Závěť doktora Mabuse

Lang mě vždy udivuje svojí chopností suverénní režie, která je bohatá na vizuální podněty a téměř si nezadá s kinematografií současnou. Závěť doktora Mabuse je tak zajímavá podívaná s hutnou atmosférou a mnoha skvělými momenty, kterou však trochu sráží její délka a celkové vyznění, které není z mého pohledu tak zajímavé, jak se v průběhu filmu může zdát. 6/10 (16.10.2018)

Fritz Lang sa k návratu k jednému zo svojich najväčších filmov, odhodlal s tou najväčšou vervou. A natočil kriminálku, pri ktorej môžu žasnúť aj dnešný násťročný a čerstvý dvadsiatnici ( pokiaľ im to svedomie dovolí ), pretože niektoré scény mi pripadali, ako keby sa premiestnili z doby dnešnej, do dôb tamojších ( viď prestrelka v brlohu kriminálnikov ). Majstrovsky prevedené akčné sekvencie, ´´creepy´´ scény s Dr. Mabusem ( tá maska ja fakt strašidelná ) a stále napínavý dej. (16.11.2017)

Předchozí němý „díl“ (Doktor Mabuse, dobrodruh) jsem neviděl. Ale za to se mi podařilo zhlédnout jiný Langův film, a to Vrah mezi námi, takže se mi znovu představil policajt Lohmann (a humor, který je s postavou spojený, mě dokázal pobavit). Ale jinak je to samozřejmě především mysteriózní detektivka s na svou dobu odvážným obsahem. A nutno podotknout, že jsem si jak tu čistě kriminální, tak tu řekněme podtextovou rovinu užil. Za slabší lze považovat romantickou linku (zvláště hlavní ženská hrdina byla „tak trochu“ sci-fi) a pak se mi moc nezdály ty pohotové šéfovy reakce (pokud opravdu měly mít racionální základ, jakože se to tak jevilo, hapruje u nich logika). Mile mě překvapila technická stránka, sice tu kupř. byla poněkud nechtěně směšná automobilová honička (vůbec ten zrychlený pohyb byl jako pěst na oko), ale jinak jsem byl se všemi těmi detaily zločinů, výbuchy a řekněme „hororovými“ prvky (které dobře dotvářely zlověstnou atmosféru) převážně spokojen. Třetí setkání s Langem tudíž hodnotím shodně jako ta předchozí dvě, tedy 4*. (12.04.2015)

Mrzí mě, že musím v hodnocení zůstat na půli cesty, ale víc než tři hvězdy prostě nedám. Dalo se na to podívat, bylo to dobré, ale jednou a stačí. Přestože by si inspektor Lohmann zasloužil minimálně vlastní seriál, protože je ještě lepší než rada Vacátko, přestože je doktor Mabuse démonický a šílený a psychopatický a znepokojující (a to je na scéně asi dvě, tři minuty z celé stopáže), přestože poselství filmu z roku 1933 muselo nacistické pohlaváry pěkně vyděsit. Jenže je tu zdlouhavý a ne právě povedený příběh napraveného Kenta a jeho nerealistické milé, dlouhé a doslovné záběry na vyšetřování... s gamblerem Mabusem z roku 1922 jsem se zkrátka bavil daleko víc. (20.08.2013)

Filmy Fritze Langa z přelomu 20. a 30. let patří k vrcholům meziválečného filmu v tehdejším říšském Německu, v minulosti mne již velice zaujal snímek Vrah mezi námi (1931) rovněž s Otto Wernickem v roli policejního inspektora Lohmanna. Těšil jsem se na velký filmový "výbuch" podobného ražení, ale bohužel se dostavil jenom zčásti. Všechny ty krásně vymyšlené záběry, na svou dobu velice nápaditou režii a zrealizované filmařské nápady doprovázel na můj vkus zmatený až překombinovaný příběh, který mne tolik nezaujal. Nesedlo mi především smíchání pěkné dobové kriminálky s fantasticky pojetým hororem o záhadném doktoru s obživlým duchem či šíleným zpívajícím psychopatem. Občas jsem se v tom ztratil a v rámci celkového zhodnocení to úplně nevylepšily ani poměrně napínavé pasáže k závěru. Navíc ve srovnání se zmíněným předchozím Langovym filmem mi připadá celá zápletka poněkud braková. Takže zůstává jen obdiv nad filmařinou bez výraznějšího proniknutí k obsahu a lepší 3 hvězdičky. 65% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (13.10.2019)