Tanec v srdci

Prvý film Baza Luhrmanna je príbehovo zvládnutý dosť slabo, to si priznajme, no jeho gýčový, farebný, ligotavý, emocionálne exaltovaný a v každom smere prehnaný pohľad na svet jednoducho zbožňujem. Navyše, postavy, nielen hlavné, ale všetky, ktoré sa v Strictly Ballroom objavujú, sú veľmi osobité a svojím spôsobom originálne. Osobne tento film považujem za prvotinu ponúkajúcu malú ochutnávku svojich následníkov v Red Curtain Trilogy... (01.01.2010)

Technicky dokonalé dílko se srdcem (nejen v názvu). Luhrmannovo australské "Moulin Rouge" je prvním důkazem režisérova citu pro rytmus a snovou atmosféru... Rudá barva vyzařuje z každého záběru, obličeje herců jsou snímány z extrémní blízkosti a náhlé střihy mezi jednotlivými scénami ještě více stírají hranici mezi realitou, která je zde nepodstatná, a magickým filmovým světem. "Strictly Ballroom" je ale především romantická komedie, která se vrací až někam k dobám Freda Astairea a Ginger Rogers, pro které byl tanec rovněž tím jediným, na čem ve skutečnosti záleželo. 9/10 (14.04.2010)

Taneční filmy jsou fajn, ale jak se v něm objeví španělské rytmy, jsem v koncích. Oceňuji také, že ač je Strictly ballroom dalším v řadě těchto žánrových filmů, neváhá je zároveň poněkud parodovat, aniž by při tom ztratil grácii. I přesto, že se film sám nebere příliš vážně, slibuje, pokud divák přistoupí na jeho hru, výborný zážitek, zejména finále je strhující a velkou mírou se na něm podílí ono dokonalé paso doble... (09.02.2012)

Luhmann na počátku devadesátek předvedl, že i za malé peníze je možno předvésti slušné divadélko. Občas si zkusí nějakou vyprávěcí fintu (prolínaní časových rovin), sem tam přihodí formální kamerový tríček a nakonec zabalí vše do výrazných filtrů. Na rozjezd slušná práce, ale všichni víme kdy přišel jeho vrchol... 70 % (25.01.2009)

Každý si jistě řekne: Převyprávěný Hříšný tanec a plný klišé... Ale zdání klame. Snímek by určitě nedopadl tak pozitivně kdyby ho do rukou dostal obyčejný režisér.Jako vždy originální Luhrmann,jeho prvotina v němž jsou náznaky jeho pozdější práce s kýčem (později do detailu propracovaný v Moulin Rouge),dále absurdní humor,ultrarychlý střih,sladění hudby a obrazu dělá z něj lehce nadprůměrný snímek mezi tanečními filmy. (05.05.2010)