Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Filmy České televize jsou známé tím, že většinou mají vysoké cíle, ale pohoří hned na startu. Balada o pilotovi balancuje na hraně až do konce a já vlastně doteď nevím, jestli se mi spíš líbila anebo ne. Chvílemi to bylo skvělé, chvílemi slabší a hlavně se to dost často hodně táhlo. David Švehlík byl výborný, o Lucii Žáčkové jsem až do scény v letadle nebyla úplně přesvědčená. Líbilo se mi ale vykreslení jejich vztahu, který se naprosto změnil v průběhu války. Moc jsem nechápala zbytečnou odbočku k ruskému varhaníkovi, ale tak to se mi občas stává. Co za mě filmu hodně ublížilo, je poslední interiérová scéna na letišti. Možná si film za čas pustím znovu a buď hvězdu přidám, anebo uberu. Zatím za váhavé tři hvězdy. ()
Je to celé maximálně pietně natočené s velice ponurou dobovou atmosférou, která víme kam povede a co většinu letců čeká. Jenže je to celé tak útrpně zdlouhavé, že jsem měl co dělat abych to nepřepnul. Upřímně, nevadí mi filmy s pomalým tempem. Ovšem musí se s tím tempem správně pracovat. Taylor Sheridan to zvládá na výbornou ať točí celovečerák nebo film. Ján Sebechlebský bohužel je někde napůl cesty. Má tu zajímavé postavy, osudy a charaktery, ale práce s nimi vázne. Nebo hůře, ač je podávána velice pozvolně, je o to nezajímavější. A to je právě ten nejdůležitější prvek, který takový pomalý film potřebuje.... režiséra, kterému se to nerozpadne nudou pod rukama, ale udrží diváka v napětí do samotného konce. Tady se musí čekat 80 minut. Skoro hodinu a půl s jen pár záblesky kvalit, které toto mohlo mít. Nevybavím si krom závěru s letem a doku vstupem se Stránským na jediný záběr, který by se mi vryl do paměti a já si řekl.... "páni, tak to se tedy fakt povedlo." Není to úplně špatný film, jen je zdlouhavý a zapomenutelný. 55% ()
Přiznávám, že jsem si myslel, že české piloty RAF zlikvidovali až komunisté u moci, ale tenhle příběh ukazuje, že to začalo podstatně dříve. Silný příběh z přelomu let 1945/46 bohužel nedostal zcela odpovídající podobu. Jsou tu dobří herci, pár slušně natočených leteckých scén, ale i zbytečné odbočky a slepé uličky. Převažuje tedy pocit, že tady bylo zaděláno na víc, a zbyl jen další film na téma „Rusové jsou zlí“. (P.S.: Vědí dnešní mladší diváci vůbec, co to byla NKVD?) ()
Keďže komentujem po Ondrovi (Big Bear) je zbytočné sa púšťať do rovnakých tém. Ja by som sa viac venoval nadporučíkovi Karelovi Balíkovi a vôbec všeobecne RAF. V roku 2013 vyšla novela Balada o pilotovi od Jiřího Stránského, ktorá bola priam predurčená k sfilmovaniu. Balada nám opisuje život pilota RAF nadporučíka Karela Balíka, ktorý v auguste 1938 utiekol pre nacistami do Poľska kde sa 4.9.1939 sformovala československá letecká jednotka na letisku Gora Pulawská pri Pulawe. Keď Červená armáda, 17.9.1939 v súlade s paktom Molotov - Ribbentrop, vtrhla do Poľska zajali aj našich letcov. Nasledoval pobyt v zdržiavacom tábore v Orankách odkiaľ boli na zásah plukovníka Piky v júni 1940 prepustení. V novembri 1940 bol prijatý do RAF, ale nebol nasadzovaný do bojových operácii pôsobil, ako šéfpilot transportnej letky. Prepravoval najvýznamnejších politikov (Churchilla, Jana Masaryka, Edvarda Beneša). Po návratu do vlasti sa nechal od 8.1.1946 demobilizovať a nastúpil ako kapitán u Československých aeroloniek, tu si prevzal požičané lietadlo od Air France dňa 12.2.1946 AAC.1 Toucan (francúzska verzia lietadla Ju 52/3) a 4.3.1946 kapitán Balík s nim uskutočnil