Barry Lyndon

Kdo pochybuje, že Kubrick byl neskutečný perfekcionista, nechť se podívá na tento snímek!! Něco tak dokonalého v každém záběru jsem ještě nikdy neviděl!! Všechny scény jsou do toho nejmenšího detailu naaranžovány, že vám to připadá, že sledujete vrcholné díla nejlepších malířů. Další důležitou složkou je bezesporu přenádherná hudba, která skvěle dokresluje atmosféru. Všechny čtyři Oscary jsou uděleny naprosto po právu, ale ještě bych přidal Oscara za režii, protože mistr Kubrick vše zvládl na jedničku. Opravdu ani nevím co více dodat. Snad jen těm kterým tento snímek uniká, vřele doporučuji, ať si ho co nejdříve seženou a doplní tak velkou mezeru ve filmovém vzdělání:). I když neříkám, že Barry Lyndon sedne každému.......... (01.03.2009)

U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. (08.09.2006)

Tak napotřetí. Je to sice hezká kapitolka z dějin filmu na téma svícení a román Williama Makepeace Thackerayho si jednou ráda přečtu, ale když nefunguje ani scéna hledání mašle v záňadří, tak je s tím filmem něco v nepořádku. Ano, to něco se jmenuje Kubrick. Hurá! A my tleskáme a my plácáme. A my se sice nekocháme reáliemi 18. století, pro které samozřejmě nemáme pochopení, ale kocháme se kompozicemi a antihrdinou a jako opičky přejímáme naučná poučení o božském auteurovi, který je nám tak blízko. (22.03.2013)

Napodruhé (a v restaurované verzi v kině) plně doceněno. Sice mám pocit, že bych to musel vidět ještě minimálně dvakrát, abych upřesnil mé nekritické nadšení a zmohl se na výstižnější superlativy než "Kubrick byl prostě jinde", ale i tak můžu říci, že nádherněji natočený životopis z žádného filmového archivu asi nevyhrabete. Kubrick nejenže maluje plátna lépe než Bertolucci, ale především, s chytrou výpomocí zábavného ironického komentáře, naprosto suverénně vypráví a tříhodinový osobnostní portrét povyšuje každým promyšleným střihem nebo hudebním doprovodem, jako bublina ve vodováze udržujícím požadující rytmus výpravy, na nejvyšší filmové umění. První dvě třetiny jsou sice pro rychlejší střídání lokací a zásadních zvratů nedostižné, ale i finální rodinná část nepostrádá ohromující formální preciznost a promyšleným vyústěním překonává i podobně laděný závěr Severu proti Jihu. A ještě jednou se musím užasle pozastavit čistě nad tím, jak film fantasticky vypadá a jak špičkově diriguje vše na mizanscéně, takže kameře většinou stačí jen pomalé oddalovačky nebo horizontální jízdy - například u karetní scény je fascinující, že vždy jen jedna postava zvedne zrak od stolu, zatímco ostatní ho mají sklopený. A třešničkou na dortu je pak vynikající výkon Ryana O'Neala.. Takže jo, Kubrick byl jinde. (10.05.2018)

Nejhorší Kubrickův film, co jsem viděl. (update 2008 - psáno ještě před tím, než jsem viděl Killing) Zvláště první půlka je značně rozvleklá, druhá už je lepší, ale stále se nemůžu zbavit pocitu, že když natočíte tříhodinový kostýmní film, kritici se automaticky posadí na zadek. Veskrze průměrná věc. (23.10.2003)