Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (223)

zputnik 

všechny recenze uživatele

V ten páteční večer jsem měl za sebou už dva filmy, perný pracovní týden a „na krku“ třetí hodinu ranní. Netušil jsem však, že Kaufmanovým zpracováním Kunderova románu NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ budu natolik pohlcen, že po následující (bezmála) tři hodiny nebudu mít na spánek ani pomyšlení. Snímek se vedle tématu složitosti a tíhy života s člověkem, který bere život „nesnesitelně lehce“, a strachu v „diktatuře proletariátu“ dotýká také problémů života v exilu. Poznámka: snímek - nabývající na síle také díky filmovým sekvencím z dokumentu Jana Němce ORATORIUM PRO PRAHU (zachycující pohnuté srpnové dny roku 1968) - byl v roce 1988 nominován na Oscara, a to ve 2 kategoriích - kamera a scénář. ()

ad 

všechny recenze uživatele

Ať už šlo Kaufmanovi o cokoli, ke Kunderovu pojetí a myšlenkové síle se nedostal ani na míle daleko... Velike zklamani, neobjektivni hodnoceni a doporuceni k precteni genialniho Kunderova romanu..2,5 hvezdy, ale zaokrouhlim dolu,protoze jsem proste neobjektivni a vim to o sobe (nejradeji bych dal jednu) ... ()

Reklama

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Nejrozporuplnější film... Román Milana Kundery, tou dobou již Francouze pocházejícího z Československa, popisující příběh chirurga a fotografky z Prahy, kteří se po Srpnu 1968 vydají za přítelkyní do Švýcarska, byl obsazen mladou Francouzkou Juliete Binoche a Britem Danielem Day-Lewisem, ale i jinými - Dánem Stellanem Skarskardem, Čechem Pavlem Landovským, Holanďanem Derekem de Lintem a Švédy Erlandem Josephsonem a Lenou Olin, v kameře Bergmanova (a Tarkovského či Allenova) Svena Nykvista, při scénáři (Formanova, Bunuelova, Schlöndorfova, Wajdova) Francouze Jeana-Clauda Carriéra i výpravě Francouze Pierra Guffroye (od Bunuela, Bressona, Polanskeho), a všude zní dost Janáčka, ale výsledek je v produkci (sice Formanova) Američana Saula Zaentse po vzoru režiséra Phillipa Kauffmana až moc americký... Složitě se o tom uvažuje. Nikdy to nepochopím. Moc slavných jmen je na škodu. Výsledek je asi v tom, že vyhrál Kundera, protože jeho text se nedá vyrovnaně zfilmovat. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Zaujímavo natočený film, z ktorého sa absolútne nedozviete o čom všetkom bola kniha. Viac porovnávať nebudem, nemám síl a ani by som nevedel kde začať. Ale prečo nebol aspoň využitý rozprávač? Mohol veľa opomenutých myšlienok zachrániť. Hlavne na konci, ten záber na zmoknutú cestu si to vyslovene pýtal. A kľudne na úkor hudby. Tá predsa nie je podstatná keď toľko malo byť vypovedaného a nebolo. Niekomu kto nečítal knihu sotva pomôžu občasné symboly. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

tak toto je skvostné dílko! Tleskám P. Kaufmanovi za jeho převedení Kunderovi literární předlohy na filmové plátno. Nevím proč se samotnému Kunderovi film nezamlouvá. Já osobně jsem četl jak knihu, tak viděl film a líbili se mi obě varianty! Nesnesitelná lehkost bytí je milostný příběh, začínající během Pražského jara, které bylo rozdrceno ruskou invazí v srpnu 68 mezi Tomášem ( mladý, slibný neurochirurg, chronický sukničkář, který do " vztahu" nikdy neplete city a nezná slovo láska, se svými milenkami se setkává pouze občas a nikdy s nimi netráví celou noc až do rána), v podání excelentního Daniela Day- Lewise, který tu podává opravdu obdivuhodný výkon ( přesně vystihl charakter jeho složité postavy, to obrovské množství vnitřních rozporů) a Terezou ( v podání nádherně křehké Juliette Binoche.) Už tak nádherný dojem z tohoto snímku ( pro mě ) ještě umocňuje nádherně smyslná Lena Olin. Úplně jsem D. Day- Lewisovi záviděl :o( To erotické dusno, které prostupovalo napříč celým filmem bylo opravdu znameniťě podané! Parádní filmový zážitek! Plných 5*! A už teď se těším až film shlédnu znovu! ()

Galerie (45)

Zajímavosti (19)

  • V roce 1989 byl film poprvé promítán v Rusku. Tyto projekce se konaly o půlnoci a i přesto film zhlédlo 3 000 lidí a další tisícovka se otočila u dveří kina. Většina Rusů viděla záběry z invaze roku 1968 z pohledu Sovětského svazu a toto bylo poprvé, co ji viděli z druhé strany pohledu. (Cheeker)
  • V části filmu, odehrávající se v roce 1968 jede Škoda 100, jejíž výroba byla zahájena až v roce 1969. (galba)
  • Hlavní roli měla ve filmu hrát původně Veronika Freimanová, přišla ale zrovna poprvé do jiného stavu a roli nakonec odmítla. Kvůli roli by navíc musela i emigrovat. Podle mnoha fotografií, které s ní byly nafoceny, nakonec tvůrci stylizovali Juliette Binoche. (ČSFD)

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama