Režie:
Jozef MedveďKamera:
František LukešHudba:
Ján ZimmerHrají:
Jozef Kroner, Hana Meličková, Ľudovít Greššo, Karol Badáni, Mária Bancíková, Alojz Kramár, Vladimír Petruška, Ján Mildner, Ľudovít Reiter, Zdeněk Říha (více)Obsahy(1)
V pohlednicovém prostředí slovenských hor se odehrává baladicky laděný příběh dospívajícího chlapce, jenž vyrůstá v chudobě a s narůstajícím vědomím sociální nespravedlnosti. Dokonce za prací odejde do města, kde však záhy poznává bezuzdné vykořisťování. Nikdy však neztratil smysl pro spravedlnost, ochotu nezištně pomoci. Černobílý snímek je vyprávěný v socrealistických schématech a vybaven jednoznačným ponaučením o třídním zlu, které je třeba vykořenit.
Baladické rozprávanie o chlapcovi z horskej samoty, ktorému žandári zabili otca - zbojníka. Pre Jerguša, ktorý nadovšetko miluje prírodu, nastáva koniec obdobia hier, pretože kvôli zárobku musí nastúpiť do práce - najprv u bohatých sedliakov, neskôr v neďalekej továrni. Ľudská krutosť a nespravodlivosť ho však donútia k neuváženému činu a tak ako kedysi jeho otec aj on uteká pred žandármi do hôr.
(oficiální text distributora)
Recenze (19)
Nečakané a príjemné prekvapenie. Ani nie tak pre krásne slovenské hory, tie sa dali pred polstoročím nájsť, ale pre zaujímavé herecké typy, kostýmy, dobré dialógy, presvedčivé herecké výkony, a to aj detských predstaviteľov a presný jazyk, to je to, čo ma zaujalo. Triedny útlak, ktorý tak autor predlohy, ako aj súdruhovia zo sekretariátov tlačili do popredia, tu bol zastúpený v znesiteľnej dávke. Naopak hudba bola neznesiteľná a rušiaca. Celkovo však považujem tento film za neprávom zabudnutý. ()
Ach, keby sme takto vedeli aj dnes točiť filmy a na pohľad banálny dej takto silno vykresliť, kde dnes nájdeme takýchto hercov čo vedia hrať? Tie detské úlohy boli tutové, excelentné zahrané. Okrem toho poteší aj dobrá kamera a dokonca aj tie jednoduché "dobové" triky s tou lietajúcou vranou su fajn. /85%/ ()
„Buďme kamaráti.“ – „Už ti neverím. Udieraš od chrbta.“ Výborne sfilmovaná knižná klasika Ľuba Ondrejova sa nesie v duchu tradičnej slovenskej „dedinskej tvorby“ (mystické temné lesy, zvieratá ako výkonní pomocníci, poverčivosť jednoduchého, pracovitého ľudu) a rozpráva o chlapcovi, Jergušovi, ktorému žandári zastrelia otca, ktorý v noci nerád spával (bol zbojníkom) a on teraz musí predčasne vystriedať nezbedné chlapčenské loptošstvá za tvrdú prácu v službe a následne vo fabrike. Ak je to ale raz vo vás, už to preč nedostanete. Výnimočná kamera úchvatnej slovenskej prírody, kvalitná práca s hercami (najmä detskými, čo býva ťažko zvládnuteľné všade na svete), vydarené dialógy, prepracovaný psychologický scenár, ktorému však našťastie nechýba humor ani detská láska (majster Króner sa len mihne v zanedbateľnej roličke, ale samozrejme je to krásne mihnutie). ()
Té poetiky tam naštěstí bylo víc než politiky. ()
Další nenápadný skvost slovenské kinematografie. "Žiť je treba...". Věta, která v podstatě vystihuje celou podstatu filmu. Rychle (nutně) dospívající chlapci, malí horalé a jejich nekompromisní hierarchie. Jerguš, pronásledovaný pověstí svého otce, spravedlivý a silně morálně zdatný hoch, se snaží vyhýbat svému osudu. Nicméně bída, která obklopuje celé jeho okolí a praktiky tehdejší vrchnosti z továren, určují směr jeho života až moc jasně. Upřimný a silný film. ()
Správně angažovaný kontrast mezi chudým chlapcem z hor a karikaturami kapitalistů dole z města. Má to ale dobré výkony v dětských rolích a nádhernou slovenskou přírodu, která je v závěru znásilněna do melodramatické scény útěku vstříc světlým zítřkům. Nad 50% jít nemůžu, tahle slovenská poetika šedesátých let mě moc nebere. ()
Poetický příběh ze slovenské zbojnické historie. Dospívající chlapec Jerguš vyrůstá bez otce, kterého zabili četníci. Jeho těžký život i život jeho rodiny a lidí z vesnice je ztvárněn velmi pěkně. Bájný modrý pták, kterého se chlapec marně snaží chytit, se nakonec projeví jako symbol jeho dětství. Dětství, které tak brzy skončilo. ()
