A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Diskuze
Čo sa týka záveru, tak ten mi jednoznačne viac sadol práve od Kubricka. A len tak pre poriadok, Stanley nevychádzal pri tvorbe Mechanického pomaranča z “nějakýho zmršenýho kusu“ (aj keď vlastne aj tak sa to dá povedať), ale z americkej verzie knihy, ktorá poslednú kapitolu proste neobsahovala.
Perfo: já jsem názoru, že knížka bývá lepší, ale jsou filmy, které své knižní předlohy překonávají, sic jich moc není....(jako příklad bych uvedl Casino Royale a Čelisti :))
Perfo: Vím, je to trochu OT, ale přijde mi mimo říct, že Stlaker-film je lepší než Stalker-kniha. Jestli si Kubrick upravil Mechanický pomeranč podle svého, tak Tarkovskij to udělal u Stalkera dvojnásob. Je tam dost jiný děj, jiné pojetí a jiná základní myšlenka. Ty dvě díla, když postavená na stejných základech, jsou tak rozdílná, že i kdyby šlo nějak rozumně srovnávat knihy a filmy, tak v tomhle případě by to stejně nešlo :)
Ale abych se vrátil k tématu, jinak s vámi souhlasím, podle mě Burgess i Kubrick využili potenciál výrazových prostředků,. které měli k dispozici, takřka dokonale :)
raveheart: Kubrick knihu myslím četl. Ale v jeho případě by to bylo jedno, protože on si vžycky literární předlohy upravoval podle svého. Nejvíc vidět to je u Shiningu:). On si jednoduše vytvážel vlatní názor, než aby přesně kopíroval knihu. Podle mého soudu je toto zpracování na stejné úrovni jako kniha. Když už jsme u těch filmových zpracovávání knih. Film nikdy ( až na jeden případ a to je Stalker) nemůže být lepší, než kniha, protože kniha je mnohem popisnějíší a ohsáhlejíší, než film. A na knihu máš hnohonásobně více času...
Perfo, to je celkem mimo. Ty homověci tam byly jen v letmých náznacích, ne že by to bylo vyloženě stylizováno jako svět úchylů, když teda pominu to prostředí futuristického podsvětí, ve kterém se pohybovala hlavní postava. Kubrick to natočil zajímavě, ale kdyby si předtím přečetl knihu, mohlo to být mnohem lepší. A otázka, jestli to je jedno nebo ne je úplně zbytečná, protože záleží jak to bereš.
Ja si to vcera dal po dvou letech znova. Po uvodnich scenach , tesne pred Zpivanim v desti, kdyz jsem si to docela hodne zacal uzivat, prijeli pod ma okna hasici a policajti. Nejaka havrie elektroinstalace u nas v baraku ve sklepe. Na nic jsem se jich neptal a koukal se dal. Bydlim v prvnim patre hned nad vchodovymi dvermi. Pral bych vam, nekdy si tento filmu pustit, zatimco vam pod okny pobihaji policajti a hasici (a vy ani nevite presne proc). Byl to mimoradny zazitek... Byla to oslava filmu i oslava divadla.
Knížku jsem četl ještě před filmem, ale žádný buzny kromě těch ve vězení tam nebyly.
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)