Po čem muži touží

Film o genderové normalizaci, který neumětelsky přechází mezi sexismem a šovinismem a zmůže se jenom na obehranou sbírku klišé vystavěnou na základě požadavků nekonečného zástupu product placementu. Logiku, návaznosti či alespoň snahu o vybudování funkčního filmového světa raději nehledat. Před vypíchnutím očí zachraňují Langoš s Polívkovou a metavtip o erotické inzerci Šteflové. (29.09.2018)

Upřímně si nepamatuji, kdy jsem naposledy koukal na českou scénu. Nakonec musím uznat, že jsem se docela bavil. Langmajer je k sežrání a svého šovinistu zahrál parádně. Mě to upřímně bavilo od začátku do konce. Samozřejmě, je to už mnohokrát omílané téma. Ale to mi vlastně nevadilo. Některé témata baví pokaždé a právě rozdíly mezi mužem a ženou je nevyčerpatelné téma. Jen škoda, že film nešel víc do hloubky, je pravda že potenciál je tu vlastně obrovský. Což by vlastně z filmu udělalo psychologické drama a ne komedii s happy endem. Takže za mě pohoda. (50 %) (03.08.2021)

Ano, je to neoriginální až hrůza a ano, některé části jsou křečovité a bolestně průhledné, což v kombinaci s děravým scénářem nedělá moc velkou dobrotu. Avšak na druhou stranu, snímek Po čem muži touží v některých pasážích nabídne oddechovou a místy i vážně vtipnou “no-brain” podívanou, na kterou se můžete dívat bez onoho známého pocitu viny, který je u české tvorby nuceným společníkem. A to je něco, co se u tuzemského filmu vážně cení. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (28.09.2018)

Mnohokrát viděné jak muž se “ vcítí do myšlení žen. Vidíme milostnou linku z pracoviště, pánské trampoty s punčochami a lodičkami a mnoho vět product placementu: „Roztrhl jste mi šaty od Bandiho.“. Děj je nulový. Chybí jediný nápad, který by příběh rozvinul nečekaným směrem. Místo celku snímek spoléhá na jednotlivosti, na pár hezkých slovních vtipů – Udělám ti ze života Ugandu – a na několik již mnohokrát viděných, nicméně stále vděčných situací. Všichni jsou zde hezcí, styloví a výkonní ve vyleštěném světě. Samé otravné stereotypy pohlaví. Vidíme hned v úvodu zesměšnění celých zástupů žen, jedné ve dveřích výtahu rozepnout knoflík na výstřihu, aby více lahodila mužskému oku. Část kina se směje, část zvrací. Celkově velmi řídký materiál. Největší potíží snímku, který sice sem tam umí načasovat fór a předstírá, že nestraní ani mužům, ani ženám, je právě jeho vykreslení obou pohlaví. Tady Po čem muži touží pokračuje v tradici současné české kinematografie typu Teorie tygra, v níž se soužití muže a ženy vykresluje jako bitevní pole, v němž se obě strany naučily vytvořit přechodný, vratký stav smíru. (20.02.2019)

Dokud je tam neodolatelně nasranej Langmajer, je to jasnejch pět, potom dlouho čtyři - i navzdory některým stupiditám (proč by proměna v ženskou automaticky znamenala menší schopnost řízení, když předtím jako chlap vše v pohodě zvládal?) -, až v sedmdesátý minutě začne být utužování stereotypů a umělé navozování genderových bojů silně denervující, protože se autoři rozhodnou hrát na city, aby z toho něco měli i diváci komerčních televizí. Celkově ale pohoda. (29.01.2019)