Limonádový Joe aneb Koňská opera

Naprosto ultimátní záležitost, která se dá vidět stokrát za sebou. Každý obraz (vždy v jiném filtru) je dokonalý. Tady se sešel skvělý scénář s hereckou elitou a evidentně si to všichni užívali. Snad nikdy jindy jsem do padouchů (zejména do Hoga Foga či Douga Badmana ) nebyl tak zamilován jako tady, a to byli někteří s z nich i ,,tuplovaný kruťáci'' :-)))))) ! Stetson city dodnes strčí do kapsy kdejaké městečko z amerických regulérních westernů. Ukázková parodie. * * * * * (11.04.2012)

Limonádový Joe je prostě fenomén. Můžeme o tom vést diskuze, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím naděláme. I já mám toho ostrostřelce docela rád a souhlasím s tím, že Lipského humor a specificky barevná výprava má něco do sebe, ale pokud bych se na to měl někdy podívat znova, tak jen a pouze kvůli Olze Schoberové- nejkrásnější české herečce vůbec, se kterou si zahrát musí být pro Karla Fialu největší dárek v životě. Bez ní by to, pánové, nebylo ono. 75% (15.09.2013)

Není divu, že na tento film se v Americe stály fronty. Co stály, lidé přespávali na ulicích, aby se tam vůbec dostali. Není divu. Je to jejich srdcovka a Češi to dokonale trefili a to prakticky ve všech bodech. Ryze kladný hrdina, temný padouch Horác Badman, dokonalá kráska (vlastně dvě), úchvatné scenérie, kostýmy, humor, zápletka a klasické whisko-ropné vyvrcholení. A to vše podle skvělé předlohy Jiřího Brdečky. Film, který jednak evokuje milé vzpomínky z dětství a jednak je tak dokonalý, že se na něj s chutí kdykoliv podívám znovu i kdyby to mělo být po milionté šesté. (12.09.2011)

Hogo Fogo mezi parodiemi i westerny. U filmů Oldřicha Lipského mne pro komentář málokdy napadne něco smysluplnějšího, než použít některou z filmových hlášek. Takže noci začínají být chladné, tož si beru teplé prádlo (samozřejmě černé, neboť mstiteli sluší lépe tato) a skrze Fatamorgana Walley si to namířím rovnou do "Kloboukového Města" na pořádnou lihuprostou alkoholickou Whiskolu, po jejíž konzumaci vyléčím sobě rány, šoky, kuří oka, pomiluji Arizonskou pěnici zadarmo, odstřelím svým prokladě nízko u boku zavěšeným "smithandwessonem" nějakého toho vrtáka a nakonec snad vyhraji na burze 5 milionů? - ne, miliard dolarů. A vůbec, "žabaři, žádná mrtvola." Tak servus, blonďaci. (29.10.2005)

"Když střílí konzument Kolalokovy limonády, netřeba volat lékaře." Vždycky si rád oblíknu teplý prádlo, usednu do baru, kde houstne dým, dám si cloumáka, zaplatím za něj mexickej dolar o velikosti kakaový skvrny a mrknu na plátno, kde právě probíhá nelítostnej souboj bílobílýho dobra s černočerným zlem, ve kterým kultovní hlášky létají vzduchem rychleji, než kulky ze Smith and Wessonů - samozřejmě zavěšenejch proklatě nízko. Bavilo mě to jako malýho a jelikož již několik destiletí odmítám dospět, tak mě to baví dál. (05.08.2011)