Harry Potter a Ohnivý pohár

Nedá se svítit, filmový Harry Potter pro mě zůstane i po čtvrtém pokusu pouze lehce nadprůměrnou fantasy podívanou s tučným budgetem. Nečekal jsem od Mika Newella žádný zázrak (když to nedokázal ani silný autor typu Cuaróna, co čekat od konzervativního Angličana?) a také jsem žádný nedostal. První část filmu je nudný sled nezapamatovatelných epizod a hovorů, ve kterých se zrcadlí režisérova nejistota a nefamiliérnost s fantasy světem K. D. Rowlingové. Čtvrtý Potter nikoli překvapivě naskočí až plesovou scénou, která sedí Newellově sentimentálně-komediálnímu naturelu a je vyvedena s britským šarmem a humornou lehkostí. Dalším pozitivem je druhá část filmu po intermezzu, kdy už se Newellovi lépe daří evokovat tolik omílanou temnou atmosféru. Sice si neustále zoufale pomáhá zaručenými rekvizitami (déš't, mlha, chrliče), ale i divák knihy neznalý už si má šanci v dynamičtějších sekvencích kouzelnických tyrád mistra Pottera pár vděčných míst najde (bludiště, podvodní scéna). Složím-li to zpětně do celku, je to lehce nesourodá tříšť, které chybí pevnější motivace a silnější příběh, který by tomu dělal kostru. Navíc do logiky oproti knize (jak jsem se doptal) dost zatéká a film místy příliš nepočítá s nezasvěceným divákem. Závěr napovídá, že už si snad příště konečně i my Potter-bezvěrci budeme dívat na něco jiného než na nekonečný seriál Bradavice 90210. Shrnuji: filmařsky čtvrtý Potter kvalit Cuarónova předchůdce zdaleka nedosahuje, je opět dětinštější, škrobenější, méně civilní, staromilský, ale hlavně o poznání víc podpořený rekvizitami. Herecky opět průměrné (ale Hermiona potvrzuje růst po všech stránkách, na kterýžto se hezky hledí). Technicky je to báječné, spektakulární, vymazlené. Bohužel je pro mě trochu těžké hledět tři hodiny na krásné barevné obrázky, když mi za tím chybí hlubší emoce. Ale to už je zkrátka můj problém. (11.12.2005)

Už teď u 4tého dílu Harryho ságy se rozhoduji mezi 2 a 3*. Zvláštní. Minulý díl Alfonsa Cuaróna jsem považoval za dokonalou výpravu do světa, kterému vládne chlapec s jizvou na čele a modlil se, aby série nezačala upadat. Což se bohužel stalo a nechci za toho vinit nikoho, ale režisér je za výsledek odpovědný. Žánrový mix, který se s Ohnivým pohárem snaží rozpoutat je opravdu až k pěsti do obličeje(a určitě nějakou dostane ;)). Zpackané tempo, které se snaží tvářit jako nejnadupanější vánoční jízda a přesto stále zůstává pohádkou s temným ovzduším. Bradavice začínají být více a více temné, ale na co to je, když vše se v nich odehrávající je jen brutálně střižená nuda. Hlavní postavy nejsou vůbec v tomto díle zajímavé. Hermiona, která se stane zajímavou snad jen plesem(přijde to jen mě nebo je ples prostříhán a ponechán ve verzi ala nebudeme to prodlužovat zbytečnostmi). Pravda o zrzkovi je taková, že jsem si ho pořádně všiml 2x a pokaždé bych raději kdyby tam nebyl. Jediný Harry se snaží, jak může a jako herec začíná dorůstat a snad se vyhne něčemu, co potkává Elijaha Wooda a prokouše se Potterovským stereotypem. Ostatní herci včetně pár nových, kteří se zde ohřejí jen po dobu jedno dílu si nejde stěžovat. Avšak francouzská krasavice je víc krasavice než herečka a nemá snad ani 4 věty v celém filmu a ukrajinský (nebo bůh ví odkud) silák vypadá trochu jako tupý hromotluk, kterému utekl mozek na dlouhou procházku. Ralph Fiennes jako Voldemort. Pamatuji si, jak jsem si tuto zprávu přečetl a řekl si, že ti tupý zbohatlíci z kanceláří v Hollywoodu asi jednou zapli mozek a najali někoho schopného. Ano to jsem si myslel. A jaká je pravda? Bohužel jiná. Ralph je démonický, umí být děsivý a pohledem vám umí vytrhnout srdce z těla, ale jako by tohle režisér nechtěl. Jeho démoničnost raději lehce zakryl a jeho osoba vychází na konci filmu v podobě, která vyleká možná malé 8leté dítě, ale to je vše. Velká škoda. To vše tvoří z Harryho průměrný film, který ještě podporuje průměrná hudba od Patricka Doylea. // Po letech a několika shlédnutí zvyšuji na 4*. Tenhle díl jsem i přes délku a občas slabé triky docenil až po delší době. (05.01.2006)

