Stanfordský vězeňský experiment

Sice je tahle verze nejspíš nejblíže realitě, ale i tak se moc nepovedla. Chybí jí pořádná atmosféra, nějaké napětí, sympatičtější a zajímavější postavy (o většině z nich jen víme, že prostě existují), silné scény, nápaditější kamera a taky - což mě dost zklamalo - pořádně rozebraná psychika postav. Jestli měl německý originál nějaké slabiny, tak hlavně tu, že nebyl pořádně rozebraný po psychologické stránce. A The Stanford Prison Experiment je na tom ještě o něco hůř, bohužel. Nejhorší na celém film je ale to, jak nezajímavě je natočen, protože asi právě kvůli tomu ani ty scény, které měly potenciál být velmi silné, na mě nezapůsobili. A herci na tom svůj podíl mají taky, protože jim prostě něco chybělo (a především hlavnímu strážci, který se sice snaží, ale chybí mu ten svinský výraz a tón hlasu, který v německém originále měl Justus von Dohnányi). Jako, dívat se na to dá, některé scény alespoň zaujmou, ale celkově to na mě působilo poněkud chladně, mdle a průměrně. Strašná škoda, ale tuhle látku evidentně dokáží napínavě zpracovat jen Němci. 3* (12.05.2020)

Nejpozoruhodnějšími bývají ty filmy, na které narazíte absolutní náhodou, neznáte je ani pět minut a už je vám jasno, že jsou vaší volbou pro onen den. Tím se stal i zhola neviditelný The Stanford Prison Experiment, který věrně zobrazuje jeden z nejkontroverznějších počinů v historii novodobé psychologie, ačkoliv já patřím do té masy jedinců, kteří o něm nikdy neslyšeli. Tenhle filmařský kousek rozhodně nemůžu doporučit fanouškům akční jízdy, kteří se mohli touto tématikou zjevně pokochat v obdobném Experimentu z roku 2010, který ovšem prý pouze převzal inspiraci ze skutečného příběhu. Tohle je až krutě autentické psychologické drama, důvěrně zachycující nátlak na lidskou mysl a duši. Plné velmi důvěryhodných postav i vědeckých hříček, jež dokonale doplňují napětí celého filmu. V neposlední řadě jsem konečně po letech také přišel na chuť Ezru Millerovi. (10.02.2018)

Trocha ma to nudilo. Tiež by som uvítal, ak by bol divák viac zoznámený s cieľmi tej štúdie. Mohli sa viac venovať psychologickej stránke veci, napríklad, že prečo to robia tak ako to robia, čo tým konkrétne sledujú, aké sú hypotézy a podobne. Lebo to čo som videl ja bolo len zatvorenie partie klukov do "väzenia" a nekontrolované správanie dozorcov. (09.01.2016)

„Vítejte na instruktážním setkání. Jistě vás potěší, že jsme vás vybrali v této studii na pozice strážných. Rozhodli jsme se na základě vlastností, které jste prokázali během svých pohovorů.“ Není nad to být upřímný…Předchozí verze Stanfordského experimentu jsem neviděl, nemůžu tedy srovnávat. Při úvodních pohovorech ani tak nepřekvapí důvod účasti, jako fakt, kolik lidí by preferovalo být raději vězněm („Nikdo nemá rád dozorce.“). Jenže to se poněkud setře, když někteří jedinci dostanou v podstatě neomezenou moc (zvláště „John Wayne“). Pak se nabízí řečnická otázka, kde končí „simulace“ a začíná realita, v kterou všichni, bez ohledu na svou roli, začnou věřit. Ačkoliv skutečné zamyšlení pro diváka je v tom, jak by se asi choval on sám (celkem jedno v jaké roli). A jak se mi líbilo postupné přitvrzování a gradace, tak mě lehce zklamala kolísající míra uvěřitelnosti, nejslabší v tomhle ohledu byl návštěvní den (opravdu bez reakce?). To je trochu škoda. Přesto i díky výborně vykreslené psychologii postav a silným momentům dám solidní 4*. (26.01.2020)

Zaujimava psychologicka sonda, ktora ukazuje, ze ludia potrebuju nejaky system, inak sa z nich stane sadisticka sebecka zver. Akurat nechapem preco sa pri experimente predstieralo, ze ide o simulaciu väzenia. Aj v base je nejaky system. Je sice kruty, ale ma svoje pravidla, ktorym ked sa clovek prispôsobi, tak prezije. Pri tomto experimente bolo jedine pravidlo a to, ze sa nesmeli pouzivat fyzicke tresty. Ale uplne tu absentoval akykolvek system a dozorcov vedenie neustale tlacilo do toho, aby väznov sikanovali dokial ich psychicky nezlomili. Ake moznosti mali väzni, aby to absolvovali bez konfliktov s dozorcami? Prakticky ziadne. To mi prilis objektivne nepripadalo a bolo logicke, ze sa situacia vyostri velmi skoro. Velkym plusom filmu je skvele vystihnutie postupnej premeny jednotlivych postav bez nejakych beckovych vykonstruovanych zvratov. Pravdepodobne sa snazili co najviac drzat skutocnych udalosti, co filmu prospelo na uveritelnosti. Vdaka tomu atmosfera neskutocne graduje a film mi dokazal dokonale sprostredkovat pocit beznadeje. Billy Crudup ako profesor, ktory to cele vymyslel pôsobil ku koncu diabolskejsie ako kdejaky sialeny zaporak u inych filmov. Z hercov ma este prekvapil obycajne bezbrane pôsobiaci Michael Angarano, ktory si tentoraz vystrihol riadnu svinu. Vysledkom je pôsobivy psychologicky thriller, ktory je aj bez akychkolvek lacnych gore scen napinavejsi ako kdejaky horor. 8/10. (23.09.2018)