velmi senzibilně a empiristicky). Posuzování každého systému jevů přeci existuje v každém logickém, metafyzickém nebo epistemologickém rozporu s abstraktním empirickým konceptem, jakým je bytí, či nebytí nebo vyskytnutí se ve věci samé nebo věci sama o sobě…Jo, to říkám pořád. (11.12.2007)

Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] (17.11.2023)