Z krásy slovenských hvozdů a skalistých hor k nám přichází pěkný, ale drsný dětský příběh. Statečný a spravedlivý Jerguš, jakoby se chtěl vznést na křídlech tajemného ptáka, kterého hodlá polapit. Osud mu však přináši mnoho životních strastí v říši zbojníků i buržoazní arogance. ()
Kvalitka od rezisera Jozefa Medveda. Chvalim Kostymy, scenar, detskych hercov a krasne exteriery /priroda Slovenska/. 80 % ()
"Jerguš, Jerguš! Mladost ti uletěla..." Ať dělá mladičký statečný a spravedlivý Jerguš Lapin co dělá, svému osudu zbojníkova syna nakonec neujde. Vedle dobrých výkonů v dětských rolích vynikají v tomhle poetickém snímku zejména záběry na nádhernou krajinu slovenských hor. Na horách je Jergušovi ještě vcelku dobře (byť i zde si musí své místo na slunci vybojovat), dole ve městě je to ale o mnoho horší... ()
Jánošík v menšom vydaní. Na to, že všetky podstatné role sú detské, je to prekvapivo dospelý film. A že to nie je hocaký film, poznám aj podľa toho, že mnohé scény som si pamätal z detstva, už vtedy na mňa urobili silný dojem. –––– Mať tak krídla. Chcel by si mať krídla? Ak ich vystrieš, letíš! –––– Ty si možno mocný, ale ja som zlostnejší. Nehľadím, aj zabijem. ()
Pre mňa nočná mora. Keď som bol malý a mal som horúčku tak sa mi vždy snívalo s tými krkavcami. Strašne nepríjemné , vždy vidím a počujem tie vtáky. Vo filme hral aj Jozef Čierny postavu zbojníka. Bohužiaľ medzi hercami nieje uvedený ?? Filmu dávam 70%. ()
Na imdb.com aktuálně pouhých 59 %... ()
Prepis románu je poplatný roku výroby /1960/. Komótne tempo vyjadruje beh života v tých časoch. Herecké výkony detí trošku toporné, reč úsečná. Hrdosť horalov mi bola sympatická. Jerguš bol vlastne napodobenina Jánošíka. Od mala rebel a neznášal autority. To druhé máme spoločné :) ()
Čudný film, ktorého sugestívna stránka ma skôr vyrušovala ako zaujala. Veľké množstvo tmavých záberov, pohybov v tme či v lese kde ťažko badať o čo má vlastne ísť. Navyše v príbehu sa práve skrz takého scény hýbeme neobratne. Je pre mňa ťažké sledovať spojivká scén a zlepiť si ich v hlave do rozumného celku keď mi chýba rácio, keď navzájom scény na seba nenasledujú a sú skôr epizódneho charakteru. Je to teda skôr pocitovka film, ktorého filmové obrazy ma nedostali a hudba bola príšerná. To čo sa dá doceniť je výkon Ivan Kauzlariča, ktorému Lapina a jeho neposednosť a zbojníckosť v génoch ľahko uveriť. Pekné scenérie slovenskej prírody, tentokrát Nízkych Tatier, nevyžehlia málo pevnú ruku režiséra pri sfilmovaní známeho literárneho diela. ()
V loutkovém divadle se hraje pohádka o kanibalizmu. Co to je za vola? Jde na loutkové divadlo a seřve kramáře, že hejbe s loutkama a bouchá do plechu: „Klamári, rukou to robia.“ Ještě jim rozbije lampu! Nemá pětník a rozbíjí lampy? Výrostek se mu směje, že nemá otce a za chvíli vyjde na jevo, že on nemá matku??? 1:11:16 – skrytá ruka. 1:11:49 – jedno oko. Už zase rozbíjí, tentokrát okno. Pomstít se: „“Robil“ som ve fabrice a majster ma zbil.“ „Však ty mu to vrátíš.“ Kluka pak hledá po horách četnictvo. To měl bejt asi jako první díl, ne? Druhý už snad naštěstí nenatočili. ()
Ačkoliv má film silný sociální podtext, je natočen překvapivě poeticky, místy má až snovou, tajemnou až znepokojivou atmosféru. Dramatičnost snímku umocňuje často hodně expresivní hudba. Film sice ještě nelze označit za předzvěst slavné nové vlny čs. filmu 60. let (dosud nepřekonané), ale zřetelně se již vymanil z plochého schematismu let padesátých. O velké sociální nespravedlnosti zobrazené doby netřeba pochybovat ani dnes, jak to podle mne poněkud nemístně ironizuje úvodní komentovaný obsah. ()
Veľmi dobrý film so smutným príbehom, Jerguš je presvedčivý a ta atmosféra - úžasná. Pamätám sa som to pred pár rokmi pozeral a čumel som ako puk na tajomný čiernobiely les, v ňom strašidelný, čierny vták, paráda, ako s Per Gynta. Na to že je to nás film, výborne zvládnuté. ()
Hmm. Ukazuje se, že i po letech je film plný šílené uřvané hudby, kde je jedinou dějovou linií jánošíkovské kráčení mladého sirotka v otcových šlápějích na cestu po zboji stále populární. ()