Dalo se určitě očekávat, že nejlepší díl série o rozsahu cca 570-ti stran půjde zadaptovat jen těžko. Jako prioritní byl tedy logicky zvolen hlavní děj kolem samotného turnaje, jenže zároveň si tvůrci nedokázali odpustit nedat tam od toho ostatního aspoň něco, aby snad fanoušky nezklamali... Bohužel to se stalo hlavním kamenem úrazu, jelikož zde tedy od všeho troška sice je, ale celkově jakoby tu nic nebylo. Nic není (do)řečeno, neznalec předlohy se nechytá, drastické zkracování zásadních scén by se dalo ještě i pochopit, ale zaráží pak, že nejdelší (a paradoxně i nejlepší) scénou snímku je pro děj nedůležitý bál. Nekvalitní scénář mohla spasit již jen jistá ruka režiséra s jasnou vizí co chce natočit. Což bohužel Newell nedokázal a ani tak vděčné scény jako celé hřbitovní finále nedokázal obdařit byť jen špetkou emocí. Prostě se něco stane a jede se dál. K tomu nepomáhá ani totální zazdění hudby, které si ve filmu ani nevšimnete, což s ohledem na výtečný samostatný soundtrack také zarazí. Jediné co v Ohnivém poháru Newell zvládl je pubertální stránka a akční scény, o kterých však Potter není. Koukat se na to dá relativně v pohodě, ale až přespříliš okatě to spoléhá na značku "Harry Potter" namísto vlastních filmových kvalit. (21.11.2010)

Výborná ako trojka, spokojnosť z dejom, efektami, výkonmi hercov a aj z koncom filmu.....................Soundtrack Patrick Doyle: 1. The Story Continues ,2. Frank Dies ,3. The Quidditch World Cup ,4. The Dark Mark ,5. Foreign Visitors Arrive ,6. The Goblet of Fire ,7. Rita Skeeter ,8. Sirius Fire ,9. Harry Sees Dragons, ,10. Golden Egg ,11. Neville's Waltz ,12. Harry in Winter ,13. Potter Waltz ,14. Underwater Secrets ,15. The Black Lake ,16. Hogwart's March ,17. The Maze ,18. Voldemort ,19. Death of Cedric ,20. Another Year Ends ,21. Hogwart's Hymn ,22. Do the Hippogriff - Jason Buckle/Steve Claydon/Jarvis Cocker/Jonny Greenwod/Steve Mackey/Phil Selway ,23. This is the Night - Jason Buckle/Steve Claydon/Jarvis Cocker/Jonny Greenwod/Steve Mackey/Phil Selway ,24. Magic Works - Jason Buckle/Steve Claydon/Jarvis Cocker/Jonny Greenwod/Steve Mackey/Phil Selway , (31.12.2010)

Vyhypeovaný až na kost. Takový je čtvrtý Harry Potter. Proč mě vlastně pořád překvapuje, že jen co dozní fanfáry ze slavnostní premiéry, objeví se na CSFD či IMDb zástupy nekritických diváků, které marketing a uměle vyvolané haló kolem díla paní Rowlingové (a jí podobných) zpracovalo na úroveň nesoudných ovcí spásajících trávu přesně dle melodie bačovy píšťalky. Oním - nutno podotknout že selhávajícím - bačou se stal Mike Newell, jenž do puntíku splnil mé obavy. Po bystrém režisérském očku mistra Cuaróna dění v Bradavicích diriguje nezajímavý rutinér, pod jehož velením nejen že nevznikla jediná vypilovaná scéna s emocionálním dopadem silnějším než jedno pošimrání na chodidle (platí to i pro první úmrtí v sérii), ale neobjevila se ani žádná jakkoliv jinak působivá a v kontextu současné tvorby excelentní sekvence. Tam kde se přímo nabízí aranžmá konfliktů v Leoneho přepjatém, ovšem nebesky stylovém a působivém aranžmá (samozřejmě přeháním), kde se sáhodlouze připravuje smršť pro všechny divákovy smysly (drak), tam Newell nakonec zabloudí, narychlo odříká, co mu kniha přikazuje, a s nulovým šmakem zanechaným v ústech zase zmizí v zákulisí. Steven Kloves navíc nezvládl adaptovat víc než kdy předtím (film je tak jen mnohdy zmateným a nesourodým sledem epizodek mizivého významu pro člověka neseznámeného s knihou), mladí herci mají stále rezervy (a to jsem na rozdíl od minula mohl místo dabované IMAX-experience ocenit v kině původní zvukovou stopu) a konec devastují hned tři, ano, čtete správně, TŘI otravné vysvětlující monology pro pomalejší děti v sále, v nichž oba zlosynové činí klasickou chybu každého akčního hrdiny a místo činů žvatlají o tom proč, jak, kudy a s jakými úmysly. :-) S bezvýrazností drtivé většiny scén, rozplizlostí příběhu, ale i příjemnou „taneční“ pasáží, pěknými triky a s impotentním pánem zla, který nedokáže odstranit ani čtrnáctiletého caparta (rozumím důvodům, ale stejně... :-), mi to jednoduše nevychází na víc než na smutné tři hvězdy. Neboli jednou a dost. BTW o víkendu jsem znovu checknul na DVD Vězně z Azkabanu a je to opravdu jiná liga – hudebně (Doyle se alespoň ve filmu ztrácel) a hlavně formálně. Cuarón se svým nebojácným přístupem prostě zaválel na dlouhé roky dopředu. (22.11.2005)