Stíny a mlha

Woodyho vizualne nejtemnejsi a nejmysterioznejsi film, ktery, jak uz nazev napovida, je naplnen spoustou mlhy a temnych zakouti, ve kterych se nahodne potuluje poulicni vrah. Shadows & Fog je Woodyho velmi podarena pocta oldschool cernobilym hororum, ale pozor - pouze vizualne! Jinak to s horory, nebo necim temnym v podstate nema vubec nic spolecneho, jedna se jen o vizualne zajimavy podklad pro dalsi z Woodyho typickych taskaric, ve ktere hraje radobyvtipneho zmateneho neurotika, coz je kombinace, ktera nemuze fungovat ani teoreticky. I tak je to ale stale mnohem lepsi, nez drtiva vetsina jeho ostatnich filmu. 6/10 (19.04.2010)

Kdo jsme? Kam směřujeme? Ke komu vzhlížíme? Co nás žene kupředu? Proč se chováme dle určitých zásad? Ptá se v pořadí dvaadvacátý film Woodyho Allena. Odpovědět si musíte sami. Při sledování Stínů a mlhy jsem si několikrát vzpomněl na své první seznámení s Annie Hallovou. Na film, který mi byl svou náladou, svými myšlenkami blízký jako do té doby žádný jiný. Stíny a mlha si mne na svou stranu získávaly po malých krůčcích, velice opatrně, ale výsledný dojem z nich byl srovnatelný. Ze všech Allenových filmů jde nejspíše o ten druhý nejnevšednější (hned po Vzpomínkách na Hvězdný prach), druhý nejfilozofičtější (po Zločinech a poklescích), nicméně první v kvalitě kamery, jež v rukou Carla di Palmy vytváří dlouhé nepřerušované záběry, založené na expresivní hře všudypřítomné mlhy a stínů. Je velice obtížné odhadnout, jakým směrem a v jakém žánru se bude celý příběh odvíjet. Pomatený židovský úředníček pobíhající potemnělými interiéry, které nevyvíjejí přílišnou snahu tvářit se jako skutečné ulice, s prostřihy do cirkusu a nevěstince, mi příliš neimponoval. Vlastně jsem se nudil. V okamžiku, kdy mi došlo, že víc už nedostaneme, že všechny dějové linie byly načaty, že žádná extrémní změna v celkovém pojetí nehrozí, nezbývalo mi, než začít o celém filmu uvažovat nikoliv v rovině toho, co vidím a slyším, nýbrž v rovině metaforické. Jak by se kterýkoliv člověk cítil, kdyby jej někdo v nečekanou chvíli (například uprostřed noci) vyrušil z veskrze příjemné, v každém případě bezpečné činnosti (například ze spánku) a následně pověřil veledůležitým úkolem, jehož přesné znění nikdo nezná a jehož zjištění – jakkoliv je žádoucí – neradno uspěchat? S radostí jsem objevoval spoustu motivů charakteristických pro celou Allenovu tvorbu, které by dohromady vystačily na důkladně promyšlenou životní filozofii, kterou ostatně je a se kterou se v mnoha ohledech ztotožňuji. Stíny a mlha, ač v něm kromě Allena hraje kupříkladu Jodie Foster, John Malkovich nebo Madonna, nejsou divácky atraktivním filmem. Je to komedie, u které se nebudete smát, je to horor, u kterého se nebudete bát, je to přehlídka brilantních černobílých záběrů, které nejsou zdaleka tak důležité jako to, co se skrývá za nimi. Po úvodním nejistém tápání mi film učaroval obtížně definovatelným způsobem a utvrdil mne v názoru, že jedině Woody Allen dokáže nalézt přesný ekvivalent pro pocity, jež sám popsat nedokážu. Jestli se bude líbit také vám – to je hodně individuální. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, Rimsy (03.09.2007)

Velmi zajímavý zážitek - ne že by tohle byla moje oblíbená Allenova tvář, ale stejně jsem si to velmi užil. Směsice inspirací, občas mi to připadalo jako současná poklona velkým Woodyho oblíbencům - Fellinimu, Bergmanovi, Langovi a Kafkovi, atmosféra je opravdu úžasná, u scény honičky vraha a patologa mi po zadech skutečně běhal mráz! Výborné vedlejší role Fosterové a Cusacka, roztomilá Mia Farrow, bezchybný Malkovich, potěšila i Madonna. Sečteno, podrtženo - po všech stránkách zdařilý počin, který opět dokázal, že Allen není jen výborný komik a scénárista, ale taky zatraceně dobrý režisér. (11.07.2009)

Kdyby Franz Kafka napsal humoristický román, vypadal by dost možná právě jako Stíny a mlha. Ten nápad s honem na škrtiče je prostě bezvadný. Stejně jako hlavní hrdina nevíme od začátku do konce vlastně nic, jen občas se dozvíme, že vrah někoho odpravil, jindy zase, že do frakcí se štěpící honci se co nevidět možná začnou mordovat mezi sebou... Víc nic. V celém tom ponurém absurdním světě jsou jen dva ostrůvky jakési normálnosti – cirkus a bordel. Woody Allen (respektive jedna z postav) v závěru tvrdí, že člověk potřebuje k životu iluze. A pod to se můžu podepsat. (03.02.2014)

Na Woodyho vcelku netradicni film. Woody sice dela zmatkare jako obvykle, tentokrat mozna jeste zmatenejsiho vic nez obvykle a je tradicne perfektni, ale film rozhodne neni jen o jeho hlaskach. Ono celkove zas tolik vtipu tady neni, i kdyz to je porad komedie. Nicmene tady de spis o celkovou atmosferu, misty je film docela napinavej, ale stejne mi prislo, ze se moc Woody nemoh rozhodnout, co ze to vlastne toci. Pribehove to je takova kriminalka, Woody sem vnasi prvky komedie a do toho linie s Malkovichem a Farrow je spis takovy drama. Proste by to chtelo nejakej poradnejsi pribeh. Ale jak rikam, de tu spis o tu atmosferu, ktera je navic podporena tim, ze je film cernobilej a s mlhou a ruznejma stinama si fakt vyhrali, navic prostredi vypada jak nejaky spinavy Londynsky ulicky a pristaviste. Jen ten konec me nastval, takovej zbytecne otevrenej. Z hercu jeste stoji za zminku sympatak Cusack a Foster v roli jedny z prostitutek. Slabsich 5*. (28.01.2009)