On the Roof
Na streche
Režie:
Jiří MádlScénář:
Jiří MádlKamera:
Martin ŽiaranHudba:
René RyparHrají:
Alois Švehlík, Lukáš Duy Anh Tran, Mary Bartalos, Vojtěch Dyk, Adrian Jastraban, David Švehlík, Radek Zima, Miroslav Táborský, Pham Viet Do, Anh Phu Nguyen (více)Obsahy(1)
Profesor Rypar (Alois Švehlík) poskytne dočasné útočiště Songovi (Duy Anh Tran), mladému Vietnamci, jehož našel ukrytého na střeše svého domu. Mohou však dva takto odlišní lidé vůbec sdílet jeden prostor, aby z toho nebyla katastrofa? Pomůže jim v tom jejich drzý plán? Soužití nevraživého pána, rozzlobeného na celý svět, který mu neuchopitelně uniká a mladíka, který hledá východisko ze zoufalé situace v neznámém městě, přináší mnoho třecích ploch, tragikomických situací, ale i překvapivých nápadů a řešení. Každý z nás totiž potřebuje, aby jej někdo potřeboval. A Song potřebuje kromě teplého oblečení a střechy na hlavou někoho, kdo mu bude důvěřovat. Lze však důvěřovat neznámému klukovi? Profesor Rypar se o to pokusí i za cenu, že musí sem tam slevit ze svých zásad a jeho střecha se musí trochu rozšířit. Ale dokáže Song tuto důvěru skutečně oplatit? (Falcon)
(více)Recenze (377)
Tři za film a jedna za skvělýho, civilního, fajnovýho Švehlíka! ()
Pohodově koukatelný a nenudící povedené drama s několika vtipnými pasážemi a velmi dobrými hereckými výkony. Hned na začátku mi svým pojetím připomenul eastwoodovský "Gran Torino". 70% (viděl jsem: 1x - letní kino) ()
"Já bych si přál jeden počítač a dva Facebooky.." ;) ()
Jiří Mádl je bezesporu lepší režisér, než herec. Už podruhé mě totiž svým filmem naprosto uhranul, ač v něm nehrál. Milé, vtipné, ale i trochu posmutnělé drama, kterému vévodí charismatem a elegancí sršící Alois Švehlík. Komorní, ale režijně přesné, navíc s duší a specifickým kouzlem. ()
Mám pro klan Švehlíků slabost, výborní herci, dobře se na ně kouká a ještě lépe poslouchá, hlasové charisma ani jednomu z nich nelze upřít. No a je-li Jiří Mádl "za" a ne "před", nemám problém. Na střeše je mýma očima kouzelná pohádka o dobru s růžovými lístky, které zas jednou po právu zvítězí nad zlem a od toho se odvíjí mé shovívavé hodnocení, bylo mi potěšením. ()
Tenhle film si budu pamatovat. Hlavně proto, že jsem ho viděl na palubě Singapore Airlines, který ho měli v nabídce IFE. Snad jedinej českej film, co jsem kdy takhle viděl nabízenej na palubě. ()
Pro film jsem se rozhodla po krátké ukázce. Když jsem viděla p.Švehlíka byla to okamžitá láska. Absolutně miluju jeho minimalistické herectví. Nemusí používat rozšafná gesta, ani sílené grimasy nebo bizarní intonaci hlasu. Nesnesu tu televizní škváru, kterou jedinou jsou naši současní herci schopni zahrát. I když to ve mě vzbudzovalo dojem o snahu dalšího Kolji nebo Gran Torina (od Clinta Eastwooda), tak mě to potěšilo. Líbí se mi vědomí, že na skvělý film stačí 2 hlavní role, dobrá režie a jednoduchý scénář. DÍKY ZA TO! ()
Je to spíš takové komorní drama. Nečekejte od toho nic divokého. Více méně takový příběh dvou životů. Komedii bych v tom tedy vážně neviděla. To už spíš psychologické drama. A všeobecně se mi počátky Jirkovy tvorby líbí. Jen tak dál. ()
Velice ikonický komediální drama snímek, který mě skutečně oslovil. Mádl klade důraz ne všechno dobré v lidech, i v těch, kteří se zdají jako ti nejhorší. Ukazuje nám, co je to štěstí, láska, radost, přátelství a mnoho dalšího bravurně seřazené a seskupené v sekvenci filmu. Nebojí se ale i otázek jako, jaké je to být opuštěný? Co je na světě nejhorší? Z čeho máme opravdu strach? Co je nejvíce bolestivé? Co pro nás znamenají ostatní? Vše dohromady je uplatněné ve filmu Na střeše, který nám to předvádí v plné kráse. Snímek má skutečně mnoho nádherných momentů, u kterých se zasmějete, dojmete se a budete mít zkrátka směs emocí. Používá až po „Svěrákovsku” způsob „za smíchem slzy”, který já zkrátka mám velice rád. Je skutečně velmi emotivní film a jeden z nejlepších českých filmů, které svět spatřil. ()
