• Radyo
    ****

    Dojímavá adaptace knihy Ivana Olbrachta. Působivé herecké výkony, z nichž mě zaujala hlavně neznámá Lada Jelínková. Její ztvárnění mladé židovky Hany, která se v Ostravě seznámí s bohatým Ivo Karadžičem, jenž konvertoval od víry, je skutečně mistrovské. Vyvstalá konfrontace kvůli víře je pak jen logickým vyústěním přehledně vedeného děje.(14.8.2002)

  • KrestanFilms
    **

    Tento film mi byl poslán jako TIP křesťanského filmu. Chyba - tento film je náboženský, ne křesťanský a proto do seznamu nepatří. Nemám nic proti židům, naopak jim máme žehnat, neboť jsou vyvoleným národem atd. Nicméně mnozí se stále drží starého zákona a čekají na příchod mesiáše. Škoda... Za nahotiny a další scény, které v takovém filmu nemají co dělat strhávám hvězdičku... Jinak průměrné dílko.(29.7.2012)

  • cab
    ***

    Zivot na odlehle a modernim svetem nedotcene ortodoxni zidovske vesnicce ocima Hany aka Hanele. Laska vs tradice. Nekompromisni vira vs bezverstvi. Ackoliv na ceske pomery povedena adaptace v rukach zrucneho remeslnika, jez se nelekl velke vyzvy tristniho osudu, ve vysledku stejne trpi mensimi neduhy omezeneho rozpoctu a nekterych hereckych vykonu. 60%(25.4.2011)

  • Radek99
    ****

    Podařená adaptace Olbrachtovy povídky O smutných očích Hany Karadžičové z knihy Golet v údolí. Ivan Olbracht, přesvědčený levicový prvorepublikový intelektuál a člen KSČ, skutečně žil od roku 1931 v Podkarpatské Rusi (jezdil sem každé léto a párkrát tu pobýval i v zimě), kde mimo jiné založil Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi. Jeho světový názor se odrazil samozřejmě i v jeho knihách, někde prvoplánově (Anna proletářka), jinde a častěji mnohem sofistikovaněji - z prostředí Podkarpatské Rusy je jednoznačně nejlepší baladická ozvěna mýtu o Nikola Šohajovi, (který bohatým bral a chudým dával) a jistě i povídky z prostředí polanských Židů. Nechci zde tvrdit, jaká strana politického spektra je tou správnou a pravdudící, chci jen konstatovat fakta, která jsou ostatně patrná i v Kachyňově adaptaci (postava uvědomělého ševce Leiba Abramoviče, ozvěny zárodků organizovaného dělnického siónského hnutí mládeže v podobě agitace k práci a životu v komunitě - v hachšaře...). Kachyňa ukázal ostatně velkou odvahu, když se pokusil svůj film natočit tak, že by se dal primitivně interpretovat skoro antisemitsky - pod tímto zjednodušujícím nánosem je ovšem hlubší významová rovina - Kachyňa natočil svou obdobu Peckinpahových Strašáků...venkovský svět odloučené a izolované židovské chasidské komunity (goletu) se silně tradicionalistickým ukotvením, svět patriarchální nadřazenosti a (v tomto kontextu primitivního) zákona dogmatické víry - bouřit se proti tomuto světu znamená exkomunikaci - vyhoštění, které se jen náhodou nezvrhlo v agresi a veřejný lynch... Podobné filmy: Golet v údolí, Hordubal(19.12.2008)

  • gutshoter
    ***

    Příběh o velice zajímavé problematice natočen Karlem Kachyňou poměrně slušně. Scény, které měly v člověku vyvolat vzrušení či určité rozporuplné emoce, byly věrohodné. Vše podtrhuje věru skvělý výkon Mira Nogy, o kterém jsem nikdy před tím neslyšel, což je důkaz, že v československém filmovém prostředí nejsou výjimkou herci, kteří nejsou naší společností tolik známí a jsou značně talentovanější a lepší (dá se říci i o Ladě Jelínkové). Ač 4 hvězdy nedám, připouštím, že by si je snímek možná zasloužil i z důvodu, že jsem stejným počtem hvězd ohodnotil jiné české drama Hlídače č. 47 a Hanele je o víc než fous filmovější. 65%(3.12.2013)

  • - Pro režiséra Karlu Kachyňu to byl poslední celovečerní film. Potom už natočil jen několik televizních snímků. (cariada)

  • - Záběry z židovské vesnice na Slovensku byly ve skutečnosti natáčeny ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhošťem. (Dromed)