Tanec v srdci

Tento snímek musím údajně vidět než umřu, a tak přemýšlím proč vlastně? Příběh není nic zvláštního a je celkem předvídatelný, filmů o tanci je habaděj, ale (až na Billyho Elliota) jsou to podprůměrné filmy, které nemám ráda. Strictly Ballroom je lehce nadprůměrný, má docela příjemnou atmosféru, ale to asi jen díky španělsky procítěnému pasu doble. Jako plus také vidím spoustu hudebních hitů. (11.04.2008)

Každý si jistě řekne: Převyprávěný Hříšný tanec a plný klišé... Ale zdání klame. Snímek by určitě nedopadl tak pozitivně kdyby ho do rukou dostal obyčejný režisér.Jako vždy originální Luhrmann,jeho prvotina v němž jsou náznaky jeho pozdější práce s kýčem (později do detailu propracovaný v Moulin Rouge),dále absurdní humor,ultrarychlý střih,sladění hudby a obrazu dělá z něj lehce nadprůměrný snímek mezi tanečními filmy. (05.05.2010)

Rej barev, třpyt flitrů, nemožné paruky, přemrštěné polohy, teatrální dialogy, figurkovité postavy - to všechno, a ještě něco navíc - jako třeba neskonale průhledný, starý a luhrmannovsky kýčovitý - i takový je Strictly Ballroom... a překvapivě funguje! Na podstatné jsem zapomněla - ještě je tu hudba, tanec a finálový Tygr z Indijéééé... :-) Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (02.04.2015)

Chvilku to vypadalo jako to starý Ledový ostří, ale než se sešla minuta s minutou, tak bylo jasný, že půjde o takovou dost prapodivnou trošku střeštěnou taneční komedii, kde je pár postav fakt téměř jak z grotesky. Nicméně i tak se ve většině filmu spíš tančí navážno a to je takový nijaký, sice Mercurio celkem umí (samozřejmě né tak skvěle jako já), ale přesto to nedokáže strhnout. Nenudil sem se,ale ani jsem se nějak extra nebavil (01.01.2009)

Hudba jako výrazový prostředek je u Luhrmanna typická a velice účinná. Tento taneční film mě překvapil a moc se mi zalíbil. Sympatičtí jsou představitelé hlavních i vedlejších rolí a i samotná cesta za vítězstvím v Australian Pan Pacific Championships je tu výstižně zachycena se všemi zákulisními intrikami, zkostnatělostí starší generace, ale i s nezbytnou dávkou klišé, proměny ošklivého káčátka a „náhodných“ situací. Pro mě ideální kombinace, k tomu skvěle vybraná hudba a skvostné závěrečné paso doble. (26.11.2003)