Na špatné straně

Nečekala jsem až takovou poťouchlost, ale tenhle film jen formálně využívá žánr detektivky jako z partesu staré školy, aby nám v tom drsňáckém oblečku naservíroval už ne tak divácky sexy kritiku dnešního asociálního státu a nespravedlivého a krutého ekonomického systému. Hlavní i vedlejší postavy dělají zoufalé věci především z tísně a existenčních důvodů: jejich rodinní příslušníci nemají potřebnou péči a bezpečné zázemí, nemohou si dovolit důstojně žít, chybějí peníze na léky, na služby, na školy, na nájemné, na život v bezpečnější čtvrti, bez vyhlídek na dobrou budoucnost je těžké i požádat svou dívku o ruku, a když se k tomu člověk přece jen rozhoupe, chytrá dívka ho přesně z toho důvodu odmítne, psychicky zdeptaná matka po třech měsících od porodu utíká od milovaného miminka do práce, i když se z toho může pominout žalem, protože vydělává víc než manžel atd. atp. *** Kdo by čekal, že Zahler je vlastně takový Ken Loach v drsnější verzi. Ačkoli upřímně - tady sice vyhřezne víc útrob a líp si uvědomíme fyzickou stránku věci, ale je to přece jen Ken Loach, kdo nevyměkne a nechá příběh skončit bez naděje na lepší zítřky, opustí postavy uprostřed stupňovaného zoufalství (Sorry We Missed you). Ale zas je fakt, že ten Zahlerův závěr se zaslouženou masáží s výhledem na oceán lze číst i jako úsměšek a trpký žert. A pak taky, Zahler má ještě čtyřicet let k dobru, aby s tou sociální kritikou ještě přitvrdil. *~ (02.08.2020)

S. Craig Zahler je zjevení posledních let, to bezpochyby. Režisér ze staré školy, jež už po dvou filmech jasně definoval své principy, které my diváci od něj můžeme očekávat. Nejinak tomu je i u další horké novinky, kterou jsem už bezmála rok vyhlížel. A je vskutku neuvěřitelné, že tu zas máme biják, který se jednak se svými hrdiny vůbec nepáře a je absolutně bez kompromisů. Osobně si nepotrpím na slowburnery, filmy, které si pozvolna budují atmosféru, jen aby diváka v samém závěru pokud možno úplně odrovnaly, nicméně u Dragged Across Concrete je to úplně jiná písnička.Strašně se táhne, má setsakra pomalé tempo, jež by si tradiční Hollywood nemohl v žádném filmu dovolit, nicméně mistr plně rozumí dramaturgii jednotlivých scén, přesně ví, kde zatlačit na emoce, kde na napětí a kde jen neškodně seznamovat diváky s novými postavami, o nichž tak trošku tuší, že se nezdrží dlouho. Ve zkratce, tato festivalová novinka mě bavila po všechny tři cca téměř hodinové akty, každou minutu a každou sekundu. Navíc má výborné herce z Bloku 99 plus mého oblíbence Mela Gibsona, který neztratil nic ze svého charismatu ani respektuhodnosti a vyloženě si to užívá. Malinko jsem tam poznával druhou řadu True Detective s, posledních pár let vždy výborným, Vincem Vaughnem, doufám, že ten chlap po restartu kariéry (hlavně u Zahlera) předvede ještě mnoho úžasných věcí. Mimořádná spokojenost, v dnešní době takřka nevídaná žánrovka. (26.03.2019)

Úplatky nebral, hotovost si do kapsy nikdy nestrčil. Jenže to byl policajtem v aktivní službě. Dnes je chudým civilistou, kterému táhne na šedesát, má nemocnou manželku a dceru, kterou otravují výrostci ze sousedství. Zabránil tomu, aby se větší množství drog dostalo od dealera do škol, jenže ho suspendovali, protože nebyl společně s parťákem dost zdvořilý. Ke zločinu se někdy uchýlí i poměrně obyčejní lidé. A okradou místního grázla. Tak trochu rezignovaný Martin Riggs Mela Gibsona, u kterého to na povýšení nevypadá, se po letech „vrátil“ a po dvě hodiny je to radost. Poslední půlhodina je už bohužel víceméně o tom, kdo koho přechytračí a kdo z téhle hry na morálku vyjde jako vítěz. Navíc obsahuje momenty, které mi tolik nechutnaly. Nic na tom ale nemění, že S. Craig Zahler dokazuje, že má solidně našlápnuto. Je jiný, je svěží. Nepotřebuje se zalíbit, točí, jak chce on a ne, jak (když to přeženu) vyžadují lidé okolo. Znovu na vše jdeme velmi pozvolna, dlouze žvýkáme hamburgery i se necháme ukolébat vsuvkou, kterak jedna čerstvá matka nechce opustit kojence a vyrazit zpět do pracovního procesu. Celkové zápletce její bankovní příběh nic nedá, ale body navíc za něj tvůrci dostanou. Stejně jako za ústřední dvojici: Mel Gibson a Vince Vaughn v sobě drží zlobu i silné emoce, chemie mezi nimi funguje, atmosféra je přesná, násilí nekompromisní. Vyhlídky postav na zlepšení chybí, vyhlídky na další Zahlerův kousek jsou ovšem o to naléhavější. (01.04.2019)

Dva policajti jsou na šest týdnů suspendovaní. Potřebují prachy a jsou naštvaní, a tak se rozhodnou okrást gang, který plánuje velkou loupež. Trošku se to ale zvrtne. S. Craig Zahler je se svým třetím filmem stále stejně nekompromisní, překvapující a nepříjemný. A i když už víme, co od jeho příběhů čekat, i tentokrát dovede pořádně šokovat a rozhodit a k divákům je stejně krutý jako ke svým hrdinům. Fanoušky režiséra jeho novinka nezklame, přesně tohle jsme od něj totiž chtěli vidět. (25.03.2019)

Kdo je v novém filmu S. Craiga Zahlera na špatný straně? Celej svět, as usual. Pomalu odhořívající heist / policejní storka / buddy romance bez dojetí, Shotgun Safari in slomo. Pocitově je to jako když Coeni potkávají Smrtonosnou zbraň v alternativní realitě, kde se krutosti nekladou žádný meze a osud lační po krvi nevinnejch. Zahler je jeden z mála filmařů, který si můžou nárokovat titul originální a vizionář. Předchozí Brawl in Cell Block 99 byl v něčem přesvědčivější, radikálnější, víc pohlcující monstrum, ale sledovat dvě a půl hodiny Mela Gibsona v jedný z jeho životních rolí je velký zadostiučinění. Plus další syablemanovský feat Freda Melameda cenim židovskym zlatem. (26.03.2019)