I přes obecný schematismus scénáře ta pardáloidní poetika krásně funguje díky klukovsky opravdickým momentům a rozvernému bojkotu kliše. Jirko, vezmeš si mě? ()
Velmi milý film. Takový ten typ filmu, co vám strašně udělá dobře. Sbližování dvou naprosto odlišných typů lidí bylo ke konci možná až trochu moc ujeté (Vezmeš si mě?), ale jinak je to typický Mádl. Prostě obyčejně neobyčejné vyprávění, ve kterém naprosto herecky dominuje veterán Alois Švehlík, ale jeho vietnamský kolega se rozhodně nepodřizuje, ba naopak. Úspěšně sekunduje. Já se tomu dneska podřídil, a filmu napálim slabších pět. 88% ()
Příjemný, neukecaný komorní filmeček z jednoho paneláku s příjemným nenuceným humorem o dvou odlišných chlapcích a pak trochu i o jedné holce. Nic víc. Neobyčejné obyčejné. Asi jsem něco takového nejen české kinematografii potřeboval vidět. Z Jiřího Mádla roste velký režisér. Už Pojedeme k moři se mi líbilo, ale tohle je jaksi vyzrálejší a lepší. K tomu skvělá kamera (hlavně záběry na Prahu, to se až nechce věřit, že jde o český film), skvělý výkon barda Švehlíka (vzpomeňme na Jana Třísku) a neznámého Duy Ahana Trana (ten ve skutečnosti umí česky velmi dobře.) Fakt se mi to hodně líbilo, možná proto, že taky nemám rád fotbal (:D). Akorát mi moc neseděla krátká pasáž s polici. ()
Snímek Na střeše mě velmi překvapil tím, jak je napěchovaný vtipnými dialogy a úžasnou chemií mezi Aloisem Švehlíkem a Duy Anh Tranem. Snímek málem vyhrál diváckou cenu deníku Právo na 54. Karlovarském filmovém festivalu a myslím, že by si rozhodně zasloužil větší pozornost nejen kvůli tomu, že byl do titulní role původně obsazen zesnulý Jan Tříska, ale zvláště kvůli tomu, o jak povedený tuzemský film se jedná. 7.5/10 ()
Když jsem před 8 lety viděl Mádlův film Pojedeme k moři (2014), tak jsem si říkal, že budu zvědavý na příští Mádlův film. Po zhlédnutí filmu Na střeše (2019), opět musím konstatovat, že je podle mě Jiří Mádl mnohem lepší režisér než herec. Námět zmíněného filmu je neotřelý a herecké výkony hlavních představitelů jsou přesvědčivé. Děj filmu nešetří překvapeními a dějovými zvraty. Líbila se mi i kamera. Jediné, co ve filmu dost dobře nechápu, je přítomnost čůracích scén. Osobně si myslím, že by se film obešel i bez nich. ()
Pan Švehlík vystihl nerudného dědka naprosto přesně, až jsem se lekla, že takový opravdu je. Jsem mu to sežrala i s navyjákem. Škoda, že se tu jede moc po povrchu a nesklouzává více do hloubky. Filmu by to prospělo. Divák se může po chvíli nudit, pokud nechce při sledování používat mozkové závity. Nápad to ale nebyl vůbec špatný. ()
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale asi jsem čekal nějaký výraznější závěr. Alois Švehlík se role "náhradníka" za zasnulého Jana Třísku ujal na výbornou a de facto táhne celý film. ()
Něco mi to připomíná, jako bych viděla něco podobného, tedy tehdy se mi to zdálo mnohem lepší. Co to ?? Aha to bylo v Listopadu 2011. No počkat , Jirka přeci nekrade !! Souhlas koment Tetsuo ()
Propracované detaily, skvělé herectví a jemný dotyk umění a lidskosti. 1) Už není pochyb. Jiří Mádl je Pan režisér a Pan scénárista._____ 2) Zajímavý je i 26letý filmový debutant "Lukáš" Duy Anh Tran. A 80letý Alois Švehlík? To je prostě herecká balada. ()
Tak jako nebylo to špatné, ale připadalo mi, že film v těch tématech tak nějak klouzal po povrchu a působí to všechno trochu překotně (emigrace-proč otec vlastně tak dlouho neviděl syna, osamělost, nakonec i příběh mladého Vietnamce). Plus filmu - vynikající Alois Švehlík, lehkost, vtip. ()
Související novinky
Edison Filmhub & Český lev
