Reklama

Reklama

Únos

  • angličtina Kidnapped
Československo, 1952, 113 min

Kamera:

Rudolf Milič

Hudba:

Jiří Šust

Hrají:

Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (95)

bouncer 

všechny recenze uživatele

V současné době vyznívá jako jeden z nejvtipnějších českých filmů. Takhle jsem už opravdu dlouho nezasmál, ale...poté si trpce uvědomíte, že autoři to mysleli vážně (stejně jako většina lidí na začátku padesátých). Přesto musíme obdivovat výkony herců a režisérskou práci pánů Kádara a Klose (ano TĚCH, kteří na točili jeden z nejlepších českých filmů Obchod na korze). Všechny ty detaily nádherně podporující ideologii filmu...Asi neuvěříte, jak se hrdí Čechové za totality usmívali ba dokonce samou radostí potentočkovali, když se konečně mohli vrátit ze západu na východ :-) ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

V dnešní době je snímek poněkud shozen tím, že jeho reáliím a pohnutkám postav málokdo uvěří, v roce 1953 tomu ovšem bylo jinak a velká část pracujících tohle brala vážně. Každopádně se jedná o více než slušný snímek, jejž Kadár s Klosem vůbec neodbyli. Inženýr Prokop se nám ale od dob Čapkova Krakatitu pořádně změnil. ()

Reklama

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

70% - Cha cha... Určitě se tu najde pár paranoiků, kteří si mé vysoké hodnocení vyloží jako podporu komunistické propagandy 50. let. Dobře jim tak... Já tento film ale vnímám jako parádní ukázku toho, jak ona propaganda fungovala, a jak sem tam dodnes stále funguje ve zdánlivě jiných formách. Řemeslně skvěle natočené, herecky výborně ztvárněné, a plno malých symbolů, jako moucha zavřená ve vypité imperialistově sklenici a propuštěna uvědomělým ing. Prokopem, si získalo mé vysoké hodnocení s naprostou suverenitou. Nejsem tak mainstreamový, abych zde psal o účelovosti celého filmu, jež je naprosto evidentní. Krásná sonda do našich dějin o tom, co všechno přední českoslovenětí umělci museli točit, aby se vyhnuli nepohodě. Takové sondy prozradí víc, než mnohé vkusu a svědomí dnešního diváka poplatné bláboly ;o) ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

Já vím, že zde máme revizora Anděla, majora Zemana i tohle, taky třeba filmy se Švorcovou, zde jsem se nebavil ani tím, jak je to blbé, ani tím, jak je to naivně zábavné, bylo to totiž tak otravně předvídatelné, že divák mohl vidět začátek a pak jít dělat něco zajímavějšího (třeba zrýt zahrádku.) Jen bych si dovolil povzdechnout "chudák Jiří Dohnal, asi musel odčinit své prvorepublikové operetkové role" a potom taky "to v každém takovém podobném filmu musí, proboha, hrát Rudolf Deyl ml.????" ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Americké muzikály mají Zpívání v dešti (rovněž natočené roku 1952), propagandistické filmy KSČ mají Únos. Nemalé ambice tvůrců prozrazuje již nebeský prolog, podpořený náležitě majestátní hudbou. Později je tento „epic“ dojem vyvolán přenesením části děje na půdu OSN. Organizace s pověstí mezinárodního mravokárce byla zneužita také pro čecháčkovskou pointu celého snímku: jen ať si v OSN hlasují, my si budeme doma hlasovat, pro co sami chceme! A jednohlasně! K dalším highlights tohoto pseudo-špiónského pseudo-thrilleru patří svorné pění Internacionály nebo identifikace soudruha díky jeho doplnění neodmyslitelného kladiva k osiřelému srpu. ___ Nositelem idejí komunistické strany je soudruh z nejuvědomělejších, poslanec Horvát (což je spíše maďarské než ryze české příjmení, ale pořád jsme na půdě spřáteleného státu, tak budiž). Rozhodný a neúplatný a proto jednomyslně následovaný přesvědčenými spoluobčany. Vyprávěcí schéma ideologické „léčby“ pochybujícího soudruha naplňuje inženýra Prokopa. Z „politického analfabeta“ se pod nedobrým dojmem z kapitalistického světa mění v člověka, jehož hlava i srdce patří komunismu. To jiným, kteří se ani úplatku v podobě západního jídla neštítí (namísto toho, aby s ostatními baštili papír) a v pokleslé americké kultuře zalíbení nacházejí (Kopeckého jazzman), již není pomoci. Nechť si zhynou na západě! ___ Jedna z ústředních hodnotových norem komunistické ideologie, kolektivismus, je zvýznamňovaná napříč celým narativem. Čech (tedy komunista) je vždy součástí většího kolektivu a musí hlavně hledět, aby nezradil domácí reprezentaci, na kterou se v nouzi může vždy spolehnout. Jeho zájmy jsou nadosobní, motivované prospěšností pro celou republiku. Není proto gesta, které by nebylo politicky zatížené. Neboť jednat znamená šířit komunistické ideály, bylo by zradou mluvit za sebe samého, vyjadřovat vlastní myšlenky (také proto je třeba apolitického Prokopa učinit politicky uvědomělým). ___ Záporné figury oproti tomu jednají na vlastní triko. Svými společensky nezodpovědnými činy sledují jen osobní obohacení. Na ideovou sveřepost českého lidu, imunního vůči americkému dolaru i hrubé síle, nutně hledí s údivem („Co je to za lidi?“). Kapitalista již dávno veškeré ideály směnil za dolary. Hlásaje „Náš pán, náš zákazník“, řeší obchodní záležitosti i tehdy, když by se měl zajímat o člověka a jeho zdraví. I ve své sebestřednosti ovšem postava reprezentující západní hodnoty pokorně uznává „váš těžký průmysl je pro nás konkurence.“ Kromě zvýšeného zájmu o finanční záležitosti poznáte imperialistu rovněž na základě jeho oddanosti myšlence války. Nutno býti ve střehu, protože Západ stále zbrojí proti mírumilovným východním zemím. Motivace pro zabíjení? Samozřejmě peníze. Důvodem válečného štváčství je pak mimo jiné přežívající odkaz nacismu (SS kabát Wankeho). ___ Dílo zkázy dokonává komická angličtina („Oukej, bojs“) a akční scény vygradované hláškami jako „Zamkli se, rošťáci!“ Dnes se tomu smějeme, přesvědčeni, že bychom se takto průhlednou ideologickou masáží sami oblbnout nenechali. Vážně ne? Vážně by nás ani kdesi v hloubi hemisféry nenapadlo, že je zatraceně cool být Čech a jít vždy doleva (dneska spíš hodně doprava)? Kvůli podobným otázkám má smysl podobná zvěrstva sledovat, byť se škodolibým pobavením, a zkoumat mechanismy, pomocí kterých je „pravda“ určité skupiny vydávána za pravdu celého národa. 40% Zajímavé komentáře: Subjektiv, NinadeL, Marthos () (méně) (více)

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • Rádio, ze kterého se line americká hudba na základně v Německu, je AFN – Síť amerických sil, které vzniklo pro vojáky USA v zahraničí v roce 1942. (sator)
  • V několika záběrech filmu se objevuje pojem letecké nádraží. Dnes bychom asi použili terminál. (Frontie)
  • Jako sídlo americké armády v Německu posloužil zámek Sychrov, který svou novogotickou architekturou mohl odpovídat i té na západ od našich hranic. (sator)

Reklama

Reklama