• sportovec
    ****

    Podkarpatská Ru a její reflexe v české společnosti První republiky postupně zdomácněly. Karpatské poloniny se staly místem nejen četnických stíhání a hlídek, ale i vyhledávanou turistickou atrakcí bohatší části středních vrstev. Hodně poznatků do českého povědomí přinesli i čeští navrátilci ze státních služeb (vojáci, celníci, učitelé, úředníci, ale také stavební dělníci). Nejzaostalejší kout republiky byl pro pražskou společnost exotický téměř tak jako Orient nebo Latinská Amerika. Stačilo málo: nastoupit na vlak na Wilsonově nebo Masarykově nádraží a vystoupit v Užh(g)orodě. Jako jsou zapomenuté tyto blízké i vzdálené geografické souřadnice, tak je dnes stejně historickým i svébytný svět tamější židovské komunity, který v něčem byl blízký známějším židům haličským. Milostný příběh, který zachytil jeden z těch poučenějších, Ivan Olbracht, patří k tomu nejlepšímu, co Kamil Zeman kdy napsal (občanské Olbrachtovo jméno). Shodně lze mluvit i o Kachyňově režii a vynikajícím výkonu Jelínkové v titulní úloze. O době i o jejích svízelích je v této zdánlivě drobné povídce a ještě více ve filmu všechno. I Kachyňův všední den dokázal - a dokáže - zaujmout.(26.4.2008)

  • gutshoter
    ***

    Příběh o velice zajímavé problematice natočen Karlem Kachyňou poměrně slušně. Scény, které měly v člověku vyvolat vzrušení či určité rozporuplné emoce, byly věrohodné. Vše podtrhuje věru skvělý výkon Mira Nogy, o kterém jsem nikdy před tím neslyšel, což je důkaz, že v československém filmovém prostředí nejsou výjimkou herci, kteří nejsou naší společností tolik známí a jsou značně talentovanější a lepší (dá se říci i o Ladě Jelínkové). Ač 4 hvězdy nedám, připouštím, že by si je snímek možná zasloužil i z důvodu, že jsem stejným počtem hvězd ohodnotil jiné české drama Hlídače č. 47 a Hanele je o víc než fous filmovější. 65%(3.12.2013)

  • cab
    ***

    Zivot na odlehle a modernim svetem nedotcene ortodoxni zidovske vesnicce ocima Hany aka Hanele. Laska vs tradice. Nekompromisni vira vs bezverstvi. Ackoliv na ceske pomery povedena adaptace v rukach zrucneho remeslnika, jez se nelekl velke vyzvy tristniho osudu, ve vysledku stejne trpi mensimi neduhy omezeneho rozpoctu a nekterych hereckych vykonu. 60%(25.4.2011)

  • Marina111
    *****

    Mám slabosť pre filmové príbehy odohrávajúce sa v "štetlu" (trebárs Anatevka z Fidler on the roof či moja najnovšia filmovo-srdcová záležitosť Vlak života) a preto nečudo, že ma upútala aj Hanele a jej dedinka v Podkarpatskej Rusi. Vlastne sa ani nečudujem, že ma príbeh "o smutných očích Hany Karadžičové" zaujal; je tu judaizmus, sú tu predsudky, dedinská komunita, svojvoľní jedinci, pokusy vymaniť sa tradíciám, jemná poetika, dedinské detstvo, rodinné vzťahy, rodová hierarchia... A je tu fantastický Miro Noga v (možno) svojej životnej role. Chcelo to hádam aj jidiš a k nemu titulky, no to je snáď už len moja prehnaná požiadavka. Beztak je to pozoruhodný filmový počin, a hoci moje teoretické vedomosti z českej literatúry sa točia viac-menej len okolo Boženy Nemcovej, celkom určite sa ich chystám obohatiť aj o Ivana Olbrachta - ak bola jeho knižná predloha aspoň sčasti tak presvedčivá ako tento film, mám sa na čo tešiť.(3.7.2013)

  • Dan9K
    ***

    První polovina filmu je těžko uchopitelná, pomalu mi ani nedávala moc smysl, působí tak snově. V podstatě nic se tam neděje a souznít s nějakou postavou bylo takřka nemožné, všechny mi přišly přímo nechutné. Což byl asi záměr. Ovšem ani herecky to nebylo nic moc. Přišlo mi v kontextu druhé půlky zajímavé, že jsem v té první dospěl k názoru, že to snad skutečně musí být středověk, jinak to ani není možné. Po přesunu Hany do Ostravy a příchodu Radovana Karadžiče konečně získává snímek poněkud širší rozměr a přívětivější tvář. Konečně přichází na řadu spor racionalismu a svobodné mysli proti zapšklosti dogmatického náboženství, který se tak stává ústředním bodem celého příběhu. Závěrečný střet je pak skvělým vyvrcholením, který byl sám o sobě zážitkem, za který stálo zhlédnout i velmi nudnou první polovinu filmu.(1.6.2011)

  • - Záběry z židovské vesnice na Slovensku byly ve skutečnosti natáčeny ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhošťem. (Dromed)

  • - Pro režiséra Karlu Kachyňu to byl poslední celovečerní film. Potom už natočil jen několik televizních snímků. (cariada)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace