Režie:
Juraj HerzScénář:
Václav ŠašekKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Luboš FišerHrají:
Iva Janžurová, Petr Čepek, Marie Rosůlková, Ota Sklenčka, Vladimír Jedenáctík, Karel Chromík, Jana Plichtová, Evelyna Steimarová, Karel Černoch (více)Obsahy(1)
Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha...
Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (294)
Protože znám Spalovače mrtvol, musím dát lampám čtyři, přesto se jedná o vynikající film. Ač tam půlka knihy chybí, vůbec to nevadí a strhne vás to od prvních minut. To, co předvádějí Janžurová a hlavně Čepek, je vysoká škola herectví, fantastické výkony. Čepek je fakt magor, takový dost dobrý smích a některé drsné hlášky (nejlepší je, jak stojí na tom dvoře v těch teplákách a směje se bráchovi, úžasné). Lampy jsou dobré i z filmařského hlediska, některé zajímavé záběry, dobrá režie, ještě že u nás existuje Herz, jinak bychom pořád koukali na trapné komedie. Ten příběh je fakt hodně dobrý a zajímavý, hlavně se mi líbí, že tam není žádné dlouhé rozebírání, třeba jak Pavel přišel k té nemoci a tak..prostě jí má a žije s ní. Říkám, výborný film, ale kdo zná Spalovače nemůže hodnotit plným počtem, do toho ještě něco chybí ()
Po letech a opět nádherný zážitek. Nebeská hudba Luboše Fišera, impressionistické obrazy jak od Augusta Renoira - promenáda v parku jakoby mu ze stojanu vypadla, zhudebněné básně Františka Gellnera, Iva Janžurová dokazující, že není jen komediální herečkou ( byť to ukázala jak v Kočáru do Vídně, tak třeba v Čest a sláva) a Petr Čepek, který dle slov Juraje Herze poprvé skutečně hrál. Drama až baladických rozměrů, které citlivě na filmové plátno převedl Pan režisér společně s Václavem Šaškem. Ten v rozhovoru připustil, že natáčení neprovázely větší problémy, ovšem jedna scéna musela být vystřižena. Při schvalování se nelíbilo, že I.Janžurová odnáší nemocného P.Čepka na zádech ze skal, prý v tom viděli sexuální podtext...absurdní, jako tehdejší doba sama! A štěstí, že J.Herz neznal knižní předlohu, jelikož pak by možná nevybral I.Janžurovou, což by byla nenapravitelná škoda. A Pavla měl původně hrát E.Cupák. Herz se rozhodl pro Čepka, kterého narozdíl od Cupáka znal. ()
Havlíčkovy těžce depresivní příběhy se těžce sledují a ještě obtížněji komentují. Podobně jako kolega Karlas i já přiznávám, že z nich mám skoro strach. Bezútěšnost krajiny lidské duše by jednoho donutila rozřezat si žíly, zbaštit cyankáli a ještě skočit do Macochy, aby to bylo jisté. Tyhle příběhy dokazují, že člověk nepotřebuje vnější zlé démony, bohatě mu vystačí jeho vlastní. Čepek a Janžurová rozehrávají své složité postavy s umem, na který jsou slova úcty krátká, Herz vytvořil tíživou dusnou atmosféru doby plné skrývaných citů a témat, o kterých se ve "slušné společnosti" nemluví. A jen nepatrná možnost úlevy v podobě závěru. Vynikající film, ale nemyslím, že bych měl potřebu jej ještě někdy vidět. ()
Petr Čepek je jeden z naj-nesympatickejších hercov na našom území, ktorý sa pre negatívne role doslova narodil. Obrovská pocta pre neho, ako dokáže diváka svojim výzorom, no najmä hereckým umením rozhnevať. Výborný herec vo výbornom filme o tom, ako sa žilo, a vlastne aj žije dodnes. Kurevník a ožran ostane kurevníkom a ožranom, pričom takmer vždy nato doplatí "obyčajná (nie len) žena" .. ()
Nemohu si pomoct, u celého filmu mi trochu vadí jeho technická stránka. Nejde jen o ten ryze televizní formát, ale hlavně o práci s kamerou, polocelky a polodetaily, pro kterou nenacházím ve filmu žádné opodstatnění a kazí celkový zážitek. Krásné Fišerovo hudební téma a nádherně emotivní konec také budí dojem, že takových míst mohlo být ze strany skladatele i režiséra daleko víc. Iva Janžurová tu podle mě předvádí o třídu vyzrálejší herecký výkon než Petr Čepek, pro kterého to byla v podstatě jedna z prvních velkých filmových příležitostí, ale celý film na obou doslova stojí. V době normalizace jednoznačně jeden z nejlepších filmů a snad i pro tu dobu vzniku jsem byl o tu hvězdičku štědřejší. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (14)
- Záběry z natáčení filmu lze spatřit v dokumentu Jak začínali: Dnes vzpomíná Marie Rosůlková (1971). (sator)
- V době vzniku filmu se díky antibiotikům již prakticky nevyskytoval případ terciárního stadia syfilis. Petr Čepek (Pavel) tedy vyhledal starého profesora, aby mu typickou tabickou chůzi předvedl a on ji pak mohl zahrát. (TroiMae)
- Mezi filmem a původním románem Jaroslava Havlíčka je možné najít několik rozdílů. V literární předloze je například Štěpa (Iva Janžurová) hromotlucké děvče a silně při těle. (Přemek)
Reklama