„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

Nejen pan Vorlíček, ale i Oldřich Lipský točil výborné a nezapomenutelné komedie, které určitě patří ke skvostům československého filmového průmyslu. Tahle patří k těm bláznivějším a opravdu hodně povedeným. Je to výborná parodie na kriminální filmy. Nezapomenutelnou figurkou byl pan Kemr, který se neustále sháněl po ztraceném šeku. Velká porce filmové zábavy, která nenechá v klidu vaši bránici. (04.06.2009)

Tenhle neskutečně crazy počin patří k těm, které by nám měl závidět celý svět a kvůli nimž by naše malá republi(č)ka měla být známá jako jedna z nejproduktivnějších a nejoriginálnějších líhní komediálních a parodických filmových vajec na Zemi. Každý herec, každý řádek scénáře, každé filmové okénko, každá Saudkova kresba, každá Hálova nota... Všechno je prostě TAK dokonalé a neomrzí to snad ani po tisícím vidění. (19.02.2012)

Nápady a nespoutatelně rozvernou rozpustilostí charakterizovaná parodie přerůstá své původní poslání a mění se ve svébytný film, jehož kvalita spočívá v dokonalém přetavení původní komiksové matérie. Rafinovanost, s níž si režisér i scénárista (Miloš Macourek) pohrávají s divákovou fantazií i bránicí, často bere dech. Řada replik, citovaných hojně spolukomentátory, zlidověla. Kontrast nadsazené směsi něžnosti a bezbrannosti takřka chlapecké u hlavního hrdiny i prvoplánového plání jeho ženského idolu překonávají už jen orgie znepřátelených gangů. Nápad a jeho provedení by určitě nadchly i Jaroslava Haška nebo Jiřího Hausmanna. V každém případě se jedná o jednu z nejvýraznějších českých veseloher všech dob, které se nedá téměř nic vytknout. Naopak se zdá, že výčet jejích předností je téměř bezbřehý. A - jak tu čas od času konstatuju - téměř s určitostí nadčasový. (20.10.2007)

"Studoval jsem dálkově." "Jo, a na jakou vzdálenost?" Další z legendárních starých ztřeštěných komedií se spoustou nezapomenutelných a stále používaných hlášek s fiflajícím Josefem Kemrem v čele (před nějakými patnácti lety vycházel punkový časopis který se jmenoval FAFOFIF - že to je podle fiflajícího Kemra a nefiflavě se ten časopis jmenuje ČASOPIS, mi došlo až tak před třemi lety), na které se však asi podepsal už čas, protože mi dneska připadá strašně zdlouhavá, místy nudná a některý vtípky až trapný. Dobrý je každý Kemrův výstup, Rosůlková, Filipovský závěrečná přestřelka a několik dalších vtípků (role Bohdalky mi naopak připadá dost trapná) ale mezi desítku nejlepších starých českých komedií bych to asi nezařadil. Ručník končí, ručník končí. (06.05.2009)

Á, vida, tak Čtyři vraždy po letech dopadly jako jeden z filmů, které s odstupem času přehodnocuji s již mnohem pozitivnějším dojmy. Pamatuji si, jak se mi před lety protivila ona temná stylizace, brakově komiksové ladění nesedlo, mnoho scén připadalo příliš bláznivých a u závěrečného akčního návalu jsem jen trpěl... Je přímo zážitkem se vrátit k Lipského filmu v době, kdy často dokážu rozpoznat a tím více si vychutnat, jaké prvky z krimi, gangsterek, crazy komedií i akčních bijáků západního střihu zde Oldřich Lipský a jeho spolutvůrci parodují a jak tuto parodii obohacují svými nápady, aby spolu s odkazováním na komiksovou tvorbu vytvořili dost unikátní dílko, nejen po výtvarné a hudební stránce vyladěné do mnoha vtipných či stylových detailů... to vystoupení barové kapely složené z gangsterské party je už totálně absurdní úlet na hranici kakofonického otřesu a mírné geniality, ale nejen na tuhle scénu nelze určitě zapomenout. Je zde pár míst, která mi i dnes připadala pocitově mírně přepálená (přestože jde o parodii) či hysterická. Ale celkový požitek mi tolik nekazí, stejně jako dojem, že víc než režisérův bratr Lubomír (byť typově přesný) ten film daleko víc do roviny jedinečné podívané dotahuje spíše řada herců ve vedlejších až epizodních rolích, ať už Iva Janžurová v dalších nespoutaných převlekových kreacích, polda Libíček (s ručním ventilátorem!), vyloženě funèsovský inspektor Filipovský nebo řada výborných gangsterských figurek v podání Peterky, Kemra a dalších... i to akční vyvrcholení s rozjetými auťáky a přestřelkami mi tentokrát do stylu přesně padlo a ujeté reklamní vložky, nakolik mi původně přišly mimo, k závěru teprve hravě odvrací vyústění s happy endem včetně drobné romantiky od případných klišé. Dneska spokojenost, bavil jsem se, ale čtyři mrtvolky vypadlé ze skříně mi stačí, drahoušci... [80%] (29.05.2024)