Ostré předměty

Seriál se zajímavým tématem a kvalitním obsazením, který doplácí na určitou nevyrovnanost. Od čtvrté epizody jsem se slušně bavil, abych byl ze sedmé a osmé téměř nadšený, o to víc mě mrzel nešťastný, pomalý a nudný rozjezd, který se rozkydl do 1.- 3. dílu. Jen hodnocení některých mých oblíbených uživatelů rozhodla o tom, že jsem u příběhu vydržel, naštěstí se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí, takže nakonec mohu říct, že jsem se dobře bavil a byl jsem za výdrž odměněn kvalitnějším dějem a dobře zvládnutou zápletkou. Pokud něco fungovalo od začátku až do konce, byla to intenzivní, tísnivá atmosféra. (11.11.2018)

Mrazivá exkurze do jihoamerického vidlákova (jemněji řečeno zapadákova), ve které je směr policejního vyšetřování tak trochu podřizován společenské atmosféře a “světonázoru“ obyvatel tamějšího maloměsta. Při sledování jsem si uvědomil důležitou věc. V poslední době se u nás mluví o tom, jak moc je naše společnost rozdělená. U komunity ve Wind Gap je tomu ale přesně naopak, protože je ve své urputné zatvrzelosti tak semknutá, až z toho skutečně mrazí. Přijde mi, že samotná kriminální zápletka je pro Gillian Flynn až druhořadá, protože stejně jako ve Zmizelé zde vystupuje do popředí zejména manifestace společenských poměrů. Všudypřítomný cynický tón vyprávění (který je v knižní předloze ještě intenzivnější) výtečně podtrhuje tragičnost a absurditu celého příběhu. Tragický je příběh proto, že v něm dochází k vraždám mladých dívek. Absurdní je s ohledem na prezentovanou paletu charakterů (alespoň teda pro mě), protože síla společenského diskurzu je zde až nepředstavitelná a pojem maloměšťáctví získává na americkém Jihu zcela jiný rozměr. Někdy je prostě mnohem důležitější fakt, zdali máte k něčemu “obecné předpoklady“. Jestli jste se něčím skutečně provinili či nikoliv, je v určitém prostředí naprosto irelevantní. Ostré předměty vám v samotném závěru dají ještě dvě pořádné facky a jejich rozuzlení rozhodně není předvídatelné. Přesto je jejich seriálové zpracování v některých pasážích zbytečně rozvleklé a zkrácení alespoň o jeden díl by určitě prospělo. (05.01.2019)

Už sa mi niekoľko rokov nestalo, že by som sa takto namotal na seriál. Tá silná potreba vidieť hneď ďalší diel v poradí a ten hlas v hlave, ktorý vyslovuje želanie, aby záver ten ojedinelý pocit neskazil. Amy Adams (Camille), miláčik oscarových nominácií, mi nikdy nejako zásadne na strunu nezabrnkala, ale tu zabodovala na 100%. Skvelými spoluhráčkami jej boli Patricia Clarkson (Adora) a predovšetkým Eliza Scanlen (Amma). Čím odôvodniť, okrem herečiek, 5* hodnotenie? Ostré předměty by som prirovnal k seriálu Temný případ (1. séria). Aj tu sa vyšetrujú kruté zločiny, sú tu vplyvy minulosti (flashbacky robené štýlom dlhšieho žmurknutia výborne podporujú atmosféru), veľké množstvo možností a s nimi súvisiacich nejasností, veľa náznakov naberajúcich na význame, podivné vzťahy. Ostré předmety však navyše ponúkajú až drtivé interakcie medzi jednotlivými obyvateľmi Wind Gap a predovšetkým príbeh, ktorý svojim rozuzlením podtrhol celkovú podmanivú atmosféru, neustáleho chlastania a ubližovania si, nevytrhnuteľným puncom 5* kvality. Radím medzi najlepšie seriály aké som kedy videl. (30.08.2019)

Vyprávěno ženskou optikou. Novinářka Camille Preakerové, novinářky se pracovně vydává ze St. Louis, druhého největšího města v Missouri, do rodného "zapadákova" Wind Gap. Ale jizvy vězí hlouběji. Nejen v duši Camille, která se traumatickou rodinnou i osobní minulost snaží spláchnout doušky vodky, schované v lahvi od neperlivé vody. Celé město Wind Gap ovládá duch doby, kdy jižanská aristokracie žila uzavřená ve slonovinových věžích, zatímco otroci na plantážích česali bavlnu. Camille se vrací do rodného sídla, které honosností a nazdobeností připomíná domek pro panenky, jen ho místo nich obývá ježibaba Adora. Camillina matka. A ta svou dceru nepřijme zrovna vlídně. Camille se vrací kvůli reportáži o vraždě mladé dívky, ale od prvních chvil je jasné, že Ostré předměty nebudou klasickou kriminální historkou, jakým se nyní v televizi daří. (03.10.2018)

Zřejmě profesně, technicky dobře udělaný seriál, ovšem příběh na dvě hodiny se vleče hodin osm. Vyprávění se rozplizuje a zase splétá od nesrozumitelných sekvencí přes nekonečné záběry na tragické pohledy protagonistů až po naprosté banality. Vše končí v poslední vteřině naprosto nečekaným, ale také naprosto nepravděpodobným a neuvěřitelným závěrem, po němž si člověk řekne: proč jsem se na tak dlouho koukal? (15.09.2018)