Quills - Perem markýze de Sade

,,UŽ SI MI VZALA SRDCE. ROVNAKO TAK AKO INÍ VÝSOSTNÝ ORGÁN JUŽNE OD ROVNÍKU." __ Najprv musím napísať, že film splnil všetky moje očakávania a právom ho radím také historické, dobou nasiaknuté skvosty ako Amadeus či Nebezpečné známosti. Čo ďalej o Quills povedať? I keď by sa to dalo od historickej romance očakávať (ak by sa však samozrejme dala snímka takto radiť), film má predovšetkým skvelé tempo kde mi prvá hodina ubehla ani som nemrkol, miesto na nudu sa tu teda prakticky nenájde, navyše väčšinu času je film neotrelo zábavný. Samozrejme nájde sa aj niekoľko chybičiek. Zhruba v tretej štvrtine začne všetko trocha hasnúť a zdalo by sa ako by film už nechcel čo viac ponúknuť. To sa však ale razom kompenzuje keď de Sade začne pomedzi steny diktovať svoj (mnohými myslený posledný) príbeh a všetko má úžasné grády, humor a neuveriteľný šmrc a veci nasledujúce začnú robiť z trocha ľahkovážneho rozprávania vskutku dojemnú drámu z boľavým koncom, kde aj keď je vývoj (či koniec) postáv jasne čitateľný i tak chytí za srdce. Tragický Geoffrey Rush (aký koniec si to len zaslúžil) je vo svojej úlohe absolútne fantastický, za pomoci jeho perverzných hlášok skvelo posúva dej, no nezaostať sa zdarne snažia aj zvyšní traja hlavní predstavitelia. Oscarové nominácie sú zaslúžené i keď film je zahalený do ľahko priehladného televízneho hábitu a nomináciu pre výpravu by som zamenil za krásne zvrhlý scenár z množstvom dvojzmyslov (,,POĎ KU MNE, VEĎ MÁŠ KLÚČ. VRAZ MI HO DO TEJ MALEJ DIERKY.") _ P. S. komentár č. 600. (17.11.2009)

Nemuzu jinak - ja uz od zacatku tusila, ze mi tu celou dobu unikalo mistrovsky dilo (a vzhledem k hodnoceni koukam i nedoceneny). Co tu budu basnit o hercich, to uz vystihli vsichni ostatni, kazdopadne musim rict, ze pokud bych se pozapomnela s knezem, muj mily sympatak Jeremy Irons z Misie by utrel... :) (31.01.2008)

Ze zastrčené linky šedivého filmového průmyslu se vynořil hříšně provokující snímek s křehce romantickou rozinkou uvnitř. Z šedi věku rozumu se vynořil Donatien Alphonse-Francois de Sade s tváří excelujícího Geoffreyho Rushe, aby nás usvědčil z pokrytectví, zbabělosti a zapírání své skutečné podstaty. Pohledná pradlenka Kate Winsletová pašuje v běli naškrobených prostěradel markýzova nejnovější díla a způsobuje, že Joaquin Phoenix (kde jsou ty časy, kdy jsem za nejvíc sexy kněze před kamerou považovala Richarda Chamberlaina) tiše proklíná čerň kněžské sutany na svém těle. A Michael Caine má díky všem, kteří nerespektují zavedená pravidla, natolik rudo před očima, že je odhodlán zatnout markýzovi tipec jednou provždy. Z toho všeho plyne, že se jedná o film vskutku barvitý. Nebudu-li brát zřetel na to, že skutečný de Sade byl zřejmě spíš než co jiného politováníhodný cvok, nikoli sarkastický démon pronikající ostřím svého vtipu i jiných nástrojů až k nervům blazeovaně se tvářící společnosti, a že Quills je vším možným, jen ne historicky věrným portrétem posledních let této nejednoduché osobnosti, našla jsem v něm fascinující a zábavnou společnost, která mi dala poměrně dost námětů k zamyšlení a svým pojetím ne/morálnosti, ne/normality a ne/průměrnosti mi příjemně připomněla některá Formanova díla, hravě mě přinutivší držet palce lidem, kteří by ve mně v reálném životě asi moc velké sympatie nebudili. A dočkala jsem se k tomu i překvapení v podobě romantické linky, kterou bych tady vskutku nečekala a nedožadovala se jí, ale Coulmierovi a Madeleine to bylo srdečně jedno a přiměli mě prohlásit, že svým velmi osobitým způsobem je Quills jedním z nejsilnějších a nejdojemnějších milostných příběhů, které znám. Honem zpátky k markýzovi, než se začne dožadovat mé krve (té se bude dožadovat tak jako tak, ale abych u toho netrpěla až tak moc): díky Rushovi, dalším skvěle obsazeným hercům, zmáknutému scénáři a důsledné režii je Quills filmem napínavým, strhujícím, zábavným a přes všechny ty koity post mortem, exkrementální řešení nedostatku psacích potřeb a vyříznuté jazyky také subtilním a dojemným příběhem citů skrytých pod nejrůznějšími typy masek. Jak jsem si to teď po sobě přečetla, zní to pěkně zvrhle - ale kdyby nic jiného, jsem v dobré společnosti. (26.11.2007)

I když je tahle verze oproti francouzský nápaditější, celkovým vyzněním spíše pokulhává za svým bratrem. Ta zcela evropská je totiž vážnější a charismatičtější především díky hlavní roli Daniela Auteuila, nehledě na dokonalejší filmový prostředí, větší reálnost příběhu, nebo i mnohem peprnější scény. Vzhledem k účasti Kate Winslet jsem čekal víc než, že si jen sedne na koleno Geoffreyho Rushe. Zde tvůrci vyloženě alternovali a chvílema spíš film připomínal komedii Terryho Gilliama ovšem s následky tragédie. Oba markýzové se tedy zhruba vyrovnávají, ale přesto za o něco kvalitnější považuju toho s Auteuilem. (16.04.2014)

Četl jsem kousek knihy od Markýze de Sade a věřte mi, že tohle je velmi slabý odvar jeho myšlenek. Každopádně tento film nemá kopírovat knihu, ale jen nastínit období francouzské dekadence a příběh okolo Markýze de Sade a to zvládá docela bravurně. Můžeme polemizovat, do jaké míry je tento příběh poupravený americkou produkcí a též se můžeme dohadovat zda-li to bylo málo či naopak příliš zvrácené. Já osobně bych si to možná dokázal představit ještě perverznější, ale to nemění nic na tom, že film ode mě dostane plný počet bodů. Ke všemu Kate Winslet zraje jako víno a spolu s Amelií Warner tvořili neskutečně sexy dvojku. (11.04.2010)