Nesnesitelná lehkost bytí

Můj vztah ke Kunderovi jako spisovateli je velice problematický. V první řadě původně komouš, kterej později zanevřel na svou zemi a její zřízení a teď zakazuje svá díla překládat do svého rodného jazyka (nebo aspoň pokud vím zakazoval). Na druhé straně světově uznávaný autor, přestože co jsem četl, mě nijak moc nezaujalo. A ještě mnohem míň tenhle film než ty knížky. Je příliš zdlouhavý, "erotické" scény jsou jaksi na sílu přinejtovaný, srovnání Jeanne se Vzpomínkami na Afriku je co se mě týká naprosto mimo. U Vzpomínek jsem byl nadšen, tady mě to naprosto znudilo a to nejen dlouhou stopáží, ale i vlastně dějem o ničem, nereálným a příliš nepřesvědčivým příběhem a hlavně děláním z Čechů opět jen blbce. Navíc mám raději sebereflexi, než "objektivní" pohled z venku. (19.11.2006)

Těžko říct ,jak by film působil pokud bych neznala knižní předlohu. Takhle jsem si projektovala do postav všechno ,co o nich z knihy vím a myslím si ,že jsem jim díky tomu více rozumněla. Možná až tolik ,že oni to ani nehráli :-). Ale je pravdou ,že třeba Tomáše jsem si představovala jinak a ne jako "honícího se uslintaného psa" a taky nějak mi úplně neseděla zpočátku naivní až "blbá" Tereza. No když o tom tak přemýšlím v žádném případě nedosahuje film kvalit nádherného Kunderova díla ,ale přesto je to snímek velmi dobrý a ač trvá tři hodiny ,já si ani na chvilku nevydechla. A to je co říct a také je to možná díky skvělé Nykvistově kameře. (11.12.2008)

Na Kaufmanově Nesnesitelné lehkosti bytí je nejpozoruhodnější to, že v ní nejlépe fungují okamžiky, které s Kunderovou předlohou nemají moc společného, a naopak nejhůře zde vyznívá snaha nějak do ní toho Kunderu narvat. Třeba zobrazení srpna 1968 vytvořeného pomocí archivních záběrů kombinovaných s těmi filmovými, je úchvatné a pro mě osobně jedním z vrcholů celého filmu; v knize je však tomuto pětiminutovému výjevu věnována snad jen stránka. A tím se ostatně dotýkám jednoho z hlavních důvodů nezfilmovatelnosti předlohy tak, jak by si ji přáli jistě vidět Kunderovi fanoušci: Nesnesitelná lehkost bytí je poskládaná z nechronologicky uspořádaných kapitol, z krátkých výňatků z lidského života, které zkrátka nejdou natočit, protože tam, kde Kundera použije jednu větu, potřebuje filmové médium minimálně minutu, aby ji dokázalo postihnout. Nejvíce si to odskákal asi samotný název filmu, protože zatímco při čtení je vám neustále pomocí nejrozličnějších metafor připomínáno, proč je to jmenuje “nesnesitelná lehkost bytí”, ve filmu o tomto spojení nenajdete ani zmínku. Co se týká úvodních odstavců o Nietzschem, ani mi to nevadí, protože náhodně vytržené úryvky kontinentální filosofie mám jako student analytické filosofie ráda asi tak, jak jen může člověk židovského původu obdivovat myšlenky nacistického Německa, a raději ani nebudu začínat o tom, kolik je toho na tomto Kunderově přirovnání špatně. Pozdější metaforické přirovnání Tomáše k osobě, která je v přítomnosti Terezy zatěžkána břemenem, a přesto si volí život po jejím boku, nicméně v rámci příběhu funguje mnohem lépe a jisté zdůraznění této myšlenky mi ve filmu lehce chybí. To, co zůstalo, je tedy jiná látka než předloha a bylo by asi nefér ji jen kvůli tomu shazovat. Je to film, ve kterém hraje důležitou roli sexualita zdůrazněná neustále se opakující větou: "Take off your clothes," a faktem, že Daniel Day-Lewis souloží s prakticky každou osobou ženského pohlaví, která se objeví na plátně. Film, který na mě i přes nečeské lokace a nečeské obsazení působil česky a který mě i přes svou délku bavilo sledovat. Jinak se připojuji ke komentáři smrt.ky. (13.02.2013)

Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. (18.11.2008)

Určitě mě těší, že se na západě natočil snímek věnovaný okupaci Československa. Dobové reálie jsou znázorněny s překvapivou autentičností, místy jsem ani nepoznal, že to nebylo natočeno v Česku. Taktéž ústřední herecké trio odvádí standardně kvalitní výkony. Nicméně je to příběh, který podle mého názoru patří pouze na stránky knih a nikoli na plátno. Nedočkáme se ani jediné emocionálně silnější scény. Souvislý děj prakticky neexistuje. Hlavní hrdinové jen neustále souloží, schází se a zase rozchází. Zasadit to do Latinské Ameriky 21. století, tak z toho vznikne prachobyčejná telenovela. A to je při takřka tříhodinové stopáži smrtící kombinace. Po první hodině mi ten film připadal věrný svému názvu nesnesitelný. (11.02.2012)