Reklama

Reklama

Když mladé černošce Hortense zemře adoptivní matka, rozhodne se vyhledat tu skutečnou. V adopční agentuře ji čeká překvapenmí - v kolonce barva pleti stojí jasně napsáno - bílá. Zmatená dívka se rozhodne matku najít. Cynthia Purleyová žije v řadovém domku v dělnické čtvrti se svou další nemanželskou dcerou Roxanne. Setkání s prvním dítětem, jež po porodu ani neviděla, je pro ni šokem. Přesto mezi matkou, která tráví dny v osamění, a nově nalezenou dcerou, vznikne hezký intimní vztah. Cynthia nakonec představí Hortense své rodině. Toto setkání přinese pro všechny očištění od tajností a lží, jimiž téměř každý z hrdinů přehlušoval svou bolest či psychické trauma. Film vypovídá o nedostatcích ve vzájemné komunikaci člověka s člověkem, o neporozumění, jež často zbytečně způsobuje těžkosti ve vztahu i mezi nejbližšími. Mike Leigh pozvolna odkrývá charakter každé ze svých postav a naznačuje příčiny jejich chování. Činí tak svým typicky vyhraněným stylem, k němuž patří zájem o běžné lidské problémy, cit pro prostředí a zvláštně nenápadný, jemný humor. Pozitivní vyznění "bergmanovského" příběhu stojí především na velmi kvalitních hereckých výkonech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (74)

Matty 

všechny recenze uživatele

Leighova metoda vypadá tak prostě. Vymyslí si několik situací, které by mohly potkat kdekoho, obsadí herce, kteří nemají problém improvizovat a spustí kameru. Jeho přístup k zachycování velkých dramat malých lidí je ve skutečnosti mnohem svědomitější, vyžaduje precizní přípravu, hodně trpělivosti, ale také kapku štěstí. Na výsledku každopádně není poznat, že byl dlouze plánován a promýšlen. Působí velmi syrově, velmi živě. Kdykoli to obsah scény umožňuje, nechává Leigh běžet kameru nepřetržitě a herci si hezky na jeden zátah oddřou své. Zvlášť v záběrech s více postavami bych ale neopomíjel ani obrazovou kompozici – slouží přehlednosti a vypovídá o vztazích mezi postavami. Dominující modrošedý barevný tón pak odpovídá „zamrzlosti“ citů, neschopnosti otevřené komunikace, strachu z pravdy a zodpovědnosti. Smutná témata, ale velmi blízká tomu, čím žijeme. Konec filmu přesto nabízí jistou naději. 85% ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Vynikající film s excelentní Brendou Blethyn v hlavní roli!! Pro mě naprosto nečekaný zážitek, kdy jsem k filmu neznámého názvu usedl jen z dlouhé chvíle a odcházel jsem od obrazovky nadšen! Skvěle napsaný, natočený i zahraný příběh především pro diváky, jimž ještě nezakrněl mozek ze sledování telenovel. Doporučuji všemi deseti! ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Jezisi ta matka měla strašnej hlas a ještě jak každýmu říkala srdíčko. No tohle mít doma, tak se radši odstěhuju na Ukrajinu. Navíc na můj vkus se tam hrozně mluvilo, resp. bylo tam strašně moc žen co pořád mluvily. Abych jen nedržkoval, herecký výkony jsou skvělý, po všech strankách působí opravdově a "rodinný" závěr u stolu nemá jedinou chybu. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Brenda Blethyn - asi nejznámější jako Bílá voda - předvádí se svou postavou to, co se jen tak nevidí. Hraje odzbrojujícím způsobem obyčejnou jednoduchou ženskou, která dá svoje dítě, aniž se na něj po porodu podívá, k adopci a ono - urostlá vzdělaná černoška - se po letech ozve. Jejich "našlapování" kolem sebe, poznávání a přibližování je komplikováno nejednou zkouškou. Okouzlující, nádherný film. A to jsem k němu přistupovala velmi ostentativně, jako nakonec ke všemu, co je vynášeno, nominováno a opěvováno do aleluja. V tomto případě oslavováno plným právem!!!! ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Za mlhou přízvuků silných tak, že by se daly krájet, leží snímek, jenž má k portrétu životní reality blíž než cokoliv, co zrovna nenatočila paní Třeštíková a spol. O tvorbě Mike Leigha jsem se doslechl až relativně nedávno a teprve včera jsem prokoukl jeho Tajnosti a lži - a jsem za to zpoždění skutečně rád. V patnácti bych se u filmu upřímně nudil, ve dvaceti bych opatrně uznal, že je skvěle napsaný, ale těžko bych s jeho obyčejnými postavami, jejich přízemními osudy a poselstvím o bolesti, vlídnosti a odpuštění, souzněl tak, jako ve svých pozdních osmadvaceti. Ultimátní konverzační film, pyšně kráčející v tradici nejlepšího evropského artu. 90% ()

Galerie (31)

Zajímavosti (2)

  • Herci neměli k dispozici téměř žádný scénář, postavy a příběh vznikal převážně improvizací. Aby jejich výkonům dodal Mike Leigh větší autenticitu, tak byli herci před natáčením obeznámeni pouze s informacemi, které by věděly jejich postavy. V průběhu filmování se tak dozvídali vše postupně. (makimarketa)

Reklama

Reklama