Nejtemnější hodina

"Darkest Hour" je rozhodne filmom, ktorý ostane dlho v pamäti. Gary Oldman bol tak vynikajúci, že som absolútne v ňom nevidel herca. Mal som pocit, že sa práve pozerám na skutočného Winstona Churchila. Bol natoľko presvedčivý. Možno mu dosť pomáhala maska, alebo sa mu podarilo do tejto role pribrať, no vyzeral absolútne fantasticky. Už dávno sa mi nestalo, aby sa mi herec úplne stratil v role a podal takýto výkon. Takže mu vysoko tlieskam. Okrem toho to ale aj príbehovo ukazuje dosť vecí, o ktorých toho asi moc nevieme. Ako fakt, že sa musel medzi ľuďmi skutočne presadiť, ako musel bojovať za svoje názory a ako všetci stáli proti nemu a chceli vyjednávať mier. No napriek tomu im rozumiem. Pretože v tej dobe skutočne nikto nechcel vojnu. Lenže nakoľko už sme vo vojne boli, museli sme bojovať, aby sme ju vyhrali. A nie sa hneď vzdať. Sú tu dokonca aj vety, na ktoré človek nezabudne. Mimo známe Churchilove slová mi tu najviac znela veta: "Stop interupting me while I´m interupting you!" Toto je perfektná veta. Plus je skvele vo filme aj Winston zobrazený ako človek. Človek, ktorý nemôže ukázať svoju slabú stránku, musí byť silný a bojovať za každých okolností. No neznamená to, že nie je človekom. A v súkromí sme mali možnosť vidieť aj túto stránku. Film má možno trošku pomalšie tempo, no na druhej strane má vynikajúci spád. Nenudí to a človek síce má pocit, že sa pozerá na veľa udalostí, ale nie sú nudné, sú dobre podané a človek z nich aj mnohé veci pochopí. A je super vidieť aj to, ako veľmi sa snažil Winston bojovať za to, aby dostal svojich ľudí z Dunkirku. Napriek tomu, že mu všetci hovorili, že to nie je možné. A že sú stratení. Klobúk dole pred týmto človekom. Film odporúčam vidieť. Hodnotenie: A (07.02.2018)

K Nejtemnější hodině jsem měl od začátku výhrady, trailery mě nikterak zvlášť nepřesvědčily a očekával jsem sterilní oscarovku s výborně namaskovaným Gary Oldmanem, který mě posledních pár filmů už také příliš nebaví. No jenže mě naprosto vytrhl z letargie už samotný začátek, který není našlapaný nějakými "wow momenty," je "pouze" výsledkem precizní filmařiny Joe Wrighta (na jehož Pokání nedám dopustit) a mě to dokázalo naplno vtáhnout do dokonalého zážitku a už nepustilo takřka po celé dvě hodiny. A krom režie v tom hraje zásadní roli ještě několik proměnných. A tou hlavní jsou samozřejmě herci, kteří byli precizně vybráni a pevně zapadli do svých rolí. Počínaje samozřejmě Oldmanem, proti jehož čerstvému Zlatému glóbu a pravděpodobně i oscarovi nemůže říct nikdo ani popel, sympatické Lily James, která je takřka k nepoznání a už od Popelky mě neskutečně baví a konče mým oblíbencem Benem Mendelsohnonem, který se konečně dočkal pořádného přívalu výrazných rolí. Zde sice nemá roli nikterak vděčnou, ale ke konci jsem dospěl k závěru, že se mu i tentokrát z této příležitosti povedlo vymačkat maximum. A tou druhou neodmyslitelnou částí je samozřejmě podmanivá a správně tíživá hudba Daria Marianelliho, kterého sice nemám tolik naposlouchaného jako jiné hollywoodské stálice, ovšem v Darkest Hour jsem si každý Churchillův výrok v korespondenci s perfektním ozvučením neuvěřitelně užíval. Dvojkombo s Dunkerkem určitě bude velmi příjemné zpestření pro domácí sledování, v jistém ohledu bych se dokonce nebál říct, že je Nejtemnější hodina ještě napínavější než Nolanovo loňské veledílo. Zatímco se totiž Dunkirk zabývá tou praktickou částí operace Dynamo, tento film se zabývá vším, co se dělo na pozadí a musím směle uznat, že se tentokrát tvůrcům povedlo vyrazit mi dech. A to jsem takhle zkraje roku nečekal. (11.01.2018)

"Please tell the Privy Seal that I'm sealed in the privy and I can only deal with one shit at a time." ____ Asi nejlepší britská tragikomedie o obezitě za několik posledních let - teprve až v druhý řadě jde o solidní snímek, který mapuje nejzásadnější životní etapu pana Buldočího xichta - přestože interpretace jako taková je vykalkulovaná a sentimentální, je primárně odlehčená, optimisticky laděná, a především pak stravitelná - a přesně takovéhle prototypy biografií by měly vznikat. Gary Oldman ztvárnil svou roli vskutku bravurně, ač častokrát velice afektovaně - ale Zlatýho plešounka bych mu nedal ani za peňáze. Žánr historických filmů sice není mým šálkem ovocnýho čajíčku s mlíkem o páté - navíc pod taktovkou Joea Wrighta, jehož tvorba není nijak ostentativně výrazná - ale tohle mě kupodivu bavilo.... VERDIKT: 7,2 dvojbradek určených pro liposukci z 10 (24.07.2020)

„Historie ke mně bude laskavá, protože ji mám v úmyslu psát..“ Když už se vědělo, že upřednostnění hanby před válkou přinese i to druhé, přišlo pár klíčových týdnů v kariéře britského ministerského předsedy, při kterých se rozhodlo, že světlo bude zase vyhrávat nad tmou.. Wright se sice zbytečně utápěl v některých manýrech (kolmé záběry shůry), ale zase přišel se solidním timingem vtipných, dramatických i emočně vypjatých momentů. Je v tom ten správný ostrovní patriotismus a úcta nejen ke královským autoritám, což mimochodem naše švejkovství vždycky špatně nese, a to celkové ladění je potřeba vzít na milost. Ono vám taky nic jiného nezbývá, když člověk vidí, že o všem rozhodlo krátké posezení na posteli s Bertiem, rychlé referendum ve vagónu metra a přílišné pocení churavého Chamberlaina.. A Oldman? Fantastická proměna, neskutečný výkon (superlativy možno prohodit). Jeho Churchilla a Hopkinsova Hitche bych milerád pozval na večeři pro pět, která by byla prostřená pro tři a u stolu by seděli čtyři zajímaví lidé.. (15.01.2018)

Nevím, jaký byl váš motiv, ale mě události května 1940 ("na prahu jedné z největších bitev historie") v britském zákulisí opravdu zajímaly a Wrightův film absolutně nezklamal. Vyniká v něm sám obdivuhodný Churchill, rázný, přímý a zarputilý, tak téměř k nepoznání skvěle maskovaný Oldman - vůdčí, stařecký, s tíhou světa na svých ramenou. Šlape to jak hodinky, nepostrádá silný scény jako marně prosebný telefonát FDR, výlev zlosti nad Hitlerem, nebo roztomilou (byť smyšlenou) cestu metrem na Westminster. Ano, je to sice "klasičtější", ale za mě předčí Nolanův DUNKIRK a říkám si, jak přesně takovým osobnostem dlužíme vděk a to je studovat. Tak tenhle bude na Winstona. (doporučuji poslechnout si 11. díl podcastu Hardcore History - "Thoughts on Churchill") (08.02.2018)