Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Willy Kufalt
    ***

    V podstatě stejný případ jako druhý Herzův film z toho samého roku Buldoci a třešně: hodně propracovaná a stylově působící režie a v kontextu čs.tvorby ojedinělý námět. Bohužel ale taky slabší scénář se spoustou nedopověděných věcí, což je v případě béčkového filmu s naprosto fiktivním a nereálním základem spíše mínus. Jen namátkou, zaujal mě Ilja Racek v postavě záhadného doktora z pitevny, o kterém se později dovídáme, že ho kolegové vůbec neznají a je vyloučeno, aby se někdo takový objevil v pitevně, navíc v noci, kdy nikdo neslouží... ale už se nedovíme, o koho šlo, oč mu tedy šlo a proč a jak se tam objevil a znal všechny podrobnosti. A tak dál... Budoucí první dáma ČR Dagmar Havlová mi vůbec nesedla ani v jedném z těchto dvou Herzovych snímků, ale budiž. Strašidelné scény ze záhrobí, temných nočních akcí, krvavého sexu nebo přeřezávání dejchajícího auta s vnitřnostema a následní vcucnutí ruky dovnitř jsou působivé, na naší tvorbu a tehdejší dobu jich bylo vzhledem k té cenzuře i tak až dost. Více mě upoutala děsivá postava na první pohled pomátlé, jinak inteligentní babičky v podání Blanky Waleské. Jako celek originální kousek, u něhož jsem se nenudil, ale současně nějaký velký přínos nezhledávám. 55%(23.2.2018)

  • sarkareifova
    *****

    Když jsem zapínala televizi s tím, že jdu koukat na Upíra z Feratu, tak jsem rozhodně nečekala to co následovalo. Nečekala jsem sice Edwarda ani Lestata či hraběte Drákulu. Auto, které jezdí na krev to teda opravdu nebylo. Film bych sice nazařadila mezi horory, ale mezi sci-fi se zařadit dá. Škoda jen, že skoro všechny děsivé scény jsou vystřižené.(4.2.2013)

  • Sandiego
    ***

    Tři s odřenýma ušima - nápad byl zajímavý, ale jeho potenciál byl využit jen zpola. Chyběla zde silnější atmosféra a některé scény byly jen na efekt. Přesto musím ocenit žánrovou jedinečnost, neboť shlédnout normalizační horor s erotickým nádechem (dosti zajímavě na tom je Madam Ferat) se v jiném případě již nepoštěstí.(9.5.2008)

  • JASON_X
    ***

    Eh... když si vzpomenu, kolik času jsem v dětství strávil bolestným fantazírováním o tom, jak úžasný asi musí být film Upír z Feratu, film o autu, které lidem vysává krev, bolestným proto, že mi na něj má přízemní, omezená a konformní matka samozřejmě zakázala v televizi koukat, "protože je s hvězdičkou a není pro tebe..." No a za nějaký čas, když jsem ho konečně (nejspíš u prarodičů) tajně viděl, to moje rozčarování z toho, že jsem se u něho vůbec nebál, že horror od osmnácti jsem si tedy představoval úplně jinak... A teď znovu po nějakých třiceti letech, to už nijak rozčarovaný nejsem, ale jen se tak pohrdavě ušklíbám, ne snad tolik nad jeho obsahem, jako nad jeho formou... Ježto komouši horrorovému žánru nepřáli, jakožto produktu úpadkového a zahnívajícího kapitalismu, Herz tedy nejspíš svůj film pojal jako jakousi bezpohlavní horrorovou frašku. A nemusím snad zdůrazňovat, že jeho pojetí se mi příliš nelíbí. Nicméně, hodnoceno objektivně, na normalizační tvorbu se myslím jedná o slušný nadprůměr. A nejen k Herzovi, ale i k hercům mám výhrady - Menzel je herecky vhodný možná do nějakých pomatených pseudointelektuálních taškařic (jako Woody Allen), Veškrnová se svým prasečím obličejem leda tak do kravína, no a postava Jana Schmida (to je ten vousatý užvaněný šašek), je už úplně nemožná. Tohle směšné trio je ovšem slušně vyváženo jako vždy skvělým Petrem Čepkem, mihnuvším se Iljou Rackem a přímo vampicky krásnou Janou Břežkovou.(7.9.2014)

