Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Karla Kachyni vznikl podle jedné z nejkrásnějších milostných novel české literatury, podle povídky Ivana Olbrachta "O smutných očích Hany Karadžičové". Děj lyricky laděného snímku o víře, lásce a oběti je situován na Podkarpatskou Rus třicátých let do židovské enklávy uprostřed obce Polany. Žijí tu svérázní obyvatelé, přísně si uchovávající svou židovskou víru, která jim dodává sílu čelit nejrůznějším nepřízním osudu. Vyprávění se soustřeďuje na pohnutý úděl mladičké židovky Hanele Šafarové (L. Jelínková), jejíž otec (J. Ornest) přišel o majetek a ona, kdysi bohatá dívka z hrdé ortodoxní rodiny, se tak dostává do bezvýchodného postavení chudé nevěsty a raději volí odchod za prací do Ostravy. Tam se seznámí se sympatickým, příjemným mužem, původem Židem, ale smýšlením bezvěrcem a volnomyšlenkářem. Zamilovaná Hanele se za Iva Karadžiče (M. Noga) hodlá provdat a odjíždí s ním do rodné obce pro otcovo požehnání. Tuší, že ti dva tak tvrdohlaví, ale důležití muži v jejím životě se stěží shodnou… (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Podařená adaptace Olbrachtovy povídky O smutných očích Hany Karadžičové z knihy Golet v údolí. Ivan Olbracht, přesvědčený levicový prvorepublikový intelektuál a člen KSČ, skutečně žil od roku 1931 v Podkarpatské Rusi (jezdil sem každé léto a párkrát tu pobýval i v zimě), kde mimo jiné založil Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi. Jeho světový názor se odrazil samozřejmě i v jeho knihách, někde prvoplánově (Anna proletářka), jinde a častěji mnohem sofistikovaněji - z prostředí Podkarpatské Rusy je jednoznačně nejlepší baladická ozvěna mýtu o Nikola Šohajovi, (který bohatým bral a chudým dával) a jistě i povídky z prostředí polanských Židů. Nechci zde tvrdit, jaká strana politického spektra je tou správnou a pravdudící, chci jen konstatovat fakta, která jsou ostatně patrná i v Kachyňově adaptaci (postava uvědomělého ševce Leiba Abramoviče, ozvěny zárodků organizovaného dělnického siónského hnutí mládeže v podobě agitace k práci a životu v komunitě - v hachšaře...). Kachyňa ukázal ostatně velkou odvahu, když se pokusil svůj film natočit tak, že by se dal primitivně interpretovat skoro antisemitsky - pod tímto zjednodušujícím nánosem je ovšem hlubší významová rovina - Kachyňa natočil svou obdobu Peckinpahových Strašáků...venkovský svět odloučené a izolované židovské chasidské komunity (goletu) se silně tradicionalistickým ukotvením, svět patriarchální nadřazenosti a (v tomto kontextu primitivního) zákona dogmatické víry - bouřit se proti tomuto světu znamená exkomunikaci - vyhoštění, které se jen náhodou nezvrhlo v agresi a veřejný lynch... Podobné filmy: Golet v údolí, Hordubal ()

Cushing 

všechny recenze uživatele

Tohle je pozdní a dosti slabé Kachyňovo dílko. Kachyňa nebyl geniální režisér. Ale ve své době byl nadprůměrný český režisér -- o tom žádná a pějme mu velkou slávu. Dnes kdyby takových bylo aspoň půl tuctu... Jenomže nejsou. Všechno je to jen narcistickej bezvýznamnej potěr... Snad na pár výjimek... Ale kolikrát dnes dostanou výjimky možnost točit? Jednou? Dvakrát? Víckrát ne. Vždyť to jsou výjimky z pravidla. ()

Reklama

Master19 

všechny recenze uživatele

Těžko říct, jak se má člověk cítit, když sleduje odjezd Hanele. Předlohu jsem četl ve škole a na film jsem neměl potřebu se dívat. Tušil jsem proč. Ne že by nebyl dobře natočený, ale nelíbil se mi. Fyzicky nevolno my bylo z postavy Václava Chalupy (ten člověk snad nehrál nikdy nikoho sympatického), naopak mě potěšili herci ze zlínského divadla. Ale víckrát už určitě ne. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Pokud je to třeba, zaslouží si i povídka více, než pouhých devadesát minut a tady to třeba bylo. První polovina nadchne svoji poetikou, jejíž převod z knihy na filmové plátno opravdu vyšel. Vlastně na to stačí několik povedených záběrů na zasněžené pohoří Karpat a je doprovázející hudba Petra Hapky. Ale také denní život ve vesnici, rituály obyvatel, z nichž mnozí tuhle okolní idylku rychle posílají zpět do reality. Až příliš rychle, postav je tu spousta, prostoru pro ně již podstatně méně, proto ani herci příliš nemají co předvést. Na základní seznámení s příběhem to sice stačí, ale rozvedení alespoň některých by neuškodilo. Podobný pocit jsem měl i ze vztahu Hanele s Ivem, příliš rychlé, přesto podstatně podrobnější a herecky obzvlášť od Lady Jelínkové výborně podané. Naštěstí čas na vrcholnou závěrečnou konfrontaci dvou světů, si Karel Kachyňa našel. 75% ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kachyňa umí ale tohleto se povedlo opravdu moc. Lada Jelínková je úplně ideální postavou i když si jinde moc nezahraje. Její krása je tak přesvědčivě slovanská, že si na tu roli nedovedu nikoho jiného představit. Kdyby nám ti hajzlové komunističtí neprotivili Olbrachta ve školách, možná , že by naše generace objevila krásu i této předlohy. Takže Karle , dík! ()

Galerie (9)

Zajímavosti (4)

  • Pro režiséra Karlu Kachyňu to byl poslední celovečerní film. Potom už natočil jen několik televizních snímků. (cariada)
  • Dědeček (Milan Lasica) se věnoval Kabale. Kabala je druh praktikování židovské mystiky, která má pomoci sjednocení s Bohem. (sator)
  • Záběry z židovské vesnice na Slovensku byly ve skutečnosti natáčeny ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhošťem. (Dromed)

Reklama

Reklama