Krátký film o zabíjení

Brutální, syrové a deprimující. To všechno skýtá tenhle malý filmeček, jenž není studií vrahovy duše, ale spíš skoro dokumentárním zobrazením jednoho zločinu a trestu. Nepřibarvuje, nedokresluje a nestylizuje, pouze nám ukazuje jak to ve světě chodí. Film bez příkras a samoúčelných efektů. Jeho \"tah na divákovu branku\" je sice hodně přímočarý, ale o to silnější. Všechno co nám Kieslowski ukazuje je vlastně jednou velkou moralitkou, aniž bychom vůbec rozeznali na čí straně režisér je. Sledujeme několik lidských linií, které pak mistr umně propojí tak dokonale, že film stále působí jako přirozený celek. Je to v podstatě nádherná filozofická úvaha nad tématem zločin a trest. Doslova to otřáslo s mojí útlocitnou dušičkou. (24.01.2007)

Brilantní a nesmírně silný film o trestu smrti. Kieslowski citově nevydírá (vrah není žádný sympaťák a jeho čin je ukázaný nepříjemně realisticky), neplýtvá slovy, pouze srovnává dvě vraždy - přičemž pachatelem té druhé je stát, resp. společnost. Veškeré závěry jsou (na rozdíl od amerických soudních dramat) na divákovi. (22.07.2007)

Scénář: Krzysztof Kieslowski, Krzysztof Piesiewicz .. Nemam rád kočky. Jsou falešné jako lidi. Kieslowskiho zločin a trest v socialistických kulisách. Režisérova práce s kamerou v první polovině není zrovna přívětivá, taktéž čekání na zločin je poměrně dlouhé. Druhá polovina, čekání na trest, spolu s právníkem, který má zkalené ideály tímto případem, je však výtečná, mrazivá a notně působivá. Jednoduché, takřka všední, přesto velice výchovné. (11.09.2007)

Film rozdělený na dvě části - zločinu a trestu - víceméně aplikuje dva modely snímání postav, motivované mírou empatie mezi postavami. V první polovině filmu všechny postavy víceméně křečovitě brání svůj soukromý prostor a přehnanou neochotou vyjít vstříc okolí nedovolují nikomu proniknout do něj (s výjimkou právníka a jeho přítelkyně). Do jejich bezprostřední blízkosti se tak nedostáváme prostřednictvím jiných postav, ale skrze pohled kamery, která naopak tradiční odstup od postav nedodržuje, snímá jejich tváře v nepříjemně velkých detailech a na samotný pohled je upozorňováno umísťováním jiných předmětů hned před objektiv (např. sklenice během pohovoru mladého právníka), takže jsme stále nuceni si uvědomovat nepříjemnou dotěrnost „filmu“. Naopak v druhé polovině filmu, kde jsou postavy okolnostmi nuceny spolu komunikovat napříč společenským spektrem (např. idealistický právník s vrahem), kamera zaujímá mnohem distancovanější pozici, stává se v „bordwellovském“ smyslu neviditelnou a do popředí vystupují samotné společenské konflikty, komplikující průzračně jednoduchou charakterizaci postav v první části snímku. (22.04.2007)

Když jsem to před lety viděl jako student ve filmovém klubu v Českém Krumlově, naprosto jsem nechápal... Již během promítání asi 1/2 kina odešla. Divák devadesátých let nebyl zvyklý koukat ne explicitní násilí ve filmu... Ty tři osudy násilí přehlušuje a spojuje je. Máme tu taxikáře, který vám k srdci nepřiroste, Jacka nad jehož motivem dodnes dumám a mladého advokáta, který Jacka dostane jako svůj první případ obhájce... Celý film je neskutečně depresívní, naturalistický. Socialistickou opršenou šeď Waršavy umocňuje ještě časné bahnité jaro. Byl jsem zvědav jak na mne film zapůsobí po těch letech... Překvapilo mne jaké detaily si pamatuji (byť pro děj bezvýznamné) - např. větrník v cukrárně... Konec na mne dopadl se stejnou brutální intenzitou a opět jsem se třásl... Po všech těch Hostelech, Saw ad.. při znalosti děje, to na vás zapůsobí znovu a znovu... Tohle není film pro každého, každopádně je to pěti hvězdičková záležitost... Těžko uvěřit, že se to točilo ještě za komunismu. * * * * * (12.11.2013)