  • topi
    ***

    Zombíci nebo vampýři v českém filmu? Proč ne! Kór, když se režie ujme náš mistr filmového hororu Juraj Herz podle povídky dalšího hororáře Josefa Nesvadby. Bohužel výsledek je tak půl na půl. Místy je film dost zmatený a nepřehledný. Můžou za to samozřejmě zase zkurvení bolševici, kteří film Herzovi cenzorně hodně okleštili a vystříhali. Sám Juraj tvrdí, že je to jeho nejzmrzačenější film. A já je za to proklínám a přeju jim, ať shoří v pekle! Komunismus a umění zkrátka nejde dohromady. V Upíru z feratu jim vadili mimo jiné nejvíc erotické pasáže, které hodně zkrátili. Co těm šmejdů ale nikdy neodpustím je, že vystřihli zásadní scénu - vnitřek motoru Ferata, který měl ve své režii Jan Švankmajer (mimochodem Juraj s Janem byli kamarádi už od vojny a zajímavostí je, že se oba narodili ve stejný den, měsíc i rok. Inu genialita se nezapře). Ten vytvořil design motoru z veškerých kravských vnitřností, které se pohybovaly, čvachtaly a na kabely a trubky použil kravské krky, vše v jeho uměleckém vidění s pořádnou dávkou krvavosti. Z toho by se v zahraničí podělali a film by získal mnohem větší váhu a cenu. Veškeré vystříhané scény byly ztraceny. Je to obrovská škoda, protože jinak snímek těží z opravdu pěkné hororové atmosféry, o kterou se postaral i Petr Hapka a jeho hudba kolikrát pěkně straší. Je vidět, že jeho vzor byl Zdeněk Liška, jeden opakující motiv jako by vypadl ze Spalovače mrtvol. Design automobilu, který jezdí na lidskou krev navrhl Dóďa Pištěk. Každopádně i přes veškerou snahu film zkazit se to komunistům tak úplně nepovedlo. Ale kdyby výsledek byl takový, jaký zamýšlel Juraj Herz a jak ho měl už natočen, byl by Upír z feratu čistokrevným hororem reprezentujícím tehdejší Československo.(10.4.2018)

  • - Filmový Ferat Vampir RSR vznikl z konceptu Škoda 110 Super Sport (typ 724), jednoho z několika modelů navržených koncem šedesátých let. V roce 1972 byl představen na autosalonu v Bruselu, kde byl zahraničními médii hodnocen lépe než koncept Aston Martin. Vůz měl objem 1 147 cm, výkon 76,5 kw a dosahoval rychlosti 211 km/h. Karosérie ze sklolaminátu měla šestici výklopných předních světlometů a šestnáct zadních, 6 v horní řadě po třech a deset v dolní po celé šířce vozu. Dveře se vyklápěly nahoru, spolu s čelním sklem a střechou. Motor - řadový čtyřválec ze Škody 110 L Rallye poháněl zadní kola. V Československu byl koncept kritizován pro příliš hranatý vzhled a vzhledem k nastupující normalizaci nebyl uveden do výroby. Výtvarník Theodor Pištěk vůz pro potřeby filmu přelakoval z bílé na černou a upravil světlomety. Přední vyměnil za "zamračená" úzká pevná skla, zadní použil ze Škody 120 (typ 742 M), záď doplnil o velký spoiler. Ferat zastupoval ve filmu také prototyp Škoda 1100GT (ÚVMV 1100 GT). Vývoj sportovního kupé s motorem vzadu a samonosnou laminátovou karoserií probíhal mezi léty 1966-70. Vůz byl představen roku 1970 v Plzni a velký úspěch slavil na ženevském autosalonu 1971. Celkem bylo na podvozkové platformě Škody 100 postaveno 6 kusů, které se dodnes účastní závodů historických vozů. (kenny.h)

  • - Vo filme môžeme vidieť zábery z animovaného filmu Jana Švankmajera Rakvičkárna (1966), režisér tohoto diela sa taktiež podieľal na výrobe a dizajne povestného upírieho auta Ferat. (Raccoon.city)

  • - Podľa údajov vo filme malo auto Ferat tieto parametre: maximálna rýchlosť 161 km/h, zrýchlenie na stovku za 12,6 s a pevný kilometer za 34 s. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace