Moulin Rouge

'' The show must go on... '' Není většího skeptika (pokud jde o muzikály), než jsem já.. Sám tomu těžko věřím a můžu být sebevětší ignorant a i nadále tvrdit, že mě muzikály neberou, ale.. Nemůžu ignorovat fakt, že Moulin Rouge je umění. Umění ve své ryzí podobě a fenomenální výkony ústřední dvojice to jen podtrhují - 100%. (05.10.2011)

Výtvarně a obrazově uchvacující. Hýřící barvami. Již počátek filmu je jako zběsilá jízda někde na pouti. Dějově (originální humor, drama nenaplněné lásky a nevyhnutelný konec), stylově (muzikál z počátku století zasazen do moderních poměrů), hudebně (Lady Marmalade, Nirvana, Kiss, Queen a jejich muzikálová inovace) a pěvecky (Nicole a Ewan) velmi pestré dílo. Jejich hudební projev mě nadchl, jejich hlasy k sobě dokonale padnou. Nicole Kidman a její bělostně zářící pleť, zrzavé vlasy a hluboce modré oči mě okouzlily a já si představila, že přesně tak vypadá jeden z ideálů osudové, ženské krásy. Nejlepší je oficiální verze Lady Marmalade v podání mé nejoblíbenější Christiny Aguilery společně s Pink, Lil Kim a Missy Elliot. "He met Marmalade down in old Moulin Rouge, strutting her stuff on the street. She said, 'Hello, hey Joy, you wanna give it a go?' " (07.03.2010)

Moulin Rouge nezestárl ani o píď. Je stále stejně křiklavě barevný a stále stejně baví. A to muzikály nemusím. Bazz Luhrmann dokázal něco, od čehož se už ani sám dál nedokázal odpíchnout. Položil základy filmového muzikálu a vybrousil ho tak bravurně, že jsem na úplném konci zkrátka neměl slov...95% (22.02.2015)

Třetí díl a zároveň vrchol Luhrmannovy vizuálně-akusticko požitkářské Red Carpet trilogie, jehož téma bylo převzato až kdesi ze starých řeckých pověstí, konkrétně se nechalo inspirovat Orfeovým mýtem. Jako muzikál je to doslova drtivě působivé, ale dle mého názoru by rozhodně pečlivější výběr a trocha kultivovanější provázanosti neškodily, neboť takto je sic atmosféra zábavního podniku z nejluxusnějších navozena znamenitě, avšak nosná funkce hudební linie filmu ztrácí možnost svého uplatnění. (29.04.2005)

Moulin Rouge. Domov prostopášných kurtizán, chrám rozdováděných bohémů a nekonečný zdroj inspirace pro umělce všech zaměření. A také místo, kde se setkává Phill Collins s Madonnou, Elton John s Dolly Parton a v "diamantové" písni dokonce Marilyn Monroe s Marléne Dietrich. Koho překvapí, že do toho všecho organicky zapadá Offenbachův kankán z Orfea v podsvětí? Zapomeňte na všechny muzikály, které jste dosud viděli. Pryč je broadwaysky úhledné skotačení z My Fair Lady i Julie Andrewsová, prostince rotující Za zvuků hudby (ta píseň v MR taky zazní). Baz Luhrman natočil NEJFILMOVĚJŠÍ muzikál všech dob, eklektický ohňostroj emocí, filmových asociací a starých songů v nových hávech. Tak třeba Roxanne. Z uprděného reggae od Police je strhující, dechberoucí, střevarvoucí tango a nejsilnější scéna filmu. Vizuální stránka MR evokuje roztančená plátna Toulouse-Lautreca, ale i legrační bollywoodské zpěvohry. Snad poprvé od filmu Až přijde kocour jsou barvy (červánkově růžová, chladně modrá a medově zlatá) dějotvorným prvkem a prostředkem režijního vyjádření. Ewan McGregor svým zpěvem strčí do kapsy většinu původních interpretů. A věřte, že tím jsem ANI ZDALEKA nevyjmenoval všechny klady filmu. 100 % (11.04.2003)