Doktor Živago

Dielo významného ruského spisovateľa Borisa Pasternaka je všeobecne známe, možno menej známy je fakt, že písal tento román 10 rokov ( 1945 - 1955 ) a napokon mu ho vydali v roku 1957 v Taliansku. Rok nato získal Nobelovú cenu za literatúru, ktorú mu sovietska moc zakázala prevziať. Niet sa čomu diviť, román otvorene rozpráva o prevzatí moci po ruskej revolúcii. David Lean sa zhostil adaptovať román a snažil sa o verné stvárnenie Moskvy a pomerov v prelomových rokoch. Podarilo sa mu to, vizuál je na vysokej úrovni a kamera je jedným z kladov snímky. Taktiež aj hudba, jej hlavný motív je nádherný. Doktor Živago je poeticky nádherný film, politicky otvorený, niekedy tvrdý, ale hlavne plný lásky a odhodlania po slobode. Včera som ho videl opäť po 30-tich rokoch a na hodnotení nie je dôvod niečo meniť. (02.06.2012)

S tímhle dílem se pojí čtyři výrazné plusy a čtyři výrazné mínusy. ____ Mínusy: 1, Režisér Lean směřuje k „umění“ velkým obloukem. Nikoliv vytrháváním diváka z příběhu a jeho přímým oslovováním, nýbrž klasickým hollywoodským hladkým stylem a univerzálním jazykem, což vede k tomu, že „artovost“ filmu mnozí pominou, protože na sebe neupozorňuje (a možná ve filmu vůbec není, dlužno dodat). Snad kdyby se Doktor Živago natáčel v Rusku, v kraji avantgardních formalistů, a splácel dluh Ejzenštejnovi s Vertovem. Ale my jsme na americké půdě. 2, Druhý problém spatřuji v rozklíženosti mezi estetikou Pasternaka a estetikou Leana. Svět Pasternaka, to byly filozofické úvahy, nadšenost pro jakékoli experimenty na úrovni estetické, poetické a filozofické. Jeho krédem bylo vydat z vnitřního, svobodného rozhodnutí světu sebe sama. Odmítal pojetí literatury jako služby společnosti. Naopak Lean upřednostňuje funkci a sílu příběhu. 3, Postavy takřka vůbec nevedou zajímavé dialogy, respektive když už něco valí z huby, rozhodně to není nikterak opojné nebo pronikavé, tudíž návaznost na Pasternaka (ježto každy Rus v sobě má kus filozofa) film opět zanedbává. 4, Lean, zdá se, podlehl tématu a rezignoval na dramatičnost. Film takřka nestřídá vyhrocené a uklidněné scény, nezná dramatické amplitudy. Je to dané zřejmě tím historickým souvrstvím, které vše urovnává – ona uhlazenost nicméně odlepuje diváka od filmu. ____ Plusy: A, Film velice umně napojuje vnitřní děj na historický rámec. Tedy skutečnost, s níž řada velkolepých fresek výrazně zápasí, výsledkem čehož je problematická motivace a jednání postav na půdoryse anonymního, „vzdáleného“ dějového pozadí. Tady ta vazba funguje, ostatně revoluce jde vždy odspoda, od proletariátu, a celkovému provázání pomáhá i dvojí opozice postav: postava-svědek (protagonista) / postava-konatel (antagonista). Bylo to o to složitější, že Pasternak chtěl čtenáře hlavně přesvědčit o tom, že je nutné udržet si vždy čisté svědomí, lásku k životu, ke svým blízkým a k víře, a tahle idea směřování k postavám, nikoliv od nich, nůžky mezi pozadím a postavami potenciálně notně rozevírala. B, Druhým kladem je dokonalé střídání hudby pocházející z vnitřního světa (zdroje uvnitř filmu) a hudby filmové. Navíc některé techniky jsou převzaty přímo z románu, kdy jedna postava hovoří klasicky a druhá přes voiceover (tedy mluví, přestože mlčí). C, Klaus Kinski... více netřeba dodávat. D, Film není angažovaný, ani křiklounský, což rozhodně není nic samozřejmého, uvážíme-li, že román patří mezi klasické disidentské čtení - hlas svobody z tehdejšího sovětského svazu - a samotný Pasternak se musel na nátlak sovětských orgánů zříct Nobelovky. (03.11.2008)

Rusko v době, kdy se rozhodovalo o tom, která prašivá banda tu bude vládnout. Ruská velikost a pompéznost ve své největší slávě - ovšem zcela originálně po leanovsku. A galerie postav, kterým do skutečné životnosti nechybí ani píď. Asi ty nejopravdovější slzy filmové historie v hlubokých očích Omara Sharifa. Smutně krásné Julie Christie i Geraldine Chaplin. Neskonale působivá vnitřní mluva Aleca Guinnesse. A nejdokonalejší a nejdojemnější scéna loučení všech dob. (10.01.2006)

Niet pochyb o tom, ze reziser David Lean vedel natocit velke vypravne filmy a v case premiery jeho filmov museli mat obrovsky divacky ohlas a taktiez aj Akademie. Dlzku LAWRENCA Z ARABIE (1962) som zvladol asi najlepsie, o nieco menej som zniesol o trosku nudnejsiu CESTU DO INDIE (1984) a nieco medzitym je Doktor Zivago. Nemozem povedat, ze by bol film zly, len proste tu dlzku niekedy naozaj nemozem zniest, akokeby bolo Davidovi luto natoceneho materialu a okrem toho mi chybali informacie, v ktorych rokoch sa mnohe sceny odohravali, kedze roky utekali rychlo. Viem, ze tam boli spominane vojny alebo Lenin, ale aj tak by som privital presnejsie roky. Takze skoda niektorych zbytocnych usekov a pridal by som aj tu 4 hviezdicku. Film mal az 10 nominacii a z nich ziskal az piatich Oscarov skor z technickych kategorii, ale aj za krasnu hudbu od Maurica Jarreho, ktoreho si urcite zasluzil. Z nominacii zostali herec vo vedlajsej ulohe Tom Courtenay, avsak Oscara ziskal Martin Balsam za ulohu v romantickej komedii A THOUSAND CLOWNS (1965). Dalej reziser David Lean a najlepsi film, avsak v konkurencii boli vitazmi v oboch kategoriach reziser Robert Wise za muzikal ZA ZVUKU HUDBY (1965)... 26.05.2010 _______ Omar Sharif - (Yuri) +++ Julie Christie - (Lara) +++ Geraldine Chaplin - (Tonya) +++ Rod Steiger - (Viktor Komarovsky) +++ Alec Guiness - (Yevgraf) +++ Tom Courtenay - (Pasha) +++ Siobhan McKenna - (Anna) +++ Tarek Sharif - (8 ročný Yuri) +++ Klaus Kinski - (Kostoyed) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (26.05.2010)

Tahle láska přišla určitě v nepravou dobu. Revoluce, ta se na nic neptá, nemá soucit ani slitování, je krutá a bezohledná, nedívá se na bolest, jde si svou vlastní cestou., často krvavou a plnou utrpení. Ale to on ještě zatím neví, je mladý, plný ideálů, nadějný básník, později zamilován do dvou krásných žen, jen neví, pro kterou jeho srdce bije víc. Třeba to zjistí, dejme mu čaj, jen ta revoluce, ta se na nic neptá..... (29.01.2015)