prvý let na pravidelnej linke Praha - Štrasburg - Paríž. Z Paríža lietadlo odštartovalo 5.3.1946 krátko po obede, po medzipristátí v Štrasburgu pokračovalo do Prahy. V Prahe ale bolo mizerné počasie, základňa oblačnosti bola na 80m a lietadlo začalo pristávať pomocou prístrojov, prvé 3 pokusy Balíka boli neúspešné a pri štvrtom pilot ohlásil "vidím svetla, sadám" a pristávací manéver skončil katastrofou. Lietadlo narazilo do vyvýšenému násypu cesty Praha - Kladno odtrhlo podvozok a dopadlo do prázdnej požiarnej nádrže. Z horiaceho stroja sa zachránil kapitán Balík, 2. pilot Šerhant a 3 cestujúci, ostatní 10 zhoreli v lietadle. Kapitán Balík zomrel ešte v ten deň v nemocnici na následky zranení. Vyšetrovanie ukázalo, že Balík považoval svetla okolo výkopu za svetla pristávacej dráhy. Tak a teraz sa blížime k záveru, prečo tak nízke hodnotenie tohto výborného filmu? Prvá a veľmi zásadná je nasadenie nepremyslenej stratégia scenáristu týkajúcej sa sovietskej NKVD (tá definitívne zanikla v marci 1946), ktorú vo filme predstavuje plukovník Rožejev a jeho priamy zásah na letisku pri pristaní zasahuje až do absurdity. Chápem, že Československo sa oslobodením dostalo pod vlnu vplyvu Sovietskeho zväzu, ale nejaké čistky zo strany komunistov v období rokov 1945 až 1946 je holý nezmysel. Situácia sa začala meniť až po voľbách v roku 1946. V RAF v dobe 2. svetovej vojny slúžilo 2,5 tisíc Československých vojakov, 530 ich zahynulo, 50 padlo do zajatia. Domov v auguste sa vrátilo 1359 letcov RAF, 250 sa ihneď rozhodlo pre život v zahraničí (Veľká Británia, Francúzsko, Kanada, USA, Argentína aj v Alžírsku). V prvých dvoch rokoch (1945 až 1947) obsadili piloti RAF všetky veliteľské funkcie a stali sa chrbticou československého letectva. Prečo prišli domov neskôr , až 3 mesiace po podpísaní kapitulácie Nemecka? Hlavný dôvod bol v kapacitách britského Transport Command, ktoré bolo v tom období plne vyťažené (to som komentoval aj u 303. poľskej stíhacej peruti), vina bola aj v novej vláde konkrétne u Fierlingera (predseda novej pražskej vlády, to nebol komunista). A ako to býva u mňa zvykom na záver jednu perličku. Nedá mi, aby som tu trocha nepriblížil postoj Británie k našim vojakom . Ide o najsmutnejšiu kapitolu západného frontu. Veľká Británia účtovala vláde Československa každú pušku, každú uniformu, každé ponožky, batoh, skrátka museli sme zaplatiť Anglicku zlatom všetku výzbroj i výstroj československých vojakov, hoci ako trebárs letci zachraňovali Veľkú Britániu . A čo je aj zarážajúce, že sme museli zlatom platiť aj za tých vojakov, ktorí za Britániu padli. Táto kapitola nesie názov „zomri, ale najskôr zaplať“. A tak sme Británii zaplatili 26 ton zlata za to, že naši vojaci bojovali za ich vlasť. () (méně) (více)
Tv film se skvělým námětem ( dvě roviny 1. vztahovka na téma setkání manželů po pěti letech, kdy jeden bojoval každý den o život v bojovém letadle a druhý několik let v koncentráku , 2. politický thriller, kdy komunisté kontrolovali moc už před rokem 1948 a likvidovali potencionální oponenty ), bohatou dobovou výpravou, něco málo akcí a skvělým obsazením ( skvělý Švehlík, famózní kágebág Kočiš a moje oblíbenkyně Gabča ) a ačkoliv to téma je u mne trefa do černého ( proto nadhonocuji) , tak provedení je jakési mdlé,nudné k čemuž nepomáhá poměr vztahovka:thriller 80:20. Mírné zklamání, protože ta nastupující totalitní atmosféra mne nepohltila třeba tak jak se to na sto procent povedlo např. Ve stínu. ()
Reklama