Ostré předměty

sooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo fucking fucked up (22.05.2020)

Vyprávěno ženskou optikou. Novinářka Camille Preakerové, novinářky se pracovně vydává ze St. Louis, druhého největšího města v Missouri, do rodného "zapadákova" Wind Gap. Ale jizvy vězí hlouběji. Nejen v duši Camille, která se traumatickou rodinnou i osobní minulost snaží spláchnout doušky vodky, schované v lahvi od neperlivé vody. Celé město Wind Gap ovládá duch doby, kdy jižanská aristokracie žila uzavřená ve slonovinových věžích, zatímco otroci na plantážích česali bavlnu. Camille se vrací do rodného sídla, které honosností a nazdobeností připomíná domek pro panenky, jen ho místo nich obývá ježibaba Adora. Camillina matka. A ta svou dceru nepřijme zrovna vlídně. Camille se vrací kvůli reportáži o vraždě mladé dívky, ale od prvních chvil je jasné, že Ostré předměty nebudou klasickou kriminální historkou, jakým se nyní v televizi daří. (03.10.2018)

Valléeho americká režisérská kariéra stála na tom, že dokázal svébytně, nejednoznačně a relativně naturalisticky zpracovat témata, která by pod většinou jiných tvůrců skončila jako úlisné motivační kýče. Když se ale jeho schopnosti mohly konečně spojit s bezvýchodnou dusivostí předlohy Gillian Flynn, vyčepal se jeho potenciál naplno. Sharp Objects je osm hodin sledování umořeného statického jižanského města s rezignovanými, duševně nemocnými postavami, snímanými optikou traumatizované alkoholičky. A proto vše sledujeme nijak zvlášť pohodlnou formální metodou statických záběrů, které jsou ale točené z ruky, do oněch záběrů se občas dostanou postavy či odrazy postav, které ve scéně vůbec nemají být, to vše sem tam naruší traumatický půl sekundový flashback, přičemž do toho hraje téměř výlučně diegetická hudba z autorádií či z reproduktorů někde v pozadí. Většina postav mluví unaveným pološeptem a nikdy nic neřeknou. Všichni mají své stimuly a rituály, kterými zaplňují nijakost všedních dní. U minisérie bych nečekal takovou důkladnou snahu udržovat diváka po celou dobu v nenaplněné flustraci s nepříjemnými postavami, kde od prvního do posledního záběru se vše odehrává ve stejné plouživé rychlosti bez jakékoli gradace či satisfakce. Neuchopitelná všudypřítomnost zla z toho dělá jeden z nejsilnějších hororových zážitků vůbec, kdy po každém díle jsem se bál rychle otočit hlavou. (10.09.2022)

Rozhodne jeden z najdovážnejších tv počinov (nielen) poslednej doby. To, čo kedysi započal Lynch v Twin Peaks sa dnes berie ako normálka a hranice v odkrývaní falošnej malomestskej morálky a rôznych zákutí ľudských, či lepšie povedané ženských duší sa posúvajú stále ďalej. Určite by bolo zaujímavé porovnať s predlohou, ale aj porovnanie odlišného prístupu k téme "ženy a ich skurvený život" s Big Little Lies ponúka materiál na premýšľanie. Tam boli ženy predovšetkým obete mužov, tu sú obeťami samých seba a muži ich obeťami, na čo odkazuje aj pavúčí motív. A koniec koncov nie je od veci porovnať celkový výsledok aj s Valléeho filmovou tvorbou. Osobne mi celý seriál pripomenul témami, názvom a trochu aj spracovaním jeden tohtoročný nezávislý hororový kúsok, ale v určitom smere by jeho spomenutie mohol byť SPOILER (napr. tie miniatúry...). Seriál, ktorý polovica divákov po pár dieloch z celkom pochopiteľných príčin opustí, vážne to nie je pre každdého, a tej druhej pripraví ešte drásavejší zážitok, ako sa na prvý pohľad zdalo. Seriál o ženách, ktorý je k nim nesmierne krutý a zároveň kritický a v ktorom sú muži iba bábkami na motúzikoch, ale nakoniec sa aspoň trochu vzchopia... :) A záver je dôkazom, že každý koniec je novým začiatkom, v tomto prípade v značne ironickom zmysle. (14.11.2018)

Holka, co ze sebe dělá chodící flašku vodky a zároveň i poněkud morbidní slabikář se vrací do zatuchlých vod rodného maloměsta, kde se potkává s bahništěm dávných vin a toxických vztahů navenek maskovaných za spořádanost a bohabojnost. Tempo je pozvolné až příliš. Přece jen do sebe tu atmosféru vesnické dekadence nemusím nasávat tak dlouho. Aby pak následovalo vysvětlení, které je šokující, ale je tak rychlé a v tak letmých náznacích, že jsem ho napoprvé nepobrala a musela si to pustit znovu. Skoro mi připadá, že série na to vsadila: hvězdná herečka v hlavní roli, dlouhé natahování a pak „šokující“ pointa. Divácké uspokojení tak pro mě bylo velmi nerovnovážně rozložené. SHNUTÍ: Když jsi vypadl z domova, protože tě to tam sra.o, tak se tam už nevracej. Protože tenhle pocit se nezmění. (28.04.2022)