Edison Filmhub ve spolupráci s Českou filmovou a televizní akademií v termínu od 24. 2. do předávání cen 7.3. 2020 promítne všech 17 filmů nominovaných na cenu Český lev. Každý den přehlídky diváci v… (více)
Vyhlášení nominací na 27. Českého lva
Již 7. března proběhne v pražském Rudolfinu vyhlašování 27. ročníku Českých lvů. Kdo se bude o ceny ucházet? Nejvíce nominací obdržela tragikomedie režiséra Jiřího Havelky Vlastníci. Snímek jich… (více)
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)
Jiří Mádl a Alois Švehlík s mladým Vietnamcem na střeše dokazují, že to pořád jde. Na film Jiřího Mádla Na střeše s Aloisem Švehlíkem jsem se už dlouho těšil, ovšem kvůli úmrtí Jana Třísky jsem se bál, že film vůbec nevznikne. Podotýkám, že Na střeše je můj vůbec první film roku 2019, i když mohl být v premiéře už v létě (nebýt úmrtí Igora Hnízda) a na lvy soutěžit už za měsíc, ale nyní si tak budou Alois Švehlík a Jiří Mádl muset na svého českého lva ještě rok počkat:-). Na střeše je totiž vynikající a Tříska se musí tam nahoře usmívat a cením, že mu film v duši věnovali. Jirka Mádl, který mi kdysi podepsal fotku, natočil perfektní dramatickou komedii na úrovni Lepší už to nebude či klidně i těch Nedotknutelných. S prvním srovnáním je to skvělé, s druhým tady chybí trochu té dramatičnosti. A to ne ani tak v příběhu, jako v dialozích, které měl Jirka, především u profesora Rýpara udělat trochu tvrdší. Přeci jen ta lítost, kdyby Song skočil...no nevím nevím, a hlavně to, že si k sobě vůbec nehledají cestu, prostě se to stane a konec, ovšem pak by to zase možná ztratilo svou komediální upřímnost a lehkost. Ale trochu dramatičnosti v dialozích mi tam prostě chybí. Ovšem z hlediska dramatické komedie, já opravdu nemám moc co vytknout a jsem rád, že se podobný film v české kinematografii ještě pořád najde. Alois Švehlík Třísku nahradil skvěle a jde si pro lva. Výkon závěru kariéry:-). Jeho profesor je vtipný, tvrdý, upřímný, duchaplný, inteligentní, a ta gesta, to Švehlík prostě umí. Duy Anh Tran též skvěle doplňuje ústřední tandem a teda jede jedna báseň. Plus pár obličejů jako Jastraban, Dyk, který situaci pořádně zamíchá, ruská dívka či skutečný syn David Švehlík jsou nepostradatelnou součástí příběhu. Jiří Mádl vévodí zase scenáristicky. Režijně je ještě co zlepšovat, ale scénář, opravdu palec nahoru. Mádl skvěle pracuje s vizualitou, herci a skvostnou hudbou Reného Rýpara, možná trochu hůře se střihem, dialogy jsou umírněné, stejně tak samotný příběh a humor. Mádl by se v budoucnu měl držet svého autorského stylu, protože je vidět, že s ním dokáže vyrobit nádherné věci a plně ho využívá. Srovnávat něco s Gran Torinem, to bych úplně nedělal. Tady to s tím má společného možná trochu nerudného dědka a jednoho Vietnamce. Nepovažujte tenhle film za drama, jinak budete možná zklamaní, protože čisté drama to opravdu není. Je to drama-komedie, kterou bych pouštěl od rána do večera, s prominutím českým tvůrcům, jejichž filmy si hrají na komedii, leckdy dramatickou a jejichž tvůrci si myslí, jaké mají hlášky a humor. Ale opravdu nemají. Halda výmyslů, to je bohužel status dnešní české komedie, ať už romantické, tak podobně dramatické. Tohle je ukázka perfektního scénáře, skvělého obsazení, vše dělané s citem, jemností, žádný pokus o vtip, a když tak suverénně, a s tím, že ví kdy v čem přestat. Pro mě i pro Mirku Spáčilovou, zatím český film letošního roku, který, bojím se, že už nic nepřekoná. Ale nevadí. Stačí vidět v kině jeden takový film, abyste pochopili, že to pořád jde. Když je Mádl Na střeše, tak se to rovná 75%. Nejlepší scénu nedokážu určit, ale rozhodně podotknu scénu s policií, lasagnemi a večeří. Takže ty nejvtipnější, ale to je jen hrst dobrých scén z tohoto filmu. Konec není epický, ale i tak se dá:-). () (